ČSA slaví sto let. Patří k nejstarším fungujícím aerolinkám světa

Nahrávám video

Letecká společnost České aerolinie (ČSA) patří k pětici nejstarších fungujících aerolinek světa. Vznikla přesně před sto lety, 6. října 1923, jako Československé státní aerolinie, první let se konal 29. října téhož roku na trase Praha–Bratislava. V současnosti se společnosti příliš nedaří, ČSA se ocitly v březnu roku 2021 kvůli vysokým dluhům v úpadku, následně soud povolil jejich reorganizaci, která skončila loni v létě.

Posádku historicky prvního letu společnosti Československé státní aerolinie (ČSA) tvořili pilot Karel Brabenec a redaktor brněnských Lidových novin Václav König. S dvojplošníkem Aero A-14 Brandenburg vzlétli 29. října 1923 z letiště Praha-Kbely.

Po roce 1911, kdy Jan Kašpar podnikl první dálkový let ve střední Evropě z Pardubic do Prahy, a roce 1919, kdy vznikly tři letecké továrny (Letov, Aero a Avia), to byl další významný mezník v dějinách československého a českého letectví.

Společnost ČSA do konce roku 1923 přepravila celkem 29 cestujících, deset kilogramů pošty a 110 kilogramů nákladu. Zprvu zajišťovala pouze vnitrostátní dopravu, k lince do Bratislavy přibyly lety do Košic, Brna, Ostravy, Mariánských Lázní a Karlových Varů.

Letecké spojení se zahraničím zajišťovala od roku 1928 soukromá společnost se státní subvencí Československá letecká společnost, která létala z Prahy například do Berlína, Vídně, Drážďan, Kasselu a Rotterdamu.

Jadranský expres

V roce 1929 se ČSA staly členem Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA). O rok později byla zavedena mezinárodní poznávací značka „OK“, která nahradila dosud užívané „L“. V témže roce ČSA poprvé opustily území státu. Prvním zahraničním cílem se stal 1. července 1930 Záhřeb.

Na „jadranský expres“ nasadily tehdejší Československé státní aerolinie letoun Ford 5 AT-C Trimotor pro 14 cestujících. Později byla linka Praha–Bratislava–Záhřeb prodloužena do Sušaku (dnes součást města Rijeka).

Tři roky po letu do Záhřebu spojily ČSA Prahu s Bukureští (přes Brno, Košice, Užhorod a Kluž) a v roce 1936 byl zahájen letecký provoz na lince Praha–Moskva. Během 30. let stihla letecká společnost zahájit ještě lety do Bruselu, Paříže, Říma a Budapešti.

Nahrávám video

Na jiný kontinent po válce

Z kbelského letiště létaly ČSA až do roku 1937, kdy byl zahájen provoz letiště v Ruzyni. Krátce před druhou světovou válkou měla společnost zavedeny své linky do většiny významných evropských měst, během války však byl provoz ČSA zastaven. Svou činnost aerolinie obnovily 14. září 1945, provoz ale zahájily až v březnu 1946 již jako jediný provozovatel civilní letecké dopravy v tehdejším Československu.

Další milník přišel v roce 1947, kdy ČSA vstoupily poprvé do mezikontinentální letecké dopravy. Tehdy se otevřely linky do Káhiry, Istanbulu a Ankary. Bouřlivý rozvoj v mezinárodní dopravě ČSA zažily v 60. letech, kdy se v síti linek objevila nová města v Africe, na Blízkém a Středním východě i v jihovýchodní Asii.

V roce 1960 například při letu do Jakarty aerolinky překročily poprvé rovník, o dva roky později zahájily provoz na první transatlantické lince směřující z Prahy do Havany. Linka do New Yorku byla otevřena v roce 1970.

Po pádu komunistického režimu se ČSA staly členem Sdružení evropských leteckých společností (AEA) a transformovaly se na akciovou společnost (1992). Po rozdělení státu se Československé aerolinie v březnu 1995 přejmenovaly na České aerolinie; ochranná známka ČSA i identifikační znak OK zůstaly zachovány.

V roce 2001 se ČSA staly členem aliance SkyTeam. Od září 2012 byly ČSA součástí Českého Aeroholdingu, který sdružoval i Letiště Praha a další společnosti z oblasti letecké přepravy.

Úpadek ČSA

Kvůli finančním potížím do ČSA v roce 2013 finančně vstoupily korejské aerolinie Korean Air, které držely 44 procent akcií. V únoru 2018 se majoritním vlastníkem stala společnost Smartwings (tehdy Travel Service), která získala podíl 97,74 procenta.

Odkoupila 44 procent akcií od společnosti Korean Air a 20 procent od státního podniku Prisko, přičemž 34 procent již předtím vlastnila. Po odkoupení byly ČSA přiřazeny do koncernu Smartwings Group.

ČSA zasáhly dopady pandemie koronaviru, dopravce musel zrušit velké množství spojů. V březnu 2021 se společnost ocitla kvůli vysokým dluhům v úpadku, následně soud povolil reorganizaci. Ta skončila loni v létě. Insolvenční soud tehdy vzal na vědomí splnění podstatných částí reorganizačního plánu podniku.

Šlo především o uhrazení největší části dluhů za více než 58 milionů korun, emisi nových akcií a převzetí novými akcionáři, změny základního kapitálu nebo načerpání vypořádacího a provozního úvěru od nového investora. Tím se stala loni v lednu založená Prague City Air majitelů Smartwings Group Jiřího Šimáně a Romana Vika.

Seznam destinací, kam ČSA létají, dopravce kvůli finančním problémům v minulých letech dlouhodobě zmenšoval. Dosud pravidelně létal do Paříže, na konci června obnovil lety do Madridu a od 2. října přidal třetí pravidelnou linku, a to do arménského hlavního města Jerevanu.

Aerolinky nyní disponují jediným letadlem Airbus A320, který mají v pronájmu. Podle rezervačního webu dopravce na linku do Jerevanu nasadí Boeing 737-800.

Výstava k výročí na pražském letišti

Historické milníky ČSA si mohou od 6. října návštěvníci Letiště Václava Havla Praha prohlédnout u příležitosti výstavy 100 let z historie české aviatiky, kterou přichystalo pražské letiště spolu s Českými aeroliniemi.

Výstava se nachází ve spojovací hale mezi Terminály 1 a 2 a bude zde až do konce roku. Letiště také vytvořilo speciální webovou stránku Letisteslavi.cz, kde si může veřejnost prohlédnout zajímavosti z historie české aviatiky či si rezervovat exkurzi k výročí.

„Sto let v historii ČSA se neslo ve znamení řady klíčových milníků, triumfů, ale také výzev. V neposlední řadě jsou to i vzpomínky a zážitky pro miliony cestujících. Jsem rád, že s ohledem na velmi složité nedávné období, kterým si společnost musela projít, dnes mohou České aerolinie slavit sté výročí od svého vzniku, ostatně jako pátá nejstarší a dosud existující letecká společnost na světě,“ poznamenal předseda představenstva ČSA Petr Kudela.

Výročí originálním způsobem připomněli také Jiřina a Rostislav Kopečtí, kteří sestavili sbírku stejnokrojů letušek ČSA. Ve staré hale na Ruzyni se v pátek večer potkali s dalšími bývalými zaměstnanci ČSA na improvizovaném happeningu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
12:17Aktualizovánopřed 31 mminutami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
20:03Aktualizovánopřed 35 mminutami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 58 mminutami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
12:51Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji vidí naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
08:26Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 5 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 5 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o zablokování sněmovny

Sněmovna v pátek nedokončila žádný z plánovaných bodů. Opozice jednání protahovala dlouhými projevy. Na žádost ANO pak komora odložila i projednávání novely stavebního zákona. Podle Marka Bendy (ODS) bude opozice blokovat sněmovnu tak dlouho, dokud koalice nesplní předchozí dohody. Poslankyně Zuzana Ožanová (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským uvedla, že obstrukční praktiky považuje za součást demokracie, ale domnívá se, že bude možné dosáhnout domluvy. Podle poslance Michala Zuny (TOP 09) již některým zástupcům opozice „přetekla trpělivost“, je dle něj na vládní koalici, aby sněmovnu odblokovala. Poslankyně Lenka Martínková Španihelová (Piráti) vidí problém mimo jiné v tom, že opozice podle ní nemá dostatek prostoru v interpelacích. „Ukazuje se, jak je nezbytné a důležité, aby se změnil jednací řád, protože tam jsou ty brzdy, které zpomalují jednání,“ míní poslankyně Renata Vesecká (za Motoristy).
před 7 hhodinami
Načítání...