Výuka na dálku v době epidemie covidu-19 ukázala, že ve školách chybí systémová podpora učitelů a jejich vedení. Pro zhruba tři čtvrtiny vyučujících byla distanční výuka víc stresující než prezenční vyučování. U přibližně dvou pětin pedagogů se v době epidemie projevily středně těžké příznaky depresí. Vyplývá to z průzkumu společnosti PAQ Research a projektu Kalibro pro organizaci Učitel naživo. Výzkum se uskutečnil mezi 13. květnem a 1. červnem, zúčastnilo se ho 603 vyučujících ze základních škol.
Podle sociologa Daniela Prokopa, který je jedním z autorů průzkumu, znamenala epidemie covidu-19 psychickou zátěž pro celou populaci, u učitelů se však potíže projevily ve větší míře.
„V průběhu pandemie se středně těžké symptomy úzkostí a depresí projevily u 11 až 19 procent Čechů. U učitelů je to 38 procent,“ uvedl Prokop. Nárůst psychických potíží u vyučujících podle něj souvisí s jejich větším pracovním vytížením a stresem.
Kolem čtyř pětin dotázaných pedagogů v průzkumu uvedlo, že trávili distanční výukou víc času než běžným vyučováním. Narostl jim hlavně objem přípravy a komunikace s žáky a rodiči, naopak poklesl počet hodin přímé výuky.
Asi třem čtvrtinám učitelů přinášela práce víc stresu než před epidemií. Napětí cítili zejména kvůli množství potřebné přípravy, obtížnosti hodnocení, zodpovědnosti za výsledky dětí a obavám o jejich motivaci.
Pocit vyčerpání a nedostatečná motivace žáků
Narostl také počet pedagogů s pocitem vyčerpání a s obavami z nedostatečné motivace žáků. Vyplývá to z porovnání dlouhodobého sběru dat projektu Kalibro, které udělala společnost PAQ research. Analýza srovnávala výsledky z průzkumu loni na jaře a letos v zimě. Prvního se účastnilo 2910 a druhého 901 učitelů. Podíl těch, kteří pracovali šest a víc hodin denně, vzrostl podle analýzy z 37 na 56 procent. Naproti tomu z 33 na 21 procent poklesl počet těch, kteří se práci věnovali čtyři a méně hodin. Mezi oslovenými přitom byli i učitelé, kteří pracovali na částečné úvazky.
Největší nárůst práce zaznamenali především učitelé na prvním stupni, který se tak vyrovnal ostatním vzdělávacím stupňům. Podíl těch na prvním stupni, kteří pracovali šest a víc hodin, narostl z 28 na 51 procent. Podle autorů analýzy to souvisí s tím, že po velké zátěži rodičů menších dětí loni na jaře vznikl na podzim tlak na to, aby pedagogové učili děti víc sami.
V případě pocitu vyčerpání se zvedl podíl mezi učiteli z 45 na 55 procent. Ženy se cítily unavenější než muži, rozdíl mezi nimi byl v zimě kolem 20 procentních bodů. „Tento rozdíl lze hypoteticky připisovat například tomu, že ženy-učitelky jsou častěji zároveň v pozici vychovávajícího rodiče, který se podílí na distanční výuce svého dítěte,“ řekl sociolog Prokop. Vyčerpanost se podle autorů analýzy zvýšila hlavně u vyučujících na prvním stupni a u matematiky a češtiny.
Systémová podpora chyběla
Se všemi či skoro všemi žáky bylo v zimě v kontaktu 94 procent pedagogů, tedy o 14 procentních bodů víc než loni na jaře. Alespoň dvakrát týdně komunikovalo v zimě se všemi žáky 58 procent vyučujících, což byl zhruba dvojnásobek proti loňskému jaru. Od září začala být účast na distančním vzdělávání podle zákona povinná.
Podle 54 procent učitelů se ovšem za rok epidemie zhoršila motivace žáků, a to zejména na druhém stupni a ve středních školách. Obavy ze ztráty motivace žáků vyjádřily v zimě přibližně dvě třetiny učitelů, loni na jaře to bylo 53 procent.
Z odpovědí respondentů vyplynulo, že 86 procent z nich hledalo pomoc ve sdílení a spolupráci s kolegy z jejich školy. Jen asi 26 procent čerpalo podporu z materiálů ministerstva školství či České školní inspekce. Učitelé si tak podle ředitele organizace Učitel naživo Martina Kozla pomáhali při výuce na dálku převážně sami spontánně navzájem a systémová podpora spíš chyběla.
Pomoct by mohlo schválení novely o pedagogických pracovnících
Zlepšení by podle Kozla mohly přinést některé části novely zákona o pedagogických pracovnících, jejíž součástí mají být systémová opatření na podporu učitelů. Senát ji vrátil do sněmovny a poslanci ji už několikrát odložili. Podle organizace Učitel naživo hrozí, že ji už neprojednají. Součástí úpravy by mělo být mimo jiné zajištění podpory začínajícího učitele jeho zkušenějším kolegou nebo posílení pozic podpůrných profesí, jako jsou školní psycholog, speciální a sociální pedagog nebo školní logoped.
Na potřebu schválení novely kvůli těmto změnám již upozornily také spolek Učitelská platforma nebo obecně prospěšná organizace EDUin. Podle mluvčí Českomoravské konfederace odborových svazů Jany Kašparové podpořili přijetí novely tento týden na jednání školské tripartity také zástupci odborů i zaměstnavatelů. Proti novele se stavěly mimo jiné pedagogické fakulty. Vadilo jim zejména to, že by kvalifikaci pedagoga mohli získat i lidé bez pedagogického vzdělání, které by si měli doplnit do tří let.
