Další ústavní delikt, nevhodné rozhodnutí. Kalvoda, Gerloch a Marečková debatovali o Zemanově milosti

Nahrávám video

Prezident Miloš Zeman v úterý omilostnil šéfa Lesní zprávy Lány Miloše Baláka, který byl odsouzen za ovlivňování veřejné zakázky v Lánské oboře. Milost pro Baláka však neodpovídá podmínkám, které si prezident stanovil pro její udělení. O tom, jaká by měla být veřejná i politická reakce na prezidentův čin, diskutovali v Událostech, komentářích disidentka, právnička a bývalá vedoucí trestněprávního oddělení a milostí v prezidentské kanceláři Václava Havla Lenka Marečková, advokát a bývalý ministr spravedlnosti Jan Kalvoda a vedoucí katedry teorie práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy Aleš Gerloch.

První reakce právničky Marečkové prý byl šok a myšlenka, že ji pan prezident zklamal. Postěžovala si, že jí na tomto případu vadí účelovost rozhodnutí prezidenta. „V tomto případě nejde jen o institut milosti, jde o využívaní nebo zneužívání moci, která je hlavě státu svěřena. Je to otázka ústavních pojistek a toho, aby ty ústavní pojistky vůbec mohly fungovat.“ 

Zmínila, že prezident Václav Havel podle ní přistupoval k udělování milostí velmi zodpovědně, a to i s ohledem na svoje vlastní morální zásady a osobní zkušenosti. „Jeho řízení provádělo ministerstvo spravedlnosti a netrvalo měsíce, ale spíše roky. Nicméně, byly také kauzy, kde obdobně jako zde u pana Baláka rozhodl prezident republiky velmi rychle. A to byly případy, kdy jsme to řízení prováděli my sami.“

S institutem milosti by se podle ní nemělo nic dělat. „Ani kontrasignace není řešení. Jak jsme viděli, může se stát, že máme trestně stíhaného předsedu vlády a prezidenta a ani jeden nemá ten náležitý morální kredit a důvěryhodnost, abychom se mohli domnívat, že jeden pohlídá druhého, což je smyslem té kontrasignace,“ vysvětluje disidentka.

Jan Kalvoda mluvil o zvědavosti. „Toto je asi 18. ústavní delikt, který Miloš Zeman spáchal, a ta zvědavost spočívala v tom, jestli ti, kteří mají nástroje s tím něco udělat, se zase budou utápět ve vtipných tweetech a sarkastických komentářích, anebo něco udělají. Mám na mysli členy parlamentu,“ poznamenal.

I podle Aleše Gerlocha je rozhodnutí zcela nevhodné. „Považuji jej za zcela nežádoucí jak politicky, tak i morálně. Ale nesouhlasil bych s panem doktorem Kalvodou v tom, že se jedná o ústavní delikt. Je to pravomoc prezidenta republiky, která není omezena ani souhlasem jiného orgánu, ani není omezena co do diskrece, tedy do rozsahu uvažování.“

„Já jsem mluvil o Miloši Zemanovi jako o ústavním delikventovi nikoli proto, že bych mu chtěl spílat nebo nadávat, ale protože on je vynalézavý,“ reagoval Kalvoda. „On se v této konkrétní situaci dopustil něčeho, co považuji za skutečnou inovaci a velmi významný nepovšimnutý ústavní delikt. On totiž ve své navyklosti, že mu všechno prochází, udělal něco, co je přiznáním v přímém přenosu,“ konstatoval.

„Kromě těch poměrně úsporných vět k odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že ten přísný rozsudek je podle jeho názoru dán také tím, že odsouzený pracuje tam, kde pracuje, a to není v trestním zákoně. Prezident má suverénní právo z ústavy udělit milost. Bez diskuze, bez odůvodnění. Ale co nemá právo, je opravovat soudní rozsudky, a to v této situaci udělal,“ domnívá se bývalý ministr spravedlnosti. 

„Kdybyste chtěl z ústavy vyjmout nebo svázat nějakou kontrolou všechny kompetence, které Miloš Zeman za svou úctyhodnou dobu zneužil, tak byste tu ústavu mohl zahodit. To není cesta změny pravidel. To, co tam lidé postrádají, tedy lhůty a sankce, jsou čiré nesmysly. Ústava je specifický zákon, který nepsaně předpokládá, že se k ní bude přistupovat s respektem,“ připomíná Kalvoda.

Gerloch by tuto pravomoc také nerušil. „Nepochybně ji prezident má i v jiných státech. Je třeba připomenout, že je to určitá brzda vůči soudní moci. Jsou tři možnosti. Buď zaprvé zmíněná odpovědnost prezidenta republiky; my do roku 1992 jsme ve federaci měli, že prezident republiky je odpovědný Federálnímu shromáždění.“

„Druhá možnost je kontrasignace předsedou vlády, převést všechno do pravomocí – článek 63. A třetí možnost je omezit nějakým způsobem přímo v ústavě ten rozsah oprávnění prezidenta republiky, kdy tu milost nemůže udělit,“ nastínil možné řešení vysokoškolský profesor.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 1 hhodinou

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 12 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 16 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 17 hhodinami
Načítání...