Existuje riziko, že děla Caesar nesplní klíčové technické požadavky české armády, uvedlo ministerstvo obrany. V krajním případě by mohl úřad od zakázky za 10,3 miliardy korun odstoupit. Resort uzavřel s francouzskou firmou Nexter Systems, nyní KNDS France, smlouvu na 52 houfnic v roce 2021, o rok později přibyl dodatek na dalších deset. Armáda jich tak má dostat 62. Na zálohách dosud Česko uhradilo 7,2 miliardy.
Armáda měla na děla několik zásadních požadavků, mimo jiné prodloužení dostřelu, navýšení schopnosti efektivity palby a možnost zaměnitelnosti munice. Její analýzy ale potvrzují či naznačují u některých parametrů rizika, že se je nemusí podařit naplnit.
„Pokud nedojde k odstranění rizik, může to v konečném důsledku vést až k našemu odstoupení od smlouvy. Stále ale věříme, že dojde k námi preferovanému řešení, kterým je naplnění smlouvy,“ uvedl vrchní ředitel sekce vyzbrojování a akvizic ministerstva obrany Lubor Koudelka.
Metnar odmítl kritiku Černochové
Šéfka resortu Jana Černochová (ODS) o zjištěních armády ve středu informovala kabinet. Na síti X kritizovala představitele ANO z předchozí vlády, za které původní smlouva vznikla. Ministr obrany za ANO Lubomír Metnar podle Černochové děla vybral bez soutěže krátce před volbami hlavně kvůli tomu, že na jiná nebyly peníze. „Armáda by již v příštím roce měla obdržet dodávky, ukazuje se však, že to je v tuto chvíli velmi ohroženo,“ řekla.
Metnar kritiku odmítá. Připomněl vyjádření Černochové při podpisu dodatku o nákupu další desítky houfnic. Ministryně tehdy podle něj uvedla, že jde o další krok k potřebné modernizaci armády. „Žádné pochybnosti neměla, ty má až ve chvíli, kdy je problém s dodávkami, což ale musí aktivně resort obrany řešit. Nelze je při podpisu smlouvy předvídat,“ podotkl. Vyjádření Černochové chápe jako součást předvolební kampaně, útoky ale pokládá za poněkud zoufalé.
Možný vliv na další projekty
Česko podle Černochové vyvine maximální úsilí na všech úrovních, aby dodavatel naplnil, co slíbil. Ministerstvo nicméně připouští, že kvůli rizikům existuje možnost zpoždění projektu a v krajním případě jeho zrušení.
Pokud by se požadavky nepodařilo naplnit, mělo by to vliv i na navazující projekty. Konkrétně jde o výrobu a dodávky velkorážové munice 155 milimetrů, jejíž finanční limit podle rámcové dohody se společností STV Group činí až dvanáct miliard korun, či integraci automatizovaného systému řízení palby za téměř miliardu.
Koudelka v květnu řekl, že první samohybné houfnice Caesar by měla česká armáda převzít v dubnu 2026, všech 62 děl by měla mít do srpna 2027. Původní termín, který počítal s dodáním do konce roku 2026 se podle něj změnil kvůli navýšení počtu děl a na základě požadavků ministerstva na technické a bezpečnostní změny. Kvůli výhradám armády nyní Koudelka oslovil své protějšky ze společnosti KNDS a francouzského úřadu pro vyzbrojování.
Ohrožení projektu by mělo podle ministerstva dopad i na český obranný průmysl. Většinu děl by měl podle dřívějších informací v Česku zkompletovat holding Czechoslovak Group (CSG), který dodá podvozky Tatra a pancéřové kabiny. Cena zakázky na houfnice je proti původním předpokladům zhruba o čtyřicet procent vyšší, důvodem byly podle dřívějšího vyjádření ministerstva například inflace nebo zdražení surovin.
Houfnice ve výzbroji české armády mají nahradit děla DANA, která neodpovídají požadavkům NATO na dostřel i na ráži, kterou spojenci používají.
