Dívky jsou prý globálně liberálnější, chlapci konzervativnější. V Česku se ale politický rozkol generace Z projevuje jinak

O generaci Z se mluví jako o jedné, podle nových výzkumů Gallupova ústavu jde ale o generace dvě. Mezi mladými muži a ženami ve věku od 18 do 29 let se má globálně otevírat významná názorová trhlina, kdy muži začínají být konzervativnější, a ženy naopak zase liberálnější. Data z Česka, která ČT24 exkluzivně poskytla marketingová skupina DFMG a agentura Behavio, ukazují však jiné třecí plochy. Podle výzkumníka Dana Urbana zde není politika ani zdaleka tak důležitou částí života mladých lidí.

Ona na sítích vystupuje proti klimatické změně, jemu zase začíná více vadit nekontrolovaná migrace. Ona se neváhá zastat sexuálních menšin, on má zase pocit, že jeho hlas z médií vymizel. Neshodnou se na postoji k válce v Gaze, ale ani na tom, na co jít večer do kina. Když pak vyrazí na rande, kontrolují se, zda před protějškem neřekli něco špatně – i tak některá média s větší či menší nadsázkou popisují politický rozkol mezi muži a ženami v generaci Z, o němž informoval deník Financial Times.

List mluví na základě dat Gallupova ústavu o nové globální genderové propasti, kdy se například v USA označuje jako liberální o 30 procent víc žen než mužů ve věku 18 až 30 let. V Polsku podle Financial Times loni podporovala krajně pravicovou stranu Konfederaci téměř polovina mužů ve věku 18 až 21 let, zatímco mezi mladými ženami stejného věku to byla jen šestina. A v Jižní Koreji jsou mladí muži a ženy už tak hluboce rozděleni, že ještě víc klesá už tak nízká porodnost.

Podle Financial Times bylo jedním z katalyzátorů tohoto rozkolu hnutí MeToo, díky němuž ženy začaly vystupovat proti dlouhotrvajícím nespravedlnostem. Přesto je interpretace dat z Financial Times trochu zkreslující – muži generace Z se i podle nich ve skutečnosti pohybují spíše kolem středu, než aby šli extrémně „doprava“. Ostatně například ve Velké Británii jsou mladé ženy i muži výrazněji liberálnější než jinde.

Je tady válka pohlaví?

Komunikační stratég Dan Urban, autor studie Mýtus Gen Z, jednoho z mála původních lokálních výzkumů české generace Z, před překlápěním zahraničních tezí na českou realitu varuje – články o tom, co dělají nebo nedělají příslušníci generace Z, postavené na datech z USA, nejsou přenositelné jedna ku jedné, jakkoliv se prý „cokoliv, co vyjde v Americe, objeví do dvou týdnů nekriticky přebrané i u nás“.

„Ten článek naznačuje válku pohlaví ve smyslu, že nám tady z dívek vyrostly levicové ‚woke‘ aktivistky a z chlapců máme nějakou brigádu pravicových radikálů. Tak to není,“ sděluje Urban. V specifickém americkém prostředí podle něj emancipační snahy mohou vyvolat reakci, kdy se radikalizuje opačná část spektra. „Nevidím, že by se teď u nás vytvářel problém v tom, že by kluci začali nenávidět holky. Je to kulturní válka, která tady není,“ doplňuje stratég.

Výzkum Gallupova ústavu se podle něj odkazoval nejen na polarizující americkou politiku, ale i na jiné volební výsledky v zemích, které nemají stejný multipartijní systém jako Česko, kde se těžko definuje jedna významná strana s konkrétním názorovým ukotvením. České práce ohledně zdejší generace Z nekopírují zmíněný výzkum Gallupova ústavu, který se ptal na liberalismus a konzervatismus, přesto jde podle nich mladé lidi rozdělit podle inklinace k pravici či levici. Data jsou z agentury Median a jejich výzkumu MML-TGI, kde odpovídalo přibližně 1050 respondentů ve věku 15 až 25 let, a z výzkumu Mýtus Gen Z, kde bylo zase 450 respondentů ve věku 18 až 24 let.

Mnohem více žen než mužů se o politiku nezajímá

„Obecně platí, že pravicových příslušníků generace Z je 20 procent, čtrnáct a půl procenta je naopak nalevo. Čtyřiadvacet procent je ve středu a 41 procent svoji inklinaci neuvedlo,“ popisuje data Medianu Urban. Pokud by se tato mladá generace rozdělila na muže a ženy, 25 procent mužů se definuje pravicově, 15 levicově. U žen je napravo patnáct procent, nalevo 13,5 procenta.

Z dalších dat Medianu vychází, že muži generace Z jsou z deseti procent konzervativní, u žen jsou to dvě procenta. Za liberální by se pak označilo o patnáct procent více mužů než žen – liberálnost tak může v českém kontextu lehce zapadat i do pravice. Levicí by se pak u nás myslely socialistické a environmentální strany. Je to rozdíl oproti USA, kde se pravicí míní konzervatismus a levicí liberalismus.

Mezi muži a ženami generace Z je také podle Urbana mnohem větší rozdíl než kategorie „nalevo“ či „napravo“. „O politiku se vůbec nezajímá či spíše nezajímá 70 procent žen, zatímco u mužů je to 44 procent,“ sděluje. Nezájem o politiku je v této věkové skupině největší ze všech, přičemž se o ni nezajímá o pětadvacet procentních bodů více žen.

Mladým mužům častěji vadí adopce stejnopohlavních párů

Přesnější data výzkumníci získali ve výzkumu Mýtus Gen Z položením konkrétních otázek, na nichž je potenciál štěpení. Ptali se, zda si respondenti myslí, že klimatická změna je způsobena člověkem. Takový názor prý generace Z zastává silněji než celková populace. „Myslí si to 70 procent generace Z, zatímco v obecné populaci je to jenom 58 procent. O malinko víc si to v rámci gen Z myslí ženy než muži,“ říká Urban.

Generace Z je podle Mýtu Gen Z také celkově shovívavější k Evropské unii než běžná populace – za prospěšné pokládá členství v ní přes 40 procent lidí, přičemž u mužů i žen je to velmi podobné číslo. Zajímavý rozkol uvnitř této skupiny ale přichází v odpovědi na otázku, zda by měly mít stejnopohlavní páry možnost adoptovat děti. Výrazněji pro jsou dívky.

„Celkově v populaci na otázku pozitivně odpovídá 47 procent lidí, což je relativně hodně a víc než by se zdálo z debat o rovném manželství. Dívky u generace Z si to myslí dokonce v 79 procentech, kluci ve 43 procentech. Tito muži jsou tak na úrovni běžné populace, ženy ale vystřelují výrazně jinam,“ komentuje data Mýtu Gen Z Urban.

Podle dat Medianu se pak odrážely názory generace Z i od jiných výroků – a ty ukazují, že takto štěpných témat není tolik. S výrokem „je důležité respektovat tradiční hodnoty a zvyky“ souhlasí v rámci generace Z 33 procent lidí, přičemž si to myslí muži i ženy stejně. Velká roztržka ohledně plnění tradičních genderových rolí přesto nenastává.

Že by žena měla dát vždy přednost rodině před kariérou, si totiž ve stejném vzorku populace myslí jen 20 procent mužů a 13 procent žen. A relativní soulad panuje i v souhlasu s výrokem, že muži a ženy by se měli podílet na odpovědnosti za domácnost stejným dílem – to generace Z kvituje v 70 procentech, přičemž muži s tím souhlasí v 64 procentech a ženy v 74.

Nejdůležitější je prý „vnitřní pohoda“

U všech zmíněných čísel neznamená, že zbylá procenta znamenají přesně opačný názor – jak už bylo zmíněno, množství respondentů neuvádí žádné odpovědi nebo není rozhodnuto. Podle Urbana česká data ukazují, že muži z generace Z názorově přiléhají k běžné populaci, z níž se v několika otázkách odklánějí spíš mladé ženy.

„Může to být debatou o ženských právech, feminismu, work-life balance, ve které je samozřejmě mnohem větší emancipační snaha na straně žen než mužů. Jak je někde prostředí nerovné, tak ženy vidí, že musí více šplhat, čímž pak teoreticky k některým věcem zastávají liberálnější názory,“ myslí si Urban, podle nějž platí, že generace Z je liberálnější než většinová společnost.

Štěpení také nemusí nastávat na základě pohlaví, ale spíš původu, místa bydliště či vzdělání, což by mohlo určovat rozdílné náhledy na řadu zmíněných otázek. Taková data ale v rámci mladé generace chybí, ohledně politických profilací nejmladší generace nemá souhrnný soubor dat ani Sociologický ústav.

„Když si projdete twitterovou debatu a vidíte, že lidé, kteří mají technické nebo právnické vzdělání, tak například otázku feminismu a MeToo vnímají výrazně konzervativněji než studenti humanitních předmětů. Ženy víc tendují k humanitním oborům, platí, že je jich na nich relativně větší množství než na technických oborech. Tohle také může hrát roli, ale samozřejmě nechci generalizovat a neplatí to ve sto procentech,“ přemítá Urban.

Ve svém výzkumu se s kolegy zaměřoval na potřeby generace Z, z nichž napříč všemi podskupinami vyplynulo, že je pro ně nejdůležitější vnitřní pohoda, následovaná snahou něco v životě dokázat a potřebou zažívat nové věci. Představy zbytku populace o tom, co mladí lidé doopravdy řeší a jak jsou radikální, tak mohou být pomýlené, protože i malé subkultury mohou být díky internetu více vidět – aniž by je zbytek populace reálně potkal.

Kdy se řeší identita a sebeurčení

„Ve starší generaci je pak takový ten údiv, že za našich mladých let tohle nebylo. No, bylo, ale nenaráželi na to pořád. Díky potenciálu sociálních sítí věci probublají dál a stávají se součástí mediálního prostoru. Vy nemusíte aktivně řešit práva Afroameričanů nebo konflikty na univerzitních kampusech kvůli válce v Gaze, ale najednou jste aktivně pohoršeni, nebo nadšeni. A máte pocit, že mladí lidé neřeší nic jiného,“ míní Urban.

Generace Z je podle něj v něčem angažovaná, ale není to onen „homo politicus“, který by dennodenně řešil politiku, jakkoliv je zrovna na sítích hodně slyšet. „Lidí tvrdě názorově zarytých je navíc mezi generací Z relativně málo,“ míní Urban, podle nějž tak nejsou přes například viditelné environmentální subkultury vidět mnohem větší komunity zabývající se gamingem, módou či investicemi a kryptoměnami.

Často se podle výzkumníka také zaměňuje životní fáze člověka s obecnou generační charakteristickou. „Říká se, že generace Z je taková nebo maková, ale vzpomeňte, že třeba v jednadvaceti letech jste také hledali uplatnění nebo místo ve světě,“ sděluje Urban, že v určitém věku lidé více řeší identitu a sebeurčení. Přesnější data by tak vznikla dlouhodobějším sledováním, kdy by se ukázalo, co je opravdu generačním specifikem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
12:17Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
20:03Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 3 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
12:51Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
08:26Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 8 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 8 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o zablokování sněmovny

Sněmovna v pátek nedokončila žádný z plánovaných bodů. Opozice jednání protahovala dlouhými projevy. Na žádost ANO pak komora odložila i projednávání novely stavebního zákona. Podle Marka Bendy (ODS) bude opozice blokovat sněmovnu tak dlouho, dokud koalice nesplní předchozí dohody. Poslankyně Zuzana Ožanová (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským uvedla, že obstrukční praktiky považuje za součást demokracie, ale domnívá se, že bude možné dosáhnout domluvy. Podle poslance Michala Zuny (TOP 09) již některým zástupcům opozice „přetekla trpělivost“, je dle něj na vládní koalici, aby sněmovnu odblokovala. Poslankyně Lenka Martínková Španihelová (Piráti) vidí problém mimo jiné v tom, že opozice podle ní nemá dostatek prostoru v interpelacích. „Ukazuje se, jak je nezbytné a důležité, aby se změnil jednací řád, protože tam jsou ty brzdy, které zpomalují jednání,“ míní poslankyně Renata Vesecká (za Motoristy).
před 10 hhodinami
Načítání...