Co přesně říká a jak funguje článek 66 Ústavy ČR?

Článek 66 Ústavy ČR, o němž se mluví v souvislosti s názorem Ústřední vojenské nemocnice, podle něhož prezident Miloš Zeman není schopen vykonávat pracovní povinnosti, se věnuje zejména přenesení prezidentských pravomocí na jiné ústavní činitele v situaci, kdy se uvolní funkce prezidenta a nová hlava státu ještě není zvolena nebo nesložila slib. Už první věta článku ovšem hovoří i o tom, že se tato pravidla mohou uplatnit také v situaci, „nemůže-li prezident republiky svůj úřad ze závažných důvodů vykonávat a usnese-li se na tom Poslanecká sněmovna a Senát“. V české ústavě je toto ustanovení od jejího schválení koncem roku 1992 a nezměnilo se ani poté, co byla v roce 2012 zavedena přímá volba prezidenta.

V době, kdy by nebyl úřad prezidenta z jakéhokoli důvodu obsazen, rozdělí si část jeho pravomocí premiér a předseda Poslanecké sněmovny. Tato situace nastala zatím dvakrát, pokaždé zhruba na měsíc: poprvé v lednu 1993 po vzniku ČR a poté v únoru 2003, kdy se nového prezidenta, nástupce Václava Havla, podařilo zákonodárcům zvolit až ve třetí volbě.

Premiér v případě neobsazení prezidentské funkce zastupuje stát navenek, sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy, je vrchním velitelem ozbrojených sil, pověřuje a odvolává vedoucí zastupitelských misí, propůjčuje a uděluje státní vyznamenání, jmenuje soudce nebo má právo udělovat amnestii.

Předseda sněmovny jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi, případně pověřuje kabinet dalším vládnutím po jeho demisi, svolává zasedání Poslanecké sněmovny a rozpouští ji, přebírá jmenování členů Ústavního soudu a Bankovní rady České národní banky a vyhlašuje volby do Senátu.

Uvolní-li se úřad prezidenta republiky v době, kdy je Poslanecká sněmovna rozpuštěna, přísluší výkon těchto funkcí předsedovi Senátu. Předseda Senátu v době, kdy je prezidentská funkce uvolněna, také vyhlašuje volby do sněmovny.

Bez prezidenta nemá kdo rozhodovat o obsazení funkcí předsedy a místopředsedů Nejvyššího soudu či prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu, udělovat milosti, vracet zákony přijaté Parlamentem či jmenovat generály. Nikdo také nepřebírá pravomoc podepisovat zákony, což ale podle ústavních odborníků nic nemění na jejich platnosti.

Usnesení obou parlamentních komor, k jejichž platnosti stačí hlasy nadpoloviční většiny přítomných poslanců a senátorů (komory jsou usnášeníschopné za přítomnosti alespoň jedné třetiny svých členů), může prezident napadnout u Ústavního soudu.

„Průkaznější materiál o nezpůsobilosti prezidenta již získat nelze“

Část senátorů se přiklání k aktivaci článku 66 Ústavy. Podle Ústavního právníka Jana Kysely z Právnické fakulty UK takový čas nastal, validnější argumenty už být prý nemohou. „Myslím, že žádný průkaznější podklad není možné získat, než je právě ten, který byl získán dnes,“ uvedl s tím, že i kdyby byla zpřístupněna lékařská dokumentace, tak se v ní laik nevyzná. Navíc by mohla být zpřístupněna jen se souhlasem prezidenta republiky.

„Pakliže prezident republiky není způsobilý vykonávat žádnou pracovní aktivitu, tak tím pádem není způsobilý vykonávat svůj úřad,“ doplňuje Kysela. Podle něj ÚVN necítila potřebu, aby ona byla tou, která se vciťuje do kompetenčního katalogu prezidenta republiky a vykládala co prezident může nebo nemůže dělat, protože jeho stav zjevně vyhodnotila tak, že neumožňuje jinou aktivitu, než je „prosté bytí“.

Prezidentovi podle něj průběžně naskakují důležité úkoly krom přijetí demise vlády, například jmenování soudců, také zmínil zprávu o tom, že se hromadí velvyslanci, kteří nemohou prezidentovi předat pověřovací listiny. Senát také čeká schůze, na které vyprodukuje nějaké zákony, které by měl prezident podepsat nebo teoreticky vetovat, připomněl Kysela.

Nahrávám video

Právník: Prezident by se měl soustředit na léčbu, pravomoce by se mu pak vrátily

Podle Ondřeje Preusse z katedry ústavního práva Právnické fakulty UK aktuální postup po volbách do Poslanecké sněmovny stavem prezidenta limitován není, úlohou prezidenta bylo svolat sněmovnu, ta by se ale i bez jeho přičinění sešla 30. den po volbách, tedy 8. listopadu.

„Důležitý moment je přijmout demisi odcházející vlády a jmenovat nového předsedu vlády, ale vzhledem k tomu, že výsledky voleb jsou poměrně jednoznačné, tak ani tady prezident republiky nebude muset vyvíjet nějakou zásadní energii,“ sdělil Preuss s tím, že je „nasnadě“, kdo má požadovanou většinu v Poslanecké sněmovně, a proto by asi měl být jmenován novým předsedou vlády.

Preuss chápe, že úvahy senátorů směřují k inicializaci článku 66. „Je to de facto technická norma, která řeší situaci, kdy prezident republiky není schopen přechodně vykonávat pravomoci. Pokud by to měly být nějaké další týdny nebo měsíce, tak je na zvážení tento institut využít,“ sdělil s tím, že jakmile bude prezident republiky schopen funkci vykonávat, tak se pravomoci vrátí do jeho rukou.

Nahrávám video

Podle Preusse úloha Senátu či sněmovny v ústavním systému znamená zajištění kontinuity, jde nejen o právo, ale spíše o povinnost. Ač jsme si podle něj zvykli, že některé ústavní orgány nekonají svižně, měly by konat bez zbytečného odkladu. Senát a sněmovna podle něj mají dostatek informací a je na jejich zodpovědnosti, jak je užijí. Prezident by se podle něj měl soustředit na léčbu, která by neměla blokovat fungování státu.

„Nesmíme zapomenout, že prezident republiky nemá povinnost jen jmenovat předsedu vlády, ale spoustu dalších povinností, jako je jmenování soudců a další úkony, byť je pravda, že mnoho z nich lze po nějakou dobu odložit a možná se ukazuje, že role prezidenta je v tom našem systému nějakým způsobem nahraditelná,“ prohlásil Preuss.

Hlava státu může případnou aktivaci článku 66 napadnout u Ústavního soudu, ten musí rozhodnout do patnácti dnů. Emeritní ústavní soudce Stanislav Balík vysvětlil, že podle zákona o Ústavním soudu do pěti dnů od okamžiku, kdy je návrh napaden, je o tom potřeba konat ústní jednání. „Myslím si, že to je nejlepší důkaz. Pokud by tedy pan prezident byl schopen účastnit se toho jednání, tak by tím dal jasně najevo, že může vykonávat své funkce. Pokud by poslal pouze právního zástupce, tak by o tom byly pochybnosti,“ řekl.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Při nehodě přišla o část nohy. Život může na motorce zachránit i kvalitní výbava

Tragická bilance řidičů motocyklů – letos už jich na silnicích zemřelo čtyřicet a dva spolujezdci. Loni za celý rok jich bylo šedesát. Podle policie patří mezi hlavní příčiny tragických nehod motorkářů přecenění schopností, hlavně pak nezvládnutí stroje ve vysokých rychlostech. Přes 40 procent nehod pak zaviní řidiči osobních aut, kteří jezdce na motorce přehlédnou a nedají jim přednost. Život může zachránit i kvalitní oblečení.
před 4 hhodinami

VideoK zemi jde v tuzemsku jen malá část černých staveb. Karta se obrací, míní právník

Úřady napříč Českem ročně řeší tisíce černých staveb, ale demolici nařídí jen zhruba v deseti procentech případů. Nicméně i poté se snaží majitelé stavby bránit. Například vlastníkovi nepovolené rybářské chaty na břehu rybníka v Ostružně na Jičínsku nepomohly ani žaloby. „Neměli jsme zato, že stavíme černou stavbu, ale zato, že stavíme přístřešek, který nevyžaduje povolení,“ řekl právník a stavebník Petr Smolík. Odstranění objektu dočasně zhatila i hradba z aut kolem. Loni řešily tuzemské úřady 5240 nepovolených staveb. Nařídily odstranit 607 z nich. Většinu dalších zpětně legalizovaly. „Je dobře, že se v poslední době ta karta trochu obrací a úřady postupují i za pomoci exekutorů,“ ocenil právník a odborník na veřejnou správu Jan Šťastný.
před 5 hhodinami

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 9 hhodinami

Web Státního zdravotního ústavu napadli hackeři, zůstává nedostupný

Webové stránky Státního zdravotního ústavu (SZÚ) v sobotu večer napadli hackeři. Nedostupné pravděpodobně budou minimálně další dva dny, uvedla v neděli dopoledne instituce zřizovaná ministerstvem zdravotnictví. V sobotu o útoku informoval také Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 11 hhodinami

U ženy, která přicestovala z Ugandy, se nebezpečná nákaza neprokázala

U ženy hospitalizované od sobotního odpoledne v pražské Fakultní nemocnici Bulovka, která měla zdravotní potíže po návratu z Ugandy, se žádná nebezpečná nákaza nepotvrdila, informovalo v neděli ministerstvo zdravotnictví. Laboratorní vzorky vyhodnocoval přes noc Kochův institut v Berlíně, prověřoval celou škálu většinou tropických nemocí včetně eboly.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoVeterináři v létě denně řeší osiny zabodnuté v tělech psů, nejčastěji v tlapách

Majitelé psů by po každé letní procházce měli důkladně zkontrolovat tlapky svých mazlíčků. Zejména ve městech se totiž daří ječmenu myšímu, jehož osiny se do kůže zvířat mohou snadno zabodnout. Pes je dokonce může i vdechnout. Veterináři je nejčastěji vytahují právě z tlap, ale i z uší, nosu, nebo dokonce z hloubky svalové tkáně. Pokud však osina pronikne do těla a začne jím putovat, může způsobit vážné komplikace. K jejímu odstranění je pak leckdy potřeba zákrok v celkové anestezii.
před 17 hhodinami

V EU začíná platit povinné označování obsahu vytvořeného AI

Evropská unie od neděle zavádí povinné označování obsahu vytvořeného umělou inteligencí (AI). Týká se to nejen fotografií nebo videí, ale třeba i chatovacích asistentů v internetových obchodech. Vývojáři a provozovatelé mají na uvedení nařízení do praxe tříměsíční přechodné období.
před 18 hhodinami

U ženy je podezření na vysoce nebezpečnou nákazu. Resort: Veřejnosti riziko nehrozí

U ženy, která se vrátila z Ugandy, je podezření na některou z vysoce nebezpečných nákaz, informovalo v sobotu ministerstvo zdravotnictví (MZd), podle nějž je ale pravděpodobnost potvrzení této nákazy nízká a veřejnosti riziko nehrozí. Z Fakultní nemocnice Hradec Králové pacientku převezla sanitka na specializované pracoviště pražské Fakultní nemocnice Bulovka.
1. 8. 2026Aktualizováno1. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.