Druhý dělnický prezident má v Zákolanech sochu. Pomník žalářníka s lidskou tváří místním nevadí

Nahrávám video

V době, kdy došlo v Česku k odstranění sochy maršála Ivana S. Koněva nebo posprejování sochy Winstona Churchilla, stojí v Zákolanech u Prahy pomník druhého dělnického prezidenta Antonína Zápotockého. Tedy předního komunistického funkcionáře, který v Československu pomáhal nastolit totalitní režim, podílel se na vykonstruovaných procesech po roce 1948 a spolurozhodoval o trestech smrti. Na druhé straně se za jeho prezidentování začali z komunistických kriminálů vracet první političtí vězni. Pro pořad Reportéři ČT natáčel Karel Vrána.

Pomník v Zákolanech nedaleko Prahy připomíná zdejšího rodáka Antonína Zápotockého, který se stal v polovině června 1948 předsedou československé vlády.

„Socha Zápotockého tady stojí už od sedmdesátých let, ale samozřejmě že po revoluci vznikaly takové menší či větší diskuse o tom, zda ji tady nechat, nebo nenechat. Takže jsem se rozhodla, že uspořádáme takovou odbornou diskusi určenou pro veřejnost. Výsledkem bylo, že ta socha by tady měla zůstat,“ uvedla starostka Zákolan Lucie Wittlichová (SNK).

Do Sovětského svazu se jezdil učit

„Antonín Zápotocký je samozřejmě důležitá osoba komunistického režimu. Ať jako předseda vlády nebo potom jako prezident nebo člen nejvyššího vedení komunistické strany,“ uvedl historik z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Oldřich Tůma.

„Lenina a některé měl velmi rád. Velmi rád do Sovětského svazu jezdil. Tam se chodil učit,“ prohlásila v roce 1972 Zápotockého manželka Marie.

Zápotocký byl od mládí členem Československé sociálně demokratické strany dělnické (budoucí sociální demokracie). Jako příslušník jejího levicového křídla se v roce 1920 zúčastnil pokusu o bolševický státní převrat, který proběhl hlavně na Kladensku.

„To je paradoxní, že vlastně za podvratnou činnost strávil několik měsíců ve vězení, zatímco v době, kdy byl předseda vlády a prezident, tak za to byly tresty smrti,“ říká ředitel Sládečkova vlastivědného muzea v Kladně Zdeněk Kuchyňka.

Za války byl v koncentračním táboře

V roce 1921 Zápotocký spoluzakládal Komunistickou stranu Československa. Za první republiky za ni zasedal v parlamentu. Po německé okupaci v roce 1939 byl Zápotocký zatčen a poslán do koncentračního tábora v Sachsenhausenu. „Antonín Zápotocký byl v táboře oblíben, hodně sem chodili čeští vězni, hlavně vysokoškoláci, a pořádaly se s ním besedy,“ uvedla Anna Milarch z Památníku koncentračního tábora Sachsenhausen.

Po roce 1945 přicházejí Zápotockého hvězdné hodiny. Nejprve se stává šéfem odborů, v červnu 1948 pak předsedou vlády a v roce 1953 dokonce prezidentem. Právě v této roli nejvíc vynikla jeho vojenská uniforma.

„Bylo to typické, protože to měli všichni prezidenti počínaje prezidentem Benešem, pak Gottwald… byli vrchní velitelé ozbrojených sil. To, co tam přibylo, co určitě prezident Beneš neměl, jsou nárameníky s maršálskou hvězdou,“ dodal Kuchyňka.

„Hrál roli té symbolické hlavy státu a účasti na přehlídkách a kladení věnců a promenádování se v generálské uniformě. Jednou se mu při vystupování z auta zapletla šavle mezi nohy a snad i upadl,“ prozradil Tůma.

Signatář politických procesů

Od února 1948 se rozjely politické procesy proti často i domnělým odpůrcům režimu. Zápotocký jako premiér i jako prezident spolurozhodoval o trestech smrti. Zatčen byl také otec dnes jednadevadesátileté Milušky Havlůjové, držitel vysokého vyznamenání za odboj proti nacistům. V roce 1948 jim komunisté znárodnili pilu, otec se s tím nechtěl smířit a nakonec skončil ve vězení.

Paní Havlůjová se snažila jeho jméno očistit. V lednu 1953 ji estébáci i s jejím dvouletým synem Tomášem kvůli tomu odvlekli na výslech na služebnu do Bartolomějské ulice v Praze.

„Já jsem říkala: Prosím vás, to dítě nejedlo, já bych ho potřebovala nakrmit, potřebuju mu koupit aspoň rohlík. Najednou se objevili tři takoví urostlí chlapi. Já jsem seděla u stolu, oni si kolem mě stoupli. Tomáš zrovna slezl a prohlížel si to tam. A tak ho jeden popadl, za mnou byly dveře a tam Tomáše strčil za ty dveře. Ten kluk mě volal, naříkal. A ti dva mě drželi za ramena, abych se nemohla zvednout,“ zpětně popisovala nepříjemné chvíle Havlůjová.

Po výslechu ji tajní policisté pustili domů. V květnu 1953, tedy již za prezidentování Antonína Zápotockého, ji Státní bezpečnost definitivně zatkla a uvěznila.

„To bylo kruté, moc špatné. Hlad. Mně se doslova zdálo o krajíčku chleba. V noci mě budili, byly výslechy. Hrozné. Byla jsem zpravena, že jsem obžalována ze špionáže, velezrady a na závěr že jsem kapitalistického původu. A já jsem řekla: Prosím, ale k tomu já se nemůžu přiznat, protože já jsem si nemohla zvolit rodiče. No a pan soudce Rubín na mě řval a prokurátor mi řekl: To jste si mohla odpustit. Mohla. Dostala jsem pět let,“ vzpomínala Havlůjová.

Měna je pevná, ujišťoval Zápotocký

Velká vlna zatýkání proběhla po nepokojích spojených s nechvalně známou měnovou reformou z 1. června 1953. Stát tehdy ožebračil miliony drobných střadatelů a dělníci hlavně v Plzni, ale i třeba v Praze, vyšli do ulic. Zápotocký přitom 29. května v rozhlase prohlásil, že měna je pevná a měnová reforma nebude, že jsou to všechno jen fámy, které šíří třídní nepřátelé.

„Přijely posily z Prahy. To byli milicionáři i vojáci z Prahy, esenbáci také. Potom koho čapli, tak ten dostal pěknou ,nakládačku', a dokonce kamarádi, co jsem měl, tak ti byli tři neděle zavření,“ uvedl pamětník nepokojů v Plzni Jiří Plzák. „Následovaly soudní procesy. Tady už tresty byly většinou několik let, maximálně pět až sedm let,“ doplňuje historik Tůma.

I když za prezidentování Antonína Zápotockého pokračovaly politické monstrprocesy, režim se pomalu uvolňoval. Někteří nespravedlivě odsouzení se dokonce mohli vrátit domů. „Já jsem byla 1. března 1955 propuštěna a asi dva dny předtím byla amnestie vyhlášena pro matky s malými dětmi a těžce nemocnými,“ dodala Havlůjová.

„V těch letech 1953 až 1957 jednak prezident vyhlásil několik amnestií, což znamenalo, že někteří i političtí vězni se z vězení dostali. Hlavně ti, kteří měli nižší tresty nebo jim ty tresty byly nějak sníženy. Ale valná většina těch odsouzených zase ve vyfabrikovaných procesech z počátku padesátých let ve vězení zůstala až do roku 1960,“ uzavřel Tůma.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Česko zažilo nejteplejší noc v historii měření

Česko zažilo nejteplejší noc v historii měření. V noci na stanici Bystřice pod Hostýnem teplota neklesla pod 27,9 stupně Celsia. To je posunutí rekordu z roku 2013 o skoro 0,7 stupně. Na řadě dalších míst byla tropická noc, kdy teplota neklesla pod 20 stupňů Celsia. Vlna veder pokračuje v Česku několik dní. V úterý přesáhla teplota na jihu Moravy až 40 stupňů. Objevit se ale mají i silné bouřky a krupobití.
08:41Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Skončila lhůta pro podání kandidátních listin do obecních i senátních voleb

V úterý skončila lhůta pro podání kandidátních listin do říjnových obecních a senátních voleb. Strany, hnutí, jejich koalice či nezávislí kandidáti, kteří chtěli o místa na radnicích nebo v horní komoře Parlamentu letos usilovat, museli nominaci dodat příslušnému obecnímu úřadu nejpozději v 16:00.
před 2 hhodinami

ŽivěVe Strážnici překonaly teploty 40 stupňů, rekordy padly na všech stanicích

Meteorologové očekávali, že úterý bude na velké části Česka jedním z nejteplejších dnů letošního léta, což se vyplnilo. Moravský absolutní rekord padl ve Strážnici už před druhou hodinou odpoledne.
10:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoJak ustát stupňující se útoky od politiků i internetových trollů, popsala Barbora Loudová

Často se zabývá tématy, která v sobě nesou hodně emocí. Natáčí ale i s politiky, z nichž někteří ochotou odpovídat novinářům nijak neoplývají. Místo odpovědí pak někdy přichází útok překračující jakékoliv myslitelné meze slušnosti. Jak to vypadá, když politik poštve proti novinářkám své příznivce? Jak čelit útokům od představitelů veřejné moci? Také tomuto tématu se věnuje náš podcast. Jana Neumannová v něm tentokrát klade otázky reportérce Barboře Loudové. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 4 hhodinami

VideoSečteno: Karlovarský kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. Ve úterý 4. srpna se věnoval Karlovarskému kraji.
před 4 hhodinami

Vrchní soud zrušil rozsudek v kauze vynášení informací lihové mafii

Olomoucký vrchní soud zrušil rozsudek v kauze vynášení informací z Celní správy lihové mafii. Odvolání tří obžalovaných včetně organizátora rozsáhlých obchodů s nezdaněným lihem Radka Březiny a státního zástupce soud projednal v neveřejném jednání, potvrdil mluvčí vrchního soudu Stanislav Cik. Zlínský soud se případem, ve kterém vynesl podmíněné i nepodmíněné tresty, zabýval loni v červnu. Vrchní soud kauzu obdržel letos v lednu.
před 5 hhodinami

VideoKoalice by měla mít svého prezidentského kandidáta, tvrdí Pošarová. Sokol zopakoval podporu Pavlovi

Zhruba za rok a půl se uskuteční příští prezidentské volby. Podle ministra zahraničí a předsedy Motoristů Petra Macinky by ale vláda neměla stavět vlastního kandidáta. Zato místopředsedkyně sněmovního zemědělského výboru Marie Pošarová (SPD), která byla hostem Událostí, komentářů, míní, že by každá strana, koalice i opozice, měla mít svého nominanta. Nynějšího prezidenta Petra Pavla označila za lídra opozice. S tím nesouhlasí šéf sněmovního výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS). V pořadu poukázal třeba na dosavadní počet vetovaných zákonů. Zopakoval ale slova předsedy své strany Martina Kupky, že by ODS podpořila Pavla v případě opětovné kandidatury. Diskusi moderovala Tereza Řezníčková.
před 9 hhodinami

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.