Do dětských domovů se kvůli pandemii dostalo méně dětí. Na problémy v rodinách neměl kdo upozorňovat

V dětských domovech končilo v posledních měsících méně dětí. Kvůli zavřeným školám a kroužkům klesl počet nahlášených problémových případů v rodinách, kde děti potřebují pomoc. Právě školy totiž nejčastěji na problémy žáků upozorňují. Úřady tak o týraných a zanedbaných dětech neměly dostatečné informace, což přiznává ministerstvo práce a sociálních věcí i Fond ohrožených dětí. Po obnovení prezenční výuky a kontrolních mechanismů se odborníci obávají, že počty dětí zase narostou. Volných míst je přitom v domovech dlouhodobě nedostatek.

„Pokud se v rodině vyskytl problém, je samozřejmě možné, že kdyby dítě chodilo do školy a na kroužky, dala by se situace dříve a lépe řešit,“ přiznává ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). Podle resortu nebylo ale také potřeba řešit řadu případů týkajících se školní docházky, šikany ve škole, požívání alkoholu a návykových látek u dětí.

Neznamená to však, že by se problémy neděly. „O dětech a jejich potížích se neví, protože dlouhou dobu nechodily do školy ani na kroužky,“ zdůrazňuje tajemnice Asociace Dítě a Rodina, která sdružuje 88 organizací působících v oblasti péče o ohrožené děti, Anna Krbcová.

Právě škola je totiž místem, které se na Orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) obrací nejčastěji. „Školy nejčastěji upozorňují na to, že se v rodině něco děje,“ potvrzuje předsedkyně Fondu ohrožených dětí Hanka Kupková. Kvůli pandemii ovšem byly školy i volnočasové organizace zavřené.

„OSPOD zabezpečovaly sociálně-právní ochranu dětí po celou dobu pandemie a mimořádných opatření, a pokud se dozvěděly o problému v rodině, poskytovaly poradenství a pomoc a činily další opatření k ochraně dětí,“ zdůrazňuje však MPSV.

Počet dětí v dětských domovech klesá

Z nejaktuálnějších dat vyplývá, že do dětských domovů a dětských domovů se školou se za minulý školní rok dostal nejmenší počet dětí za posledních sedm let. Oproti předešlému roku přišlo do domovů o 117 dětí méně, a dokonce o 217 dětí méně než ve školním roce 2017/2018. Nejvyšší počty nově příchozích dětí do domovů přitom dlouhodobě hlásí Moravskoslezský a Ústecký kraj.

Pokles nových žádostí o umístění dětí pozorují někteří ředitelé dětských domovů i v tomto školním roce a přisuzují ho pandemii. „Byly omezené návštěvy dětí od sociálních pracovnic, děti navíc nemusely chodit do školy a bylo méně upozornění na nějaké problematické chování,“ odůvodňuje ředitel dětského domova v Tuchlově Jan Blažek. 

O dlouhodobě klesající tendenci umísťování dětí do ústavní péče hovoří MPSV. Podle něj se to děje díky rozvoji preventivních a poradenských odborných služeb, rozvoji náhradní rodinné péče, ale také práci OSPOD s rodinami.

„Vliv pandemie covid-19 na počty zanedbávaných či týraných dětí se zajisté ještě teprve ukáže,“ konstatuje MPSV. „Nárůst přijde, jakmile se děti vrátí do škol,“ varuje Kupková. Ta spolu s řediteli domovů po návratu dětí do škol očekává ještě zvýšenou poptávku úřadů na umístění dětí. „Děti pak už asi vážně nebude kam dát,“ zamýšlí se vzhledem k naplněným dětským domovům ředitelka Dětského domova Senožaty Buchalová Horská.

„Je potřeba zintenzivnit pomoc dětem a rodinám,“ reaguje MPSV na případy, kdy kvůli dopadům pandemie bude situace dětí a rodin v mnohých aspektech podstatně horší.

Dětské domovy přesto fungují na hraně svých kapacit

„Jsme dlouhodobě na maximální kapacitě a musíme odmítat nové žádosti o umístění dětí,“ řekl Blažek. „Naplněnost je mezi 95 a 100 procenty, volná místa téměř nemáme,“ shoduje se s ním ředitel Dětského domova Plumlov Radim Kratochvíl, a potvrzuje tak dlouhodobě problematickou nedostatečnou kapacitu. Někteří ředitelé mají dlouho dopředu zaplněné čekací listiny. Jakmile se nějaké místo uvolní, okamžitě se obsadí, shodují se.

„Sociální pracovnice jsou zoufalé a hledají volná místa po celé republice,“ komentuje ředitel Dětského domova Šance v Olomouci Dalibor Křepský. „Volají k nám z dálky – z Brna, Pardubic, Jindřichova Hradce, dokonce i z Ústí nad Labem,“ dodává.

„Místa sháníme po celém Česku, obvoláváme za jedno dopoledne i třicet dětských domovů,“ potvrzuje slova všech oslovených ředitelů domovů o nedostatku kapacit mluvčí města Kladno Lenka Růžková. Děti se tak mohou ocitat i daleko od své původní rodiny.

Skupina sourozenců se spolu do domova nedostane

Kvůli nedostatku kapacit dětských domovů se do nich společně nedostanou například děti z vícečlenných sourozeneckých skupin. Děti se pak musí rozdělit nebo se stěhují do vzdálených krajů od místa bydliště.

„V případě velkých sourozeneckých skupin se děti společně do dětských domovů nedostanou ve 100 procentech případů,“ popisuje situaci Růžková. Statistiky, v kolika případech jsou sourozenci rozdělení nebo musí být v jiných krajích, přitom chybí.

Podle posledních statistik MŠMT je v České republice v dětských domovech celkem 4 303 dětí ve 137 zařízeních. Většina dětí, konkrétně 4 163, je v dětských domovech zřizovaných kraji. S téměř plnou kapacitou se potýkají všechny oslovené domovy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoPříběh zachránce: Vytáhl ženu z auta v rybníku

Vytáhl ženu z potápějícího se auta a tím jí zachránil život – v úterý za to dostal Jakub Vrbka ze Žďárska ocenění Gentleman silnic. Zařadil se tak mezi 245 lidí v Česku, kteří tento titul v minulosti získali. Žena skončila s lehkým otřesem v nemocnici. Jakubovi již osobně poděkovala a na udílení ocenění pak poslala písemný vzkaz. Vyjádřila v něm svou vděčnost a ocenila jeho odvahu, kterou by ne každý měl: „Bez něj by se mi ven dostat nepodařilo.“ Jako hrdina se Jakub Vrbka necítí, podle něj by to, co on, udělal každý. Záchranu si ale připomíná denně: vždy, když jede do práce kolem rybníka, kde se vše stalo.
před 8 hhodinami

Polovina stanic překonala či dorovnala absolutní teplotní rekord. Nejvíce naměřili v Plzni

Meteorologové očekávali, že úterý bude na velké části Česka jedním z nejteplejších dnů letošního léta, což se vyplnilo. Moravský absolutní rekord padl ve Strážnici už před druhou hodinou odpoledne. Polovina stanic fungujících alespoň třicet let v úterý překonala či dorovnala absolutní teplotní rekord. Vůbec nejtepleji bylo v Plzni-Bolevci, kde bylo naměřeno 41,5 stupně Celsia. Na dvanácti místech teploty přesáhly čtyřicetistupňovou hranici.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoMusíme budovat to, k čemu jsme se v NATO zavázali, říká šéf Velitelství pro operace

„Musím uvést, že my jsme (Severoatlantická) aliance. To není, že nám NATO něco diktuje. My jako Česká republika jsme Aliance a musíme budovat schopnosti, ke kterým jsme se zavázali,“ sdělil v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem generálmajor Jaroslav Míka, který je od srpna novým šéfem Velitelství pro operace. Česká armáda má být podle Míky více doma než v zahraničí. „A ona také více doma je. Když se budeme kvantitativně bavit o počtech vojáků, které máme venku, tak politický mandát je zhruba dva tisíce vojáků, přičemž v současné době to číslo osciluje mezi pěti sty a sedmi sty vojáky. To záleží, jestli probíhá nějaká rotace. Takže je zcela zřejmé, že většina armády je doma a připravuje se na obranu České republiky,“ zdůraznil generálmajor, který v rozhovoru mluvil také o náboru vojáků či o situaci na Ukrajině.
před 10 hhodinami

Česko zažilo nejteplejší noc v historii měření

Česko zažilo nejteplejší noc v historii měření. V noci na stanici Bystřice pod Hostýnem teplota neklesla pod 27,9 stupně Celsia. To je posunutí rekordu z roku 2013 o skoro 0,7 stupně. Na řadě dalších míst byla tropická noc, kdy teplota neklesla pod 20 stupňů Celsia. Vlna veder pokračuje v Česku několik dní. V úterý přesáhla teplota na jihu Moravy až 40 stupňů. V Čechách se odpoledne objevily také silné bouřky.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Skončila lhůta pro podání kandidátních listin do obecních i senátních voleb

V úterý skončila lhůta pro podání kandidátních listin do říjnových obecních a senátních voleb. Strany, hnutí, jejich koalice či nezávislí kandidáti, kteří chtěli o místa na radnicích nebo v horní komoře Parlamentu letos usilovat, museli nominaci dodat příslušnému obecnímu úřadu nejpozději v 16:00.
před 13 hhodinami

VideoJak ustát stupňující se útoky od politiků i internetových trollů, popsala Barbora Loudová

Často se zabývá tématy, která v sobě nesou hodně emocí. Natáčí ale i s politiky, z nichž někteří ochotou odpovídat novinářům nijak neoplývají. Místo odpovědí pak někdy přichází útok překračující jakékoliv myslitelné meze slušnosti. Jak to vypadá, když politik poštve proti novinářkám své příznivce? Jak čelit útokům od představitelů veřejné moci? Také tomuto tématu se věnuje náš podcast. Jana Neumannová v něm tentokrát klade otázky reportérce Barboře Loudové. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 15 hhodinami

VideoSečteno: Karlovarský kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. Ve úterý 4. srpna se věnoval Karlovarskému kraji.
před 15 hhodinami

Vrchní soud zrušil rozsudek v kauze vynášení informací lihové mafii

Olomoucký vrchní soud zrušil rozsudek v kauze vynášení informací z Celní správy lihové mafii. Odvolání tří obžalovaných včetně organizátora rozsáhlých obchodů s nezdaněným lihem Radka Březiny a státního zástupce soud projednal v neveřejném jednání, potvrdil mluvčí vrchního soudu Stanislav Cik. Zlínský soud se případem, ve kterém vynesl podmíněné i nepodmíněné tresty, zabýval loni v červnu. Vrchní soud kauzu obdržel letos v lednu.
před 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.