Debatujeme o zavedení daně z neočekávaných příjmů, řekl Stanjura. Rozhodnout chce do září

„Vedeme o tom vážnou debatu,“ řekl Stanjura s tím, že naopak vláda nevede debatu o zavedení sektorové daně. Nyní zvažovaná daň by podle něj měla být z neočekávaného zisku. 

„V případě, že se k tomu rozhodneme, tak to budou mimořádné příjmy, které by ale měly sloužit mimořádným výdajům,“ podotkl s tím, že by tyto příjmy nesloužily k tomu, aby „zalepily díru v rozpočtu,“ ale platily by se z toho například kompenzace za ceny energií.

Mohlo by se to podle něj týkat bankovního či energetického sektoru. „Správná otázka zní, má společnost větší zisky, protože má více zákazníků, lepší služby, nebo například proto, že dneska je například základní repo sazba v ČNB sedm procent,“ podotkl Stanjura. Dodal, že vláda nyní promýšlí technické detaily takové daně.

Ekonomka Jana Matesová uvedla, že plánovaný deficit pro další tři roky je neakceptovatelný. „Je tam skutečně potřeba udělat strukturální změny,“ podotkla. Zkritizovala také rozhodnutí zrušit superhrubou mzdu. „Její zrušení nám způsobilo polovinu strukturálního deficitu, který máme teď,“ okomentovala situaci s tím, že šlo o „střelení do vlastní nohy“. Speciální daň by se podle ní nemusela týkat jen energetiky nebo bankovního sektoru, ale i potravinářství. „Od výroby po spotřebitele vidíme některé části řetězce, kterým spadl zisk do klína.“ 

Tempo snižování zadlužení bude pomalejší

Stanjura rovněž zmínil, že tempo snižování zadlužování bude pomalejší, než si myslel ještě v lednu letošního roku. Základní cíl programového prohlášení vlády, aby byl deficit nižší než tři procenta HDP, však podle něj i nadále platí. „Pokud se k tomu máme dostat, musíme průběžně deficit snižovat každý rok,“ podotkl.

Tomu by podle něj mohlo pomoci výrazně omezit dotační tituly, „které jsou ze své podstaty nespravedlivé, velmi často čerpají velké firmy na ty malé.“ Zmínil také, že je potřeba snižovat počet úředníků, kteří pracují ve veřejné sféře.

„Musíme být velmi zdrženliví, co se týče zvyšování platů. Nejlepší recept je snižovat počet míst a pak při stávajícím objemu budou mít ti lidé vyšší mzdy,“ uvedl a dodal, že se rovněž musí digitalizovat a rušit agendy úředníků. „Je to spousta předpisů. My o lidech víme všechno – a stát s tím pak neumí pracovat. Letos to vidíme – proč některá opatření necílíme, protože nemáme data,“ uvedl. 

Podotkl, že stejně jako jsou vlivem inflace vyšší příjmy do státní pokladny, jsou i vyšší výdaje. „Zároveň to generuje nové výdaje – důchody, příspěvek na bydlení, životní existenční minimum – na ty dávky dosáhne více lidí, to jsou opět jednotky miliard,“ vysvětlil a dodal, že letos bude oproti loňskému roku vyplaceno na penzích o šedesát miliard více, a to kvůli inflaci a valorizaci. 

Ministr také uvedl, že vláda musí balancovat mezi sociálním smírem, fiskální disciplínou a investiční aktivitou státu. Zdůraznil, že stát také neškrtl jedinou investici. „Chceme, aby stát byl investičně aktivní.“

V souvislosti s kritikou vlády a její komunikací zmínil, že vždycky by mohla být lepší. Podle šéfreportérky serveru Seznam Zprávy Zuzany Kubátové se však komunikace vlády v posledních dnech výrazně zhoršila. „Není pro lidi srozumitelná. Výsledkem jsou negativní reakce,“ podotkla.

„Objevují se nástroje, na jejichž účinnosti nemají jasno ani politické strany pětikoalice, například 5000 korun na dítě,“ uvedla rovněž a dodala, že jde o víceméně plošné opatření, stejně jako je tomu u úsporného tarifu. „Bude také víceméně plošný – slevu dostanou lidé, kteří ji nebudou potřebovat, protože jsou kryti smlouvami,“ zmínila. Podle ní to vše svědčí o tom, že vláda tvoří strategie za pochodu.

Podle Stanjury tomu tak není. Rozhodnutí vlády jsou podle něj jasná a jednomyslná.„Například s novelou rozpočtu jsme počkali na okamžik, kdy jsme měli více dat, nepropadali jsme panice,“ podotkl. „To, že je nervozita, je logické, protože je tolik neznámých, nejen v české, ale i v evropské ekonomice. Rozumím tomu, ale děláme maximum toho, co můžeme,“ zdůraznil.