Děkuju, nebo děkuji? Odpoví nový výkladový slovník češtiny

Nahrávám video

Na přelomu roku by měl Ústav pro jazyk český Akademie věd zveřejnit první část nového výkladového slovníku českého jazyka. Zahrne písmeno A a prozatím vyjde pouze v elektronické podobě. Další písmena budou přibývat v průběhu příštích let. Zda Akademický slovník současné češtiny vyjde i v tištěné podobě, zatím jazykovědci nerozhodli. I kdyby se tak stalo, zcela hotová bude jejich práce nejdříve za deset let. O přípravě slovníku a vývoji současné češtiny hovořila v Hyde Parku ČT24 v rámci pořadu 90' ČT24 Pavla Kochová z Ústavu pro jazyk český a další hosté.

Slovník spisovného jazyka českého vycházel od roku 1960 a 1971 a stal se druhým nejrozsáhlejším výkladovým slovníkem češtiny. Nově vznikající Akademický slovník současné češtiny, který začne vycházet na přelomu let 2016 a 2017, za ním zcela jistě zaostane, v 60. letech vědci zahrnuli přes 190 tisíc výrazů, nyní počítají s tím, že popíší asi 150 tisíc slov.

Podle Pavly Kochové z Ústavu pro jazyk český to však není projev toho, že by čeština výrazně chudla. „Nezahrnujeme celou slovní zásobu současné češtiny, ale nejrozšířenější, která se dostává mezi většinu uživatelů,“ podotkla.

Pavla Kochová předpokládá, že bude slovník hotový nejdříve za deset let. Je přitom otázka, nakolik ještě bude aktuální. Jazykovědci připouštějí, že se jazyk velmi rychle vyvíjí. „Technický pokrok jde tak rychle dopředu, že slovní zásoba to odráží. Porovnávat můžeme, máme materiálové sbírky starších období. Přibývá mnoho nových slov, nových slovních spojení,“ přiznala Pavla Kochová.

Podle Kamily Smejkalové z oddělení jazykové kultury ÚJČ má na vývoj češtiny v současnosti vliv především angličtina jako jazyk státu s největším vlivem a také vývoj techniky. Většinou přitom není příležitost nalézt pro technické novinky vhodný český název.

„Už nejsme v situaci, kdy bychom mohli vypsat anketu, jak nazveme nějakou věc, počkat a vymyslet si slovo. Pokrok je tak rychlý, že už se to nestíhá,“ podotkla jazykovědkyně. Připomněla však, že alespoň občas se český výraz podaří ustálit. Stalo se tak například u zavináče nebo spořiče obrazovky.

Exil versus národ

Čeština se ale vyvíjela vždy. Zatímco ten, kdo jazyk intenzivně používá a pohybuje se v jeho „líhni“, to nepostřehne tak výrazně, pro generace českých exulantů byly změny po jejich návratu do vlasti nepřeslechnutelné.

Například publicista, spistovatel a překladatel Alexander Tomský, který odešel po roce 1968, si všiml zásadního rozdílu mezi jazykem, který používali exulanti v zahraničí, s tím, který se zatím vyvinul v Československu. „Toto bylo překvapivé a byly překvapivé některé konstrukce, které se změnily. Například si vůbec nepamatuju, že by se v literatuře před 68. rokem pořád objevovalo ‚poté, co‘,“ srovnal. Ještě odlišnější přitom byl jazyk lidí, kteří odešli již v roce 1948. Vnímá přitom, že „upadla schopnost vyjadřovat se česky spisovně, pořád se do toho tlačí hovorová čeština“.

Podle Pavly Kochové je důležité rozpoznat, která čeština je vhodná ve které situaci. Míní přitom, že se rozdíly mezi spisovnou a nespisovnou češtinou zvětšují. „Potřebujeme oba kódy. Je dobře je nemísit, v komunikační situaci používat správný jazykový kód. Pak se vyvarujeme toho, že budeme obviňováni z toho, že mluvíme nesprávně,“ uvedla.

Chyby žáků i učitelů

Jak bude vypadat čeština, až bude nový výkladový slovník hotový, je otázka i proto, že pedagogové upozorňují na výrazný úpadek u studentů na středních, ale i vysokých školách.

„Když jsem začínal učit před 35 lety, byla situace dramaticky lepší. Středoškoláci ztrácejí slovní zásobu. Svého času jsem dělal výzkum, který mapoval, jaká slova, která jsou jen minimálně z centra slovní zásoby, už neznají. Ukázalo se, že neznají slova ‚příkrý‘, ‚strmý‘, ‚balamutit‘ a podobně,“ upozornil předseda Asociace středoškolských češtinářů Jiří Kostečka. Dodal, že neslavně dopadl i podobný výzkum, který však provedli kantoři mezi bohemisty.

Vysokoškolský a středoškolský učitel Stanislav Štěpánik je přesvědčen, že to souvisí i se způsobem, kterým se vyučuje. „V teorii didaktiky už od 80. let rozvíjíme komunikační pojetí předmětu. Didaktika sama by měla vést k rozvoji komunikačních dovedností žáků. Bohužel v praxi převládá tradiční logicko-gramatické pojetí, které je takřka dvousetletým dědictvím, které pořád máme. Změny, které přinesl rámcový vzdělávací program, který je postaven velmi komunikačně, se v praxi škol neprojevují,“ přiblížil.

S tím však Jiří Kostečka úplně nesouhlasí. Úpadek jazykových znalostí podle něj postupuje s tím, jak děti a studenti méně čtou. „Výzkumy ukazují, že úpadek komunikačních schopností nastoupil s počátkem 90. let, to znamená s prudkým nástupem videa, potom počítačů, DVD. Čas, který dříve středoškoláci věnovali četbě, teď věnují něčemu, co jazykové kompetence tolik nerozvíjí,“ řekl.

Co bylo nespisovné, může být již spisovné

Na nový výkladový slovník ale budou nejspíše zvědavi především lidé, kteří se v češtině dobře orientují. Pavla Kochová se obává, že z výsledku bude leckdo rozčarován. „Možná nám někteří budou lát a nebude se jim líbit. Je to jazyk tří generací a tak to musíme ve slovníku popsat,“ podotkla. Dodala přitom, že není ambicí Ústavu pro jazyk český vytvořit novou kodifikační příručku českého jazyka.

Přesto asi vznikne. „Nebudeme se hlásit k tomu, že kodifikujeme, ale pravda je, že počítáme s tím, že se lidé budou ke slovníku obracet jako k normě,“ shrnula.

Slovník by neměl obsahovat například slangové výrazy. Překvapení potom může čekat například na ty, kdo se domnívají, že nejsou spisovné výrazy jako „děkuju“. Ty současná spisovná čeština připouští, ačkoli dříve tomu tak nebylo.

Podle Kamily Smejkalové je to přirozený vývoj, který pomáhá i tomu, aby se spisovná čeština nevyprázdnila. „Jestliže máme výraz, který se postupně stává knižním, zdá se nám, že už je příliš zastaralý, tak se na jeho místo tlačí další z nespisovné češtiny. Záleží také na tom, že tvary slov používáme velmi často a přestáváme vnímat jejich nespisovnost,“ upozornila.

Akademický slovník současné češtiny se po vydání A může docela brzy dočkat i dalších dvou písmen. „Písmena B a C jsou připravena pro redakční fázi, už jsou poměrně daleko,“ přiblížila Pavla Kochová s tím, že na dalších čtyřech vědci pracují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Žen v záchranných složkách přibývá, u policie dokonce rekordním tempem

Policistky, hasičky nebo záchranářky. Žen v integrovaném záchranném systému přibývá. Nejrychleji roste počet policistek. Jejich podíl se dle dat policejního prezidia za deset let zvýšil z patnácti na dvacet procent. Více je také lékařek u záchranné služby, řídit sanitky ale příliš nechtějí. U profesionálních hasičů pak ženy ve výjezdu zůstávají výjimkou, v celé republice jich slouží aktuálně sedm. I to ale představuje nárůst – do roku 2022 to totiž nebyla ani jedna.
před 1 hhodinou

Česko závazek dát dvě procenta HDP na obranu asi nesplní, u Trumpa má ale výhodu, míní Babiš

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.
09:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Cesta na Tchaj-wan je hodnotová i pragmatická, řekl před odletem Vystrčil

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) před odletem na Tchaj-wan řekl, že je jeho cesta hodnotová i pragmatická. Míní, že Česku přinese užitek i autoritu. Ve Vystrčilově delegaci čítající pět desítek členů jsou také podnikatelé a zástupci univerzit. Cesta se koná navzdory tomu, že kabinet pro ni odmítl poskytnout vládní letoun. Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítnutí zdůvodnil tím, že vláda chce dělat pragmatickou, ne hodnotovou politiku.
před 1 hhodinou

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 4 hhodinami

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 15 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami
Načítání...