Epidemie by mohla ustoupit za dva či tři měsíce, říká biochemik Konvalinka

Podle Konvalinky Česko ještě chvíli bude na vrcholu epidemie, postupně se ale bude situace zlepšovat. „Konec epidemie podle mého názoru bude, až bude více než 70 procent našeho obyvatelstva očkováno nebo promořeno současně. V tuhle chvíli dostává ten virus každý den možná 30 nebo 50 tisíc lidí, současně asi 30 či 40 tisíc lidí denně očkujeme, čili za dva tři měsíce bychom měli být na sedmdesátiprocentní promořenosti. Už teď podle většinových odhadů tou chorobou prošlo u nás kolem čtyř milionů lidí,“ míní Konvalinka.

Podle jeho názoru a očekávání epidemiologů by to mělo znamenat, že epidemie bude pomalu končit, pokud nedojde k nějaké velmi nepříjemné mutaci. Konvalinka říká, že hlavním indikátorem rozvolňování opatření není obsazenost nemocnic, ale počet denně nakažených.

„To, co musíme dělat, není promořovat populaci. To je možná strategie, ale vede k obrovským lidským obětem. My bychom se měli spíše snažit lidi chránit očkováním a zabránit promoření. Abychom to mohli dělat, tak musíme sledovat nakažené a dávat je do karantény. A abychom tohle mohli dělat, tak jich musí být méně než 1500 infikovaných,“ říká.

Virus by se mohl stát jen nepříjemnou sezonní infekcí

Podle Konvalinky nezbývalo nic jiného než zavést přísná opatření. „Zdraví lidé by se mohli pohybovat v případě, kdy se vám podaří ochránit tu část populace, která je potenciálně ohrožená. To se vám nepodaří, protože těch je 2,5 milionu, možná tři miliony lidí,“ míní s tím, že takové množství lidí nelze hermeticky izolovat a nikdo ve světě takovou cestou nešel.

Biochemik říká, že podle jeho názoru se koronavirus pravděpodobně nepodaří eradikovat a bude tady s námi. „Pokud bude očkování opravdu účinné, jako zatím je, tak by se to teoreticky mohlo podařit. Já tomu nevěřím, že se to podaří úplně,“ uvádí s tím, že virus ale bude podle jeho optimistického odhadu pravděpodobně slábnout a za pár let se stane jen nepříjemnou sezonní infekcí.

Co se stane třeba na podzim, nechce příliš věštit, ale odhaduje, že do léta dosáhneme kolektivní imunity. Největší nebezpečí je šíření variant viru, které by byly necitlivé vůči protilátkám vyvolaným buď chorobou, nebo očkováním, je však „slušná šance“, že se to nestane. „Pokud k tomuto nebezpečí nedojde, tak bych řekl, že na podzim budeme mít zase nějakou menší vlnku, ale už budou mnohem méně umírat lidé, protože ohrožená část populace bude naočkovaná a mladší lidé infekci prožijí bez větších problémů,“ dodává.

Covid-19 je prý hodně rafinovaný

Nejdůležitější je tak podle něj dokončit očkovací kampaň. „Máme long covid. V nezanedbatelných případech máme dlouhodobé následky, které bych si nepřál. Ta choroba je systémová, nezasahuje jenom dýchací cesty, ale může zasáhnout srdce či játra. Těch dlouhodobých, dokonce neurologických problémů je celá řada,“ uvádí Konvalinka.

Virus je podle něj chytrý, protože má molekuly, které potlačují imunitní odpověď organismu. Imunitní odpověď po očkování může být a bývá účinnější než po prodělání nemoci. Podle Konvalinky také není jasné, jak dlouho trvá imunita po prodělání nemoci, 90 dní je minimální okno, velmi pravděpodobně je to déle.

Co se týče zpráv ohledně alergických reakcí na vakcínu AstraZeneca, podle Konvalinky si je třeba uvědomit, že vakcínu zatím dostalo kolem dvou set milionů lidí, tudíž je třeba s několika takovými reakcemi počítat.

Podle něj je covid-19 tak nepříjemný a rafinovaný, protože je velmi infekční, ale zároveň ho přenášejí bezpříznakoví pacienti. Současně je jeho smrtnost dost velká na to, aby zablokovala zdravotnické systémy a zabíjela statisíce lidí, zároveň je příliš nízká na to, aby lidi opravdu vyděsila. „To je ta nešťastná kombinace, která způsobuje velkou nebezpečnost toho viru.“