Dohod o vině a trestu přibývá. Objevují se ale i pochybnosti, ministerstvo spravedlnosti zvažuje úpravu

Nahrávám video

V Česku přibývá justičních případů, které skončí dohodou o vině a trestu, a to i u znásilnění nebo vražd. Resort spravedlnosti teď prověří, zda je systém dohod o vině a trestu nastavený správně, a to také kvůli kauze z konce letošního srpna, kdy muž obžalovaný ze šesti znásilnění nezletilých odešel od soudu s podmínkou. Dohody o vině a trestu výrazně zkracují soudní proces, zaznívají ale také stížnosti zástupců obětí na opomíjení jejich práv. Tématu se věnoval pořad 90' ČT24.

Filip Kotas a Ladislav Tokár se přiznali k vraždě svého spolubydlícího, který na ně nechtěl přepsat auto. Dohodou se státním zástupcem se zkrátil soudní proces na několik hodin a pachatelé odešli s tresty na spodní hranici zákonné sazby.

Soud patnáctileté tresty potvrdil. Státní zástupce v dohodě zohlednil i to, že případ policie na půl roku odložila, a nebýt přiznání a spolupráce pachatelů, nemuselo k jejich odsouzení dojít.

Dohody i u nejzávažnějších trestných činů zákon umožnil před třemi lety. Od té doby jich přibývá a jsou stále častějším výsledkem i u projednávání vražd. V prvním pololetí jich státní zástupci navrhli čtyřikrát více než v předchozích letech. Zaznívají ale stížnosti zástupců obětí na opomíjení jejich práv a podmíněné tresty, třeba pro obžalované z opakovaných znásilnění.

Po úpravě zákona teď volají někteří poslanci. „Mám v ruce zhruba tři rozsudky, u kterých mám pocit, že vyloženě poškodily zájmy oběti. Myslím si, že zájmem celé společnosti je, abychom oběť chránili, a hlavně abychom zabránili pachateli, aby trestné činy dělal dále,“ uvedla poslankyně Barbora Urbanová (STAN).

Podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) by neměla být dohoda o vině a trestu zneužívána. „Institut by neměl být zneužíván pro to, aby měl někdo – a teď mám na mysli státní zástupce a soudci – pohodlnější život,“ řekl.

Ministerstvo se změnami bude zabývat při přípravě novely trestního řádu. Pro omezení dohod o vině a trestu ale není ani Nejvyšší státní zastupitelství, ani vedení Advokátní komory. Státní zástupci mají pokyn vždy zkoumat, jestli je dohoda v konkrétním případě vhodná, a dbát na práva poškozených.

Dohoda o vině a trestu umožnila podmínku za šest znásilnění nezletilých

Spekulace v souvislosti s dohodou o vině a trestu se objevily i v případě z konce srpna, kdy muži obžalovanému za šest znásilnění nezletilých schválil soud podmíněný trest. Na základě případu ministerstvo spravedlnosti institut prověřuje.

„Bezprostředně po tom případu jsme si udělali vnitřní analýzu jak statistik, tak i současného nastavení právní úpravy. Mohu říct, že v současné době interně pracujeme se dvěma možnými změnami v trestním řádu,“ řekl v 90' ČT24 náměstek ministra spravedlnosti Antonín Stanislav (ODS).

Jedním z řešení by podle něj bylo, že by se dohoda o vině a trestu nemohla vztahovat na některé trestné činy. Druhou možností, kterou se ministerstvo zabývá, je větší zapojení obětí do sjednávání dohody, aby byly více zohledňovány jejich nároky.

Advokátka Lucie Hrdá v pořadu uvedla, že úprava podmínek dohod o vině a trestu je „dobrou zprávou“, záležet však bude na konkrétním řešení a znění zákona. Obě varianty podle ní mají svá úskalí. Při větším zapojení obětí do dohod jsou rizikem jejich traumata. „Mají spoustu psychických problémů, které vyplývají například i třeba jenom z akutního stresu v rámci projednávání případu před soudem. A bojím se, že by potom třeba mohli podléhat nátlaku,“ přiblížila.

Při vyloučení dohody u některých trestných činů se zase obává, „abychom s vaničkou nevylili rovnou i dítě“. U některých trestných činů podle ní lze bez znaleckých posudků jen obtížně odhadnout způsobenou škodu. Vyloučení dohody o vině a trestu by tak podle ní bylo vhodné ne na začátku trestního řízení, ale až později, do doby, než se případ dostane k projednávání před soudem.

„Například v případě těžké posttraumatické stresové poruchy se znásilnění překvalifikovává do vyššího odstavce a je za to úplně jiný trest, za který není možno uložit podmínku,“ upozornila.

Na konkrétní úpravě se nejprve budou muset dohodnout strany vládní koalice. Stanislav předpokládá, že pokud bude na změně politický souhlas, do trestního řádu by se mohla promítnout poměrně rychle – stala by se součástí připravované novely, která upravuje definici znásilnění.

Obecně podle něj ale systém není nastavený špatně. „Osobně se domnívám, že dohody o vině a trestu fungují v rámci justice velmi dobře, nicméně na základě těchto okolností nevylučujeme nějakou revizi,“ doplnil.

Minulý rok navrhli státní zástupci stovky dohod o vině a trestu

Do českého trestního řádu se dohoda o vině a trestu dostala v roce 2012. Obviněný při ní slíbí, že se vzdá práva na projednání případu před soudem, přizná vinu a přijme státním zástupcem navržený trest. Běžné soudní líčení se potom nekoná, soud schvaluje pouze dohodu a vynese rozsudek. Od října 2020 lze dohodu uzavřít u všech trestných činů, a to včetně zvlášť závažných zločinů. Na rozdíl od minulosti také kdykoliv během soudního procesu.

Stanislav upozornil, že po roce 2020 došlo k „poměrně k rapidnímu zvýšení“ přijetí dohod o vině a trestu soudem. „Číslo se postupně od roku 2012, kdy jich bylo uzavřeno 29, dramatickým způsobem zvýšilo,“ řekl. Minulý rok podle něj státní zástupci navrhli uzavření celkem 632 dohod o vině a trestu. Namístě jsou podle něj zejména v „hospodářských, majetkových a daňových trestných činech“.

Foldyna: Místo změny zákona se soustřeďme na oběti

Podle prezidenta Unie státních zástupců Tomáše Foldyny jde o moderní institut, který má zajistit „spravedlivé potrestání, naplnění účelu trestního řízení, ovšem tak, aby to znamenalo co nejmenší zátěž pro všechny zúčastněné osoby a zároveň i pro společnost“. Proto podle něj státní zástupci dohodu o vině a trestu navrhují častěji.

Institut je také šetrnější k obětem trestných činů, které se tak mohou vyhnout projednávání případu před soudem, domnívá se. Přiznal však, že pro některé poškozené mohou být právě soudní líčení způsobem, jak se s újmou vyrovnat. „Ale myslím si, že více bude těch osob, které jsou rády, že jsou přítomnosti u soudu ušetřeny a je to pro ně příznivější,“ řekl.

Foldyna v 90' ČT24 uvedl, že není příznivcem změny zákonů „kvůli případným jednotlivým excesům nebo případným jednotlivým nesprávnostem“. „To je taková česká cesta, která se, myslím, v dlouhodobém hledisku neosvědčila,“ doplnil.

Spíše než na legislativních změnách je podle něj potřeba pracovat na přístupu k poškozeným, a to obzvláště ke zranitelným obětem. „Já to vnímám tak, že v tomto směru máme trochu dluh. Policie, státní zastupitelství, možná i soudy. Na tomto poli se dá ještě řada věcí zlepšovat tak, abychom se například dotázali na názor oběti, zda ona souhlasí, nebo zda by považovala za správný postup sjednání dohody o vině a trestu, nebo zda se chce k věci vyjádřit před soudem,“ řekl.

„To je jednoduchá věc, která nevyžaduje změnu legislativy, je to jenom na vůli orgánů činných v trestním řízení, aby třeba takto učinili,“ dodal.

Gřivna: Dohoda může vést ke „kupčení“ mezi obviněným a státním zástupcem

Vedoucí katedry trestního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy Tomáš Gřivna upozornil na to, že dohoda o vině a trestu je „horkým tématem“ i v rámci akademických debat. Tento nový institut podle něj „nesluší našemu systému“, který je založený na takzvané materiální pravdě.

„To znamená zjištění všech skutečností, které jsou důležité pro rozhodnutí ve věci. Doznání obviněného nezbavuje orgány činné v trestním řízení povinnosti zkoumat všechny tyto okolnosti případu,“ vysvětlil. Někteří akademici upozorňují na to, že dohoda se také může stát předmětem „kupčení“ mezi obviněným a státním zástupcem. „Potom materiální pravda a spravedlnost s tím související ustupují do pozadí,“ řekl.

Kromě novely z roku 2020 má podle něj na množství uzavřených dohod o vině a trestu vliv právě i debata odborné veřejnosti o tomto institutu. „Ono to v konečném důsledku šetří čas a energii orgánů činných v trestním řízení. Takže je možné, že se tomu takzvaně přichází na chuť,“ podotkl.

Na vyhodnocení toho, zda bylo zavedení dohody o vině a trestu prospěšné, je podle něj příliš brzy. Označil ji za „institut, který může být dobrým sluhou, ale zlým pánem“. V některých případech je její použití na místě, v jiných zase vzbuzuje otazníky.

„Mám v některých případech pochybnosti o tom, zda-li nešlo opravdu o takzvané ulehčení práce, ale nechci říct, že to vnímám jako nějakou trendovou záležitost, nebo že by se to konalo v nějakém větším množství případů. Ale sám jsem se v praxi setkal s případy, kdy jsem pomyslně kroutil hlavou nad tím, že dohoda byla uzavřena a že soud takovou dohodu schválil,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Česko zažilo nejteplejší noc v historii měření

Česko zažilo nejteplejší noc v historii měření. V noci na stanici Bystřice pod Hostýnem teplota neklesla pod 27,9 stupně Celsia. To je posunutí rekordu z roku 2013 o skoro 0,7 stupně. Na řadě dalších míst byla tropická noc, kdy teplota neklesla pod 20 stupňů Celsia. Vlna veder pokračuje v Česku několik dní. V úterý přesáhla teplota na jihu Moravy až 40 stupňů. V Čechách se odpoledne objevily také silné bouřky.
08:41Aktualizovánopřed 1 mminutou

Polovina stanic překonala či dorovnala absolutní teplotní rekord. Nejvíce naměřili v Plzni

Meteorologové očekávali, že úterý bude na velké části Česka jedním z nejteplejších dnů letošního léta, což se vyplnilo. Moravský absolutní rekord padl ve Strážnici už před druhou hodinou odpoledne. Polovina stanic fungujících alespoň třicet let v úterý překonala či dorovnala absolutní teplotní rekord. Vůbec nejtepleji bylo v Plzni-Bolevci, kde bylo naměřeno 41,5 stupně Celsia. Na dvanácti místech teploty přesáhly čtyřicetistupňovou hranici.
10:15Aktualizovánopřed 42 mminutami

Skončila lhůta pro podání kandidátních listin do obecních i senátních voleb

V úterý skončila lhůta pro podání kandidátních listin do říjnových obecních a senátních voleb. Strany, hnutí, jejich koalice či nezávislí kandidáti, kteří chtěli o místa na radnicích nebo v horní komoře Parlamentu letos usilovat, museli nominaci dodat příslušnému obecnímu úřadu nejpozději v 16:00.
před 3 hhodinami

VideoJak ustát stupňující se útoky od politiků i internetových trollů, popsala Barbora Loudová

Často se zabývá tématy, která v sobě nesou hodně emocí. Natáčí ale i s politiky, z nichž někteří ochotou odpovídat novinářům nijak neoplývají. Místo odpovědí pak někdy přichází útok překračující jakékoliv myslitelné meze slušnosti. Jak to vypadá, když politik poštve proti novinářkám své příznivce? Jak čelit útokům od představitelů veřejné moci? Také tomuto tématu se věnuje náš podcast. Jana Neumannová v něm tentokrát klade otázky reportérce Barboře Loudové. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 5 hhodinami

VideoSečteno: Karlovarský kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. Ve úterý 4. srpna se věnoval Karlovarskému kraji.
před 5 hhodinami

Vrchní soud zrušil rozsudek v kauze vynášení informací lihové mafii

Olomoucký vrchní soud zrušil rozsudek v kauze vynášení informací z Celní správy lihové mafii. Odvolání tří obžalovaných včetně organizátora rozsáhlých obchodů s nezdaněným lihem Radka Březiny a státního zástupce soud projednal v neveřejném jednání, potvrdil mluvčí vrchního soudu Stanislav Cik. Zlínský soud se případem, ve kterém vynesl podmíněné i nepodmíněné tresty, zabýval loni v červnu. Vrchní soud kauzu obdržel letos v lednu.
před 6 hhodinami

VideoKoalice by měla mít svého prezidentského kandidáta, tvrdí Pošarová. Sokol zopakoval podporu Pavlovi

Zhruba za rok a půl se uskuteční příští prezidentské volby. Podle ministra zahraničí a předsedy Motoristů Petra Macinky by ale vláda neměla stavět vlastního kandidáta. Zato místopředsedkyně sněmovního zemědělského výboru Marie Pošarová (SPD), která byla hostem Událostí, komentářů, míní, že by každá strana, koalice i opozice, měla mít svého nominanta. Nynějšího prezidenta Petra Pavla označila za lídra opozice. S tím nesouhlasí šéf sněmovního výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS). V pořadu poukázal třeba na dosavadní počet vetovaných zákonů. Zopakoval ale slova předsedy své strany Martina Kupky, že by ODS podpořila Pavla v případě opětovné kandidatury. Diskusi moderovala Tereza Řezníčková.
před 10 hhodinami

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.