Hnědouhelné elektrárny v Česku připravují žádosti o výjimku z přísnějších emisních limitů, které začnou platit od roku 2021. Problémy mohou mít hlavně s hodnotami rtuti a oxidů dusíku. Piráti ale chystají návrh zákona, který by udělování výjimek zakázal. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) ovšem upozorňuje, že bychom se dostali do rozporu s evropskou legislativou. Zákaz výjimek by navíc podle něj zasáhl i teplárny.
Podíl elektřiny vyrobené z hnědého uhlí činí v Česku dvaačtyřicet procent. O třetinu se starají jaderné elektrárny, z obnovitelných zdrojů pochází přibližně desetina elektřiny. O zbytek se starají další paliva, jako je černé uhlí nebo zemní plyn.
Přestože například chvaletická elektrárna investovala do nových technologií v minulých letech a připravené má i další peníze, nemusí to stoprocentně stačit. „Při opravách elektrárny jsme využili nejlepší technologie, které jsou schválené Evropskou unií. Přesto se může stát, že u dvou parametrů ojediněle překročíme sledované parametry, a proto žádáme o výjimku,“ přibližuje mluvčí Seven Energy Gabriela Sáričková Benešová.
Podobně je na tom i největší provozovatel elektráren v České republice – firma ČEZ v současnosti zkoumá, jestli je vůbec v jejích technických a ekonomických silách vyhovět všem limitům. Podle mluvčího Ladislava Kříže je potřeba zjistit, zda limitům, které byly nastavené na americké uhlí, lze dostát i v Evropě, kde má uhlí jiná specifika.
Piráti ale poukazují na to, že zastaralé uhelné elektrárny se v Česku nemodernizují. „Přísnější podmínky jdou často rychleji, než se realizují opatření k těm předchozím. Jsou to investice v řádu miliard,“ říká mluvčí Kříž.
I přesto Piráti připravují návrh zákona, který má udělování výjimek zakázat. „Vláda v tom není konstruktivní a nechrání základní práva obyvatel na čistý vzduch, stejně jako kvalitu vody,“ konstatuje předsedkyně výboru pro životní prostředí Dana Balcarová (Piráti).
Zákaz výjimek by byl podle ministerstva životního prostředí v rozporu s Evropskou unií. Ministr Richard Brabec poukazuje na to, že výjimky vycházejí z evropské legislativy. „A ta jasně stanovuje podmínky, za kterých mohou být udělovány,“ dodává s varováním, že by o výjimky mohly přijít také nenahraditelné teplárny.
„Zdrojů, které by mohly žádat o výjimky, je několik. V některých případech se může jednat o teplárny, které by byly těžko nahraditelné. V budoucnu možná ano, ale až za 10, 15 let,“ tvrdí ministr Brabec.
Podle člena výboru pro životní prostředí Jana Zahradníka (ODS) by navíc zákaz udělovat výjimky mohl zatížit obyvatele i firmy větší cenou za teplo. Zástupci elektráren a tepláren tvrdí, že limity jsou nastaveny tak přísně, že každá nová investice v řádu miliard korun přinese jen nepatrné zlepšení.
Teplo se v Česku vyrábí rovněž převážně z hnědého uhlí, podle statistik z roku 2017 si drželo podíl přes čtyřicet procent. Zhruba pětina připadá na zemní plyn, desetina pak na černé uhlí a podobný podíl drží biomasa. Následují další paliva, mezi která patří třeba ostatní plyny nebo odpadní teplo vznikající jako vedlejší produkt.
