Dodavatelé zlevňují ceny energií

ČEZ nejprve zlevní fixované produkty – zákazníci si je mohou sjednat od pondělí. V procentech je sleva výraznější u plynu. „U těch fixací na dva nebo tři roky je meziročně pokles o dvacet pět až čtyřicet procent podle fixace, v případě elektřiny se jedná o pokles meziročně o asi jedenáct procent,“ uvedl mluvčí ČEZ Roman Gazdík. Od ledna pak společnost chce zlevnit závazky na dobu neurčitou, neupřesnila ale ještě o kolik.

Snižovat ceny hodlají i další hráči na trhu. „Budeme určitě upravovat ceny, nejen v průběhu posledního kvartálu, ale vše vyvrcholí úpravou cen na dobu neurčitou s účinností od 1. ledna,“ uvedl marketingový ředitel Centropol Energy Jiří Matoušek.

Cena fixovaných produktů bude ale podle analytiků klesat spíše méně. Větší prostor pro zlevňování vidí u závazků na dobu neurčitou. Ty chce upravovat třeba Pražská energetika, od září k tomu přistoupil například E.ON.

„Od prvního listopadu zlevňujeme elektřinu o deset procent, plyn o osm procent,“ informoval také generální ředitel Pražské energetiky Pavel Elis. Dodavatelé také pozorují trend, kdy se lidé chtějí fixovat na delší dobu.

„Největší zájem z produktů, co aktuálně nabízíme, je dvouletá a tříletá fixace, s tím, že zákazníci si zpravidla volí delší dobu z pohledu energetické krize, kterou pamatují z minulosti,“ podotýká manažer zákaznického centra ČEZ Kristian Kopš.

Gavor: Doporučuji fixaci na dva roky

Energetický konzultant ENA a ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor by doporučoval spíše fixaci na dva roky. „Ve třetím roce fixace se může stát, že na trhu budou jiné a možná ještě levnější produkty,“ míní.

Pozitivní vliv na ceny elektřiny by mohlo mít také přenesení části regulované složky od firem a domácností na stát. Tento krok prosazuje hnutí ANO, zároveň by ale zvýšilo nároky na státní rozpočet.

Zlevňování energií odráží vývoj na velkoobchodním trhu. Cena elektřiny se na něm v posledních letech ustálila – aktuálně se jedna megawatthodina obchoduje asi za 96 eur. Jen pro představu – během energetické krize se prodávala i za 984 eur, tedy více než desetkrát dráž. Významně klesla i cena plynu. Za megawatthodinu obchodníci aktuálně zaplatí okolo 32 eur – opět asi desetkrát méně než před třemi lety.

Vliv počasí

Spotřebu energií významně ovlivňují ceny a počasí. Čím dražší elektřina a plyn je, tím pochopitelně více domácnosti šetří. U počasí je efekt opačný. V chladných měsících spotřeba plynu a elektřiny oproti zbytku roku roste.

Teplárny zahajují dodávky tepla, pokud průměrné denní teploty klesnou dva dny po sobě pod třináct stupňů a neočekává se zlepšení. Radiátory tak každý rok začínají hřát v jinou dobu. Například v roce 2021 začala topná sezona brzy. V první polovině roku také zdražily emisní povolenky a následoval razantní růst velkoobchodních cen energií a také ze dne na den přišel pád Bohemia Energy. Skoro milion domácností hledalo nového dodavatele. Ceny energií stoupaly dál.

Zdražování energií pokračovalo i v roce 2022 – po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Tehdy se naučily výrazně šetřit firmy i domácnosti. Měnily spotřebiče za úsporné, omezovaly vytápění. Tehdejší vysoké ceny energií v kombinaci s příznivějším počasím znamenaly výrazný pokles spotřeby.

To, že se každý stupeň Celsia počítá, bylo jasně vidět mezi zářím 2023 a dubnem 2024. Průměrná denní teplota byla meziročně vyšší skoro o dva stupně a dodávky tepla klesly až o devět procent.

„Ty primitivní úspory typu utáhnout topení si myslím, že se vyčerpaly. Nikomu se nechce být ve vysloveně studeném bytě a koneckonců to vidíme i na změně trendu,“ uvádí také Gavor. Spotřeba energií znovu, i díky příznivějším cenám, pomalu roste. Na druhou stranu ale nyní s úsporami znovu pomáhá teplé počasí.