Doplněk stravy není lék. Na co si dát pozor při jeho nákupu

„Doplněk stravy je definován jako potravina, jejímž účelem je doplňovat běžnou stravu. Je koncentrovaným zdrojem vitamínů a minerálních látek nebo dalších látek s nutričním nebo fyziologickým účinkem, přičemž je určen k příjmu v malých množstvích,“ vysvětlila Kateřina Schmidtová z ministerstva zemědělství, která se specializuje na potravinové právo a kvalitu potravin.

Zároveň upozornila, že doplněk v žádném ohledu neslouží jako náhrada pestré a vyvážené stravy. „To je vždycky číslo jedna, co by se mělo dodržovat, a až potom případně doplňovat vitaminy a minerály prostřednictvím doplňků stravy,“ doplnila Schmidtová.

Důležité také podle expertky je, že doplňky stravy, jelikož jsou potraviny, neslouží v žádném ohledu k léčbě onemocnění. Nejedná se tedy o léčivé přípravky a lze je uvádět na trh pouze balené. „Jsou například ve formě pastilek, tobolek, kapslí, různých gelových kapslí, v ampulích, v lahvičkách s kapátkem, případně i v nějaké formě šotu,“ popsala expertka.

Připomíná také, že uvedení doplňku stravy na tuzemský trh nepodléhá žádnému schvalovacímu procesu. Provozovatel, který doplňky stravy vyrábí nebo uvádí na trh, je dle odborníků odpovědný za splnění všech požadavků, které vyplývají z platné legislativy, ať už jde o bezpečnost, jakost, řádné označování, nebo dodržování hygieny při výrobě a uvádění na trh. Kontrolu dodržování požadavků platných právních předpisů provádí Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI).

Označování výrobků

Doplňky stravy stejně jako potraviny v obchodech musí být řádně označeny. Musí primárně splňovat obecné požadavky na označování potravin, které stanovuje nařízení o poskytování informací. Upravuje například i velikost písma na výrobku.

V názvu musí být dle nařízení uvedeno, že jde o doplněk stravy, dále na etiketě musí být název vitaminů, minerálních látek a všech dalších látek, které produkt obsahuje. Nesmí také chybět číselný údaj o množství vitaminů a minerálů vztažený na doporučenou denní dávku.

„Co je ale důležité ve vztahu k doplňkům stravy, že se jako spotřebitel setkávám s tím, že při uvádění čistého množství produktu provozovatelé uvádí pouze počet dávek nebo v kapslích, což z pohledu legislativy není správně. Čisté množství produktu musí být vždy v hmotnostních nebo objemových jednotkách. Počet kapslí nebo dávek je považováno za dobrovolný údaj,“ uvedla Schmidtová.

Expertka se ve své praxi hodně setkává s tím, že povinné informace nejsou na výrobku dostatečné. „Musí být uvedeny přímo na obalu nebo etiketě k němu připojené, vždy nalepené a nesmazatelné,“ dodala. Informace zároveň nesmí být klamavé ani zavádějící a v českém jazyce.

Na každém doplňku stravy musí být uvedena také tři povinná varování. „Jedná se o varování před překročením doporučeného denního dávkování. Upozornění, že výrobky musí být uloženy mimo dosah dětí, a upozornění, že doplňky nejsou náhradou pestré stravy,“ vyjmenovala Schmidtová.

Účinky na zdraví

V případě účinků na zdraví je důležité rozlišovat, co je možné při označování doplňků stravy uvádět a co legislativa nepřipouští. Zdravotní tvrzení jsou v zásadě povolena, ale pouze za přísně stanovených podmínek. Jde o takové tvrzení, které uvádí, naznačuje nebo ze kterého vyplývá, že existuje souvislost mezi kategorií potravin, potravinou nebo některou z jejích složek a zdravím. Například: „Vitamin C přispívá k normální funkci imunitního systému“.

„Oproti tomu takzvaná léčebná tvrzení jsou na potravinách zcela zakázána, jelikož informace o potravině jí nesmí v žádném ohledu připisovat schopnost zabránit nějaké nemoci, zmírnit ji nebo vyléčit. V tomto ohledu nesmí být potravina prezentována jako prostředek k léčbě nebo vyléčení onemocní, protože je to považováno za klamání spotřebitele,“ vysvětlila expertka.

Nesmí se tak objevit například názvy obtíží, jako je chřipka, akné, průjem, ani symptomy jako bolest, zvracení, dušnost. Také na doplňcích stravy nesmí být uvedena slova spojená s nemocemi, jako je například léčit, prevence a podobně.

Před nákupem

Než vyrazí člověk do obchodu pro doplněk stravy, měl by si podle odborníků ujasnit, k jakému účelu ho chce užívat a jaké látky chce doplnit. „Takže v klidu si promyslet, co mi vlastně chybí,“ dodává Schmidtová.

Doplňky stravy mají lidé nakupovat dle expertů pouze u ověřených a důvěryhodných prodejců nebo lékáren. Všechny povinné informace by měl zájemce pečlivě prostudovat. Tedy jak zaznělo výše, jaké je složení výrobku, účinné látky, dávkování a varování.

„V případě nejasností, jestli je výrobek pro člověka vhodný, to může konzultovat s lékařem nebo lékárníkem, zejména pokud jedinec užívá současně nějaká léčiva nebo při probíhajícím onemocnění,“ konstatuje odbornice s tím, že u léčiv může docházet k různým interakcím s účinnými látkami v doplňcích stravy. Například třezalka tečkovaná by neměla být kombinována s antidepresivy nebo vysoké dávky vitaminu K mohou narušit účinnost léků na ředění krve.

Zvýšenou pozornost by měli lidé věnovat u výrobků s podezřelým tvrzením typu „vyléčí mě z rakoviny“, „zázračně zhubnete přes noc bez jakéhokoliv úsilí“. „Doplněk stravy v žádném ohledu není léčivý přípravek a nedokáže zázraky,“ upozornila Schmidtová. Doporučila zároveň ověřit si, zda doplněk stravy (jeho šarže) není uveden na seznamu nevyhovujících potravin na stránkách SZPI.

Také Česká a slovenská asociace pro speciální potraviny (ČASP) na tuto problematiku upozorňuje. Předsedkyně představenstva Martina Šímová v této souvislosti varovala, že doplňky stravy nesmí slibovat prevenci ani léčbu. „Když je na produktu napsáno, že pomůže s léčbou nějakého onemocnění, tak bych jednoznačně zpozorněla,“ uvedla dříve.

Rizika on-line

Resort zemědělství a inspekce v této souvislosti varují také před nákupy těchto doplňků on-line. Rizikem jsou zejména zahraniční weby, které vypadají jako české. U nich nelze vymáhat porušení legislativy, která se vztahuje na klamavou reklamu nebo bezpečnost potravin.

„Je důležité sledovat důvěryhodnost konkrétní webové stránky, jestli tam nejsou překlepy, jazykové chyby, jestli je stránka přehledná. Jednoznačně by tam vždy měl být identifikován prodávající,“ zmínila Schmidtová s tím, že nesmí chybět také jasné obchodní podmínky v českém jazyce, možnosti reklamace a odstoupení od smlouvy. Spotřebitel by měl mít totiž při nákupu doplňků přes internet právo do čtrnácti dnů od smlouvy odstoupit.

Dále je nutné podle odborníků si na webu pohlídat dostupné povinné informace. „Musí být k dispozici ještě před dokončením nákupu až na datum minimální trvanlivosti nebo datum spotřeby, tato informace musí být dostupná až v momentě doručení,“ přiblížila Schmidtová.

Podvodné e-shopy také mohou mít na svých stránkách nereálné nabídky s doplňky, které mohou slibovat „zázračné“ nebo léčebné účinky. „Jednou jsem se setkala s výrobkem, který byl prezentován jako doplněk stravy a byl ve formě čípků. Musela jsem pak vysvětlovat, proč doplněk stravy ve formě čípků vlastně neexistuje, protože to přímo odporuje definici potraviny, která je určená ke konzumaci výhradně ústy, a ne jiným způsobem,“ zmínila expertka.

Odborníci proto vyzývají k tomu, aby si lidé při nákupu doplňků stravy on-line vždy ověřili, zda webová stránka není uvedena na seznamu rizikových webů.