Dálnici mezi Příbramí a Pískem pomůže dostavět soukromník, schválili poslanci

Poslanci schválili finanční závazek státu vůči francouzskému konsorciu DIVia, čím otevřeli cestu k dostavbě dálnice D4 mezi Příbramí a Pískem formou partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP). Sněmovna také rozhodla o tom, že kraje postižené těžbou uhlí nedostanou část výnosu z poplatku z vytěžených nerostů, který si dál budou dělit stát a obce.

PPP předpokládá financování staveb ze strany soukromých investorů, kteří zároveň budou silnici po její dostavbě po určitou dobu provozovat. Stát by poté měl stavbu postupně splácet a po dohodnuté době i zcela převzít.

„Je to projekt, který by se měl stát vzorem a inspirací pro všechny další podobné stavby, protože pokud budeme využívat alternativní formu pro investování do dopravní infrastruktury, tak toho zvládneme proinvestovat výrazně více než v současné době,“ řekl ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO). Připomněl, že letos stát dá na dálnice a silnice 55 miliard korun. Tato částka je však podle ministra na hraně současných kapacit státu.

Francouzské konsorcium DIVia tvoří firmy Vinci a Meridiam. V soutěži uspělo s nabídkou 16,55 miliardy korun, což představuje současnou nominální hodnotu projektu. Cenu však postupně navýší vnější efekty jako například inflace, vývoj kurzu koruny a další. Schválené přímé závazky státu tak představují 18,8 miliardy korun a 446 milionu eur, tedy asi 11,7 miliardy korun.

V Česku jde o první PPP projekt, kdy dálnici postaví a následně bude provozovat soukromá firma. Samotnou stavbu by měla zahájit česká společnost Eurovia, která je součástí konsorcia, do několika týdnů. Přesný termín závisí i na počasí. Úsek by měl být hotov v říjnu 2024, následně bude dálnici spolu s dalšími 16 kilometry, které už stojí, provozovat vítězné konsorcium. Podle Havlíčka bude mít stát díky tomu větší kontrolu nad kvalitou dálnice. Smlouva počítá i s možnými sankcemi za případné nedostatky. Po 25 letech dálnici kompletně převezme stát.

Projekt ovšem vyvolal i kritiku. Například hlavní ekonom společnosti Natland Petr Bartoň míní, že financování je pro stát nevýhodné. „Místo aby si stát půjčil svým jménem levně na finančním trhu, nutí koncesionáře, aby si na něm půjčil on za nutně vyšší úrok, který pak ale stejně zaplatíme všichni. Za dlouhé čtvrtstoletí trvání projektu se navíc úrokový rozdíl ještě znásobí. Zadlužíme se tak ještě více, jen to nebude prozatím tak vidět,“ řekl.

Kraje nedostanou část poplatku z těžby

Poslanci na úterním jednání zamítli návrh Senátu, podle kterého by kraje postižené těžbou uhlí dostaly část výnosu z poplatku z vytěžených nerostů. Opětovně schválili původní verzi novely horního zákona, která těžebním firmám prodlouží lhůtu na shromáždění peněz k zajištění sanací a rekultivací pozemků dotčených těžbou až do poloviny roku 2030. Novelu nyní dostane k podpisu prezident.

Poplatek z těžby tak bude rozhodnutím dolní komory nadále rozdělen mezi stát a těžbou dotčené obce. U hnědého uhlí nyní získávají obce 33 procent a stát 67 procent poplatku. Podle Senátu měl stát dostávat jen 30 procent a zbývajících 37 procent kraje, které jsou těžbou postiženy. Karlovarský kraj by tím získal do rozpočtu navíc přibližně 45 milionů ročně, Ústecký potom přibližně 180 milionů ročně.

Proti senátní úpravě se postavili jak ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO), tak ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Kritikům vadilo mimo jiné to, že kraje by neměly využití výnosu z poplatků účelově stanoveno.

Prodloužení lhůty, v níž mají těžební firmy shromáždit peníze k zajištění sanací a rekultivací pozemků dotčených těžbou, kritizovali ekologové. Sněmovna ani Senát ale neschválili jejich návrhy zachovat lhůtu pro financování sanace pozemků po těžbě všech druhů uhlí do 30. června 2022 a pro zbytek nerostů do 30. června 2025.

Novela má pomoci státu eliminovat případné budoucí výdaje ze státního rozpočtu na odstraňování následků hornické činnosti a likvidace dolů a lomů v případě nezodpovědného hospodaření těžebních společností. Dokument také ruší pětileté období, po které vláda nemůže svým nařízením měnit sazby úhrad z vydobytých nerostů. Stávající sazby budou platit do konce roku.

Zdravotnické prostředky budou i na elektronický poukaz

Sněmovna v senátní podobě schválila také předlohu, podle které budou moci lékaři vydávat poukazy na zdravotnické prostředky také elektronicky. Na rozdíl od elektronického receptu na léky bude využívání elektronických poukazů na zdravotnické prostředky dobrovolné. Pomohou podle autorů úpravy zejména lidem, kteří tyto výrobky odebírají pravidelně. Pro poukaz například na inkontinenční pomůcky nebudou muset chodit k lékaři.

Také reklamu na léčivé přípravky čeká omezení. V předloze sněmovna zakázala takovou reklamu na různé výrobky, která je bez opodstatnění popisuje jako léčivé přípravky nebo zdravotnické prostředky a naznačuje, že mohou zlepšit zdraví. V propagaci takových výrobků se nebudou smět objevovat doporučení vědců, zdravotnických odborníků nebo obecně známých lidí.

O zvýšení kompenzačního bonusu poslanci nerozhodli

Sněmovna v úterý nakonec nerozhodla o senátním návrhu na zvýšení příspěvku podnikatelům postiženým dopady pandemie koronaviru. Důvodem byl předčasný konec jednacího dne. Ačkoli si poslanci odhlasovali, že mohou o vybraných zákonech jednat a hlasovat až do 21:00 hodin, jednání skončilo před 19:00.

Předseda klubu opoziční ODS Zbyněk Stanjura nejprve navrhl kvůli uvedenému návrhu zákona přerušit jednání sněmovny do středečního rána. Jeho návrh ale neuspěl, a proto požádal o dvouhodinovou přestávku na jednání svého klubu. Další požadavek na přestávku vznesli lidovci.

Sněmovna tak nejednala ani o novele ústavy zavádějící takzvaný klouzavý mandát nebo o návrzích na zpřísnění výplaty dávek v hmotné nouzi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 55 mminutami

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 11 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 16 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 16 hhodinami
Načítání...