Do dětských domovů se kvůli pandemii dostalo méně dětí. Na problémy v rodinách neměl kdo upozorňovat

V dětských domovech končilo v posledních měsících méně dětí. Kvůli zavřeným školám a kroužkům klesl počet nahlášených problémových případů v rodinách, kde děti potřebují pomoc. Právě školy totiž nejčastěji na problémy žáků upozorňují. Úřady tak o týraných a zanedbaných dětech neměly dostatečné informace, což přiznává ministerstvo práce a sociálních věcí i Fond ohrožených dětí. Po obnovení prezenční výuky a kontrolních mechanismů se odborníci obávají, že počty dětí zase narostou. Volných míst je přitom v domovech dlouhodobě nedostatek.

„Pokud se v rodině vyskytl problém, je samozřejmě možné, že kdyby dítě chodilo do školy a na kroužky, dala by se situace dříve a lépe řešit,“ přiznává ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). Podle resortu nebylo ale také potřeba řešit řadu případů týkajících se školní docházky, šikany ve škole, požívání alkoholu a návykových látek u dětí.

Neznamená to však, že by se problémy neděly. „O dětech a jejich potížích se neví, protože dlouhou dobu nechodily do školy ani na kroužky,“ zdůrazňuje tajemnice Asociace Dítě a Rodina, která sdružuje 88 organizací působících v oblasti péče o ohrožené děti, Anna Krbcová.

Právě škola je totiž místem, které se na Orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) obrací nejčastěji. „Školy nejčastěji upozorňují na to, že se v rodině něco děje,“ potvrzuje předsedkyně Fondu ohrožených dětí Hanka Kupková. Kvůli pandemii ovšem byly školy i volnočasové organizace zavřené.

„OSPOD zabezpečovaly sociálně-právní ochranu dětí po celou dobu pandemie a mimořádných opatření, a pokud se dozvěděly o problému v rodině, poskytovaly poradenství a pomoc a činily další opatření k ochraně dětí,“ zdůrazňuje však MPSV.

Počet dětí v dětských domovech klesá

Z nejaktuálnějších dat vyplývá, že do dětských domovů a dětských domovů se školou se za minulý školní rok dostal nejmenší počet dětí za posledních sedm let. Oproti předešlému roku přišlo do domovů o 117 dětí méně, a dokonce o 217 dětí méně než ve školním roce 2017/2018. Nejvyšší počty nově příchozích dětí do domovů přitom dlouhodobě hlásí Moravskoslezský a Ústecký kraj.

Pokles nových žádostí o umístění dětí pozorují někteří ředitelé dětských domovů i v tomto školním roce a přisuzují ho pandemii. „Byly omezené návštěvy dětí od sociálních pracovnic, děti navíc nemusely chodit do školy a bylo méně upozornění na nějaké problematické chování,“ odůvodňuje ředitel dětského domova v Tuchlově Jan Blažek. 

O dlouhodobě klesající tendenci umísťování dětí do ústavní péče hovoří MPSV. Podle něj se to děje díky rozvoji preventivních a poradenských odborných služeb, rozvoji náhradní rodinné péče, ale také práci OSPOD s rodinami.

„Vliv pandemie covid-19 na počty zanedbávaných či týraných dětí se zajisté ještě teprve ukáže,“ konstatuje MPSV. „Nárůst přijde, jakmile se děti vrátí do škol,“ varuje Kupková. Ta spolu s řediteli domovů po návratu dětí do škol očekává ještě zvýšenou poptávku úřadů na umístění dětí. „Děti pak už asi vážně nebude kam dát,“ zamýšlí se vzhledem k naplněným dětským domovům ředitelka Dětského domova Senožaty Buchalová Horská.

„Je potřeba zintenzivnit pomoc dětem a rodinám,“ reaguje MPSV na případy, kdy kvůli dopadům pandemie bude situace dětí a rodin v mnohých aspektech podstatně horší.

Dětské domovy přesto fungují na hraně svých kapacit

„Jsme dlouhodobě na maximální kapacitě a musíme odmítat nové žádosti o umístění dětí,“ řekl Blažek. „Naplněnost je mezi 95 a 100 procenty, volná místa téměř nemáme,“ shoduje se s ním ředitel Dětského domova Plumlov Radim Kratochvíl, a potvrzuje tak dlouhodobě problematickou nedostatečnou kapacitu. Někteří ředitelé mají dlouho dopředu zaplněné čekací listiny. Jakmile se nějaké místo uvolní, okamžitě se obsadí, shodují se.

„Sociální pracovnice jsou zoufalé a hledají volná místa po celé republice,“ komentuje ředitel Dětského domova Šance v Olomouci Dalibor Křepský. „Volají k nám z dálky – z Brna, Pardubic, Jindřichova Hradce, dokonce i z Ústí nad Labem,“ dodává.

„Místa sháníme po celém Česku, obvoláváme za jedno dopoledne i třicet dětských domovů,“ potvrzuje slova všech oslovených ředitelů domovů o nedostatku kapacit mluvčí města Kladno Lenka Růžková. Děti se tak mohou ocitat i daleko od své původní rodiny.

Skupina sourozenců se spolu do domova nedostane

Kvůli nedostatku kapacit dětských domovů se do nich společně nedostanou například děti z vícečlenných sourozeneckých skupin. Děti se pak musí rozdělit nebo se stěhují do vzdálených krajů od místa bydliště.

„V případě velkých sourozeneckých skupin se děti společně do dětských domovů nedostanou ve 100 procentech případů,“ popisuje situaci Růžková. Statistiky, v kolika případech jsou sourozenci rozdělení nebo musí být v jiných krajích, přitom chybí.

Podle posledních statistik MŠMT je v České republice v dětských domovech celkem 4 303 dětí ve 137 zařízeních. Většina dětí, konkrétně 4 163, je v dětských domovech zřizovaných kraji. S téměř plnou kapacitou se potýkají všechny oslovené domovy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 5 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 9 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 10 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o zablokování sněmovny

Sněmovna v pátek nedokončila žádný z plánovaných bodů. Opozice jednání protahovala dlouhými projevy. Na žádost ANO pak komora odložila i projednávání novely stavebního zákona. Podle Marka Bendy (ODS) bude opozice blokovat sněmovnu tak dlouho, dokud koalice nesplní předchozí dohody. Poslankyně Zuzana Ožanová (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským uvedla, že obstrukční praktiky považuje za součást demokracie, ale domnívá se, že bude možné dosáhnout domluvy. Podle poslance Michala Zuny (TOP 09) již některým zástupcům opozice „přetekla trpělivost“, je dle něj na vládní koalici, aby sněmovnu odblokovala. Poslankyně Lenka Martínková Španihelová (Piráti) vidí problém mimo jiné v tom, že opozice podle ní nemá dostatek prostoru v interpelacích. „Ukazuje se, jak je nezbytné a důležité, aby se změnil jednací řád, protože tam jsou ty brzdy, které zpomalují jednání,“ míní poslankyně Renata Vesecká (za Motoristy).
před 11 hhodinami
Načítání...