Druhý dělnický prezident má v Zákolanech sochu. Pomník žalářníka s lidskou tváří místním nevadí

Nahrávám video

V době, kdy došlo v Česku k odstranění sochy maršála Ivana S. Koněva nebo posprejování sochy Winstona Churchilla, stojí v Zákolanech u Prahy pomník druhého dělnického prezidenta Antonína Zápotockého. Tedy předního komunistického funkcionáře, který v Československu pomáhal nastolit totalitní režim, podílel se na vykonstruovaných procesech po roce 1948 a spolurozhodoval o trestech smrti. Na druhé straně se za jeho prezidentování začali z komunistických kriminálů vracet první političtí vězni. Pro pořad Reportéři ČT natáčel Karel Vrána.

Pomník v Zákolanech nedaleko Prahy připomíná zdejšího rodáka Antonína Zápotockého, který se stal v polovině června 1948 předsedou československé vlády.

„Socha Zápotockého tady stojí už od sedmdesátých let, ale samozřejmě že po revoluci vznikaly takové menší či větší diskuse o tom, zda ji tady nechat, nebo nenechat. Takže jsem se rozhodla, že uspořádáme takovou odbornou diskusi určenou pro veřejnost. Výsledkem bylo, že ta socha by tady měla zůstat,“ uvedla starostka Zákolan Lucie Wittlichová (SNK).

Do Sovětského svazu se jezdil učit

„Antonín Zápotocký je samozřejmě důležitá osoba komunistického režimu. Ať jako předseda vlády nebo potom jako prezident nebo člen nejvyššího vedení komunistické strany,“ uvedl historik z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Oldřich Tůma.

„Lenina a některé měl velmi rád. Velmi rád do Sovětského svazu jezdil. Tam se chodil učit,“ prohlásila v roce 1972 Zápotockého manželka Marie.

Zápotocký byl od mládí členem Československé sociálně demokratické strany dělnické (budoucí sociální demokracie). Jako příslušník jejího levicového křídla se v roce 1920 zúčastnil pokusu o bolševický státní převrat, který proběhl hlavně na Kladensku.

„To je paradoxní, že vlastně za podvratnou činnost strávil několik měsíců ve vězení, zatímco v době, kdy byl předseda vlády a prezident, tak za to byly tresty smrti,“ říká ředitel Sládečkova vlastivědného muzea v Kladně Zdeněk Kuchyňka.

Za války byl v koncentračním táboře

V roce 1921 Zápotocký spoluzakládal Komunistickou stranu Československa. Za první republiky za ni zasedal v parlamentu. Po německé okupaci v roce 1939 byl Zápotocký zatčen a poslán do koncentračního tábora v Sachsenhausenu. „Antonín Zápotocký byl v táboře oblíben, hodně sem chodili čeští vězni, hlavně vysokoškoláci, a pořádaly se s ním besedy,“ uvedla Anna Milarch z Památníku koncentračního tábora Sachsenhausen.

Po roce 1945 přicházejí Zápotockého hvězdné hodiny. Nejprve se stává šéfem odborů, v červnu 1948 pak předsedou vlády a v roce 1953 dokonce prezidentem. Právě v této roli nejvíc vynikla jeho vojenská uniforma.

„Bylo to typické, protože to měli všichni prezidenti počínaje prezidentem Benešem, pak Gottwald… byli vrchní velitelé ozbrojených sil. To, co tam přibylo, co určitě prezident Beneš neměl, jsou nárameníky s maršálskou hvězdou,“ dodal Kuchyňka.

„Hrál roli té symbolické hlavy státu a účasti na přehlídkách a kladení věnců a promenádování se v generálské uniformě. Jednou se mu při vystupování z auta zapletla šavle mezi nohy a snad i upadl,“ prozradil Tůma.

Signatář politických procesů

Od února 1948 se rozjely politické procesy proti často i domnělým odpůrcům režimu. Zápotocký jako premiér i jako prezident spolurozhodoval o trestech smrti. Zatčen byl také otec dnes jednadevadesátileté Milušky Havlůjové, držitel vysokého vyznamenání za odboj proti nacistům. V roce 1948 jim komunisté znárodnili pilu, otec se s tím nechtěl smířit a nakonec skončil ve vězení.

Paní Havlůjová se snažila jeho jméno očistit. V lednu 1953 ji estébáci i s jejím dvouletým synem Tomášem kvůli tomu odvlekli na výslech na služebnu do Bartolomějské ulice v Praze.

„Já jsem říkala: Prosím vás, to dítě nejedlo, já bych ho potřebovala nakrmit, potřebuju mu koupit aspoň rohlík. Najednou se objevili tři takoví urostlí chlapi. Já jsem seděla u stolu, oni si kolem mě stoupli. Tomáš zrovna slezl a prohlížel si to tam. A tak ho jeden popadl, za mnou byly dveře a tam Tomáše strčil za ty dveře. Ten kluk mě volal, naříkal. A ti dva mě drželi za ramena, abych se nemohla zvednout,“ zpětně popisovala nepříjemné chvíle Havlůjová.

Po výslechu ji tajní policisté pustili domů. V květnu 1953, tedy již za prezidentování Antonína Zápotockého, ji Státní bezpečnost definitivně zatkla a uvěznila.

„To bylo kruté, moc špatné. Hlad. Mně se doslova zdálo o krajíčku chleba. V noci mě budili, byly výslechy. Hrozné. Byla jsem zpravena, že jsem obžalována ze špionáže, velezrady a na závěr že jsem kapitalistického původu. A já jsem řekla: Prosím, ale k tomu já se nemůžu přiznat, protože já jsem si nemohla zvolit rodiče. No a pan soudce Rubín na mě řval a prokurátor mi řekl: To jste si mohla odpustit. Mohla. Dostala jsem pět let,“ vzpomínala Havlůjová.

Měna je pevná, ujišťoval Zápotocký

Velká vlna zatýkání proběhla po nepokojích spojených s nechvalně známou měnovou reformou z 1. června 1953. Stát tehdy ožebračil miliony drobných střadatelů a dělníci hlavně v Plzni, ale i třeba v Praze, vyšli do ulic. Zápotocký přitom 29. května v rozhlase prohlásil, že měna je pevná a měnová reforma nebude, že jsou to všechno jen fámy, které šíří třídní nepřátelé.

„Přijely posily z Prahy. To byli milicionáři i vojáci z Prahy, esenbáci také. Potom koho čapli, tak ten dostal pěknou ,nakládačku', a dokonce kamarádi, co jsem měl, tak ti byli tři neděle zavření,“ uvedl pamětník nepokojů v Plzni Jiří Plzák. „Následovaly soudní procesy. Tady už tresty byly většinou několik let, maximálně pět až sedm let,“ doplňuje historik Tůma.

I když za prezidentování Antonína Zápotockého pokračovaly politické monstrprocesy, režim se pomalu uvolňoval. Někteří nespravedlivě odsouzení se dokonce mohli vrátit domů. „Já jsem byla 1. března 1955 propuštěna a asi dva dny předtím byla amnestie vyhlášena pro matky s malými dětmi a těžce nemocnými,“ dodala Havlůjová.

„V těch letech 1953 až 1957 jednak prezident vyhlásil několik amnestií, což znamenalo, že někteří i političtí vězni se z vězení dostali. Hlavně ti, kteří měli nižší tresty nebo jim ty tresty byly nějak sníženy. Ale valná většina těch odsouzených zase ve vyfabrikovaných procesech z počátku padesátých let ve vězení zůstala až do roku 1960,“ uzavřel Tůma.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 6 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 10 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 11 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o zablokování sněmovny

Sněmovna v pátek nedokončila žádný z plánovaných bodů. Opozice jednání protahovala dlouhými projevy. Na žádost ANO pak komora odložila i projednávání novely stavebního zákona. Podle Marka Bendy (ODS) bude opozice blokovat sněmovnu tak dlouho, dokud koalice nesplní předchozí dohody. Poslankyně Zuzana Ožanová (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským uvedla, že obstrukční praktiky považuje za součást demokracie, ale domnívá se, že bude možné dosáhnout domluvy. Podle poslance Michala Zuny (TOP 09) již některým zástupcům opozice „přetekla trpělivost“, je dle něj na vládní koalici, aby sněmovnu odblokovala. Poslankyně Lenka Martínková Španihelová (Piráti) vidí problém mimo jiné v tom, že opozice podle ní nemá dostatek prostoru v interpelacích. „Ukazuje se, jak je nezbytné a důležité, aby se změnil jednací řád, protože tam jsou ty brzdy, které zpomalují jednání,“ míní poslankyně Renata Vesecká (za Motoristy).
před 12 hhodinami
Načítání...