Etikety potravin obsahují spoustu údajů. Jak jim rozumět?

Lidé si v obchodech často kupují potraviny, aniž by věděli, z čeho jsou složeny. Přitom výrobci mají povinnost na obalech uvádět velké množství informací. Odborníci upozorňují, že je dobré etikety na potravinách číst, protože se může stát, že zakoupené výrobky mohou zklamat, nebo dokonce kvůli alergiím ohrozit na životě.

„Obecně je nutné na etiketě uvádět následující: je to především název potraviny, seznam složek, množství potraviny, informace o trvanlivosti výrobku nebo například výživové údaje,“ popsala Markéta Zelenková z potravinářského odboru ministerstva zemědělství. U většiny potravin se dále lidé setkají s informacemi o zemi původu, obsahu alkoholu a dalšími.

Při výběru potraviny je především důležité sledovat její složení. Obal obsahuje informace o tom, z čeho je potravina vyrobena a v jakém množství jsou jednotlivé složky zastoupeny. Ty jsou ve složení seřazeny sestupně podle hmotnosti při výrobě.

Složení také obsahuje informace o alergenech, které mohou hrát při výběru potraviny zásadní roli. „Alergenní složky musí být v seznamu složek zvýrazněny, což v praxi znamená, že alergenní složku ve výčtu všech složek poznáte tak, že bude například podtržená, uvedená velkým písmem či tučně, nebo kombinací těchto uvedených možností,“ dodala Zelenková.

Například na etiketě výrobku s názvem „Martinovy buchty s makovou náplní“ lze vidět zvýrazněné alergeny a jednotlivé složky výrobku jsou seřazeny sestupně. A jelikož je v názvu výrobku zvýrazněna složka maková náplň, dozvíme se podle Zelenkové dokonce ze složení přesné procentuální zastoupení této složky.

Seznam složek
Zdroj: MZe ČR

Ze složení výrobků lze taky zjistit, zda do potraviny byly přidané přídatné látky. „Jsou přidávané do potraviny záměrně, ať z hygienických, nebo technologických důvodů. Není důvod se čehokoliv obávat. Jejich užívání je přísně regulováno a bezpečnost a množství je posuzováno Evropským úřadem pro bezpečnost potravin,“ dodala Zelenková.

Přídatné látky jsou na obalu jednak označeny názvem skupiny, která představuje určitou informaci o tom, z jakého důvodu je vlastně látka do potraviny přidávána – například konzervant či regulátor kyselosti –, a za touto informací následuje buď celý název přídatné látky (například kyselina citrónová), či její E-kód, například E330.

Tabulka výživových údajů

Na výrobku také najdeme tabulku výživových údajů. Ta obsahuje sedm základních výživových hodnot. Musí být uvedeny na balených potravinách povinně, a to v daném pořadí. Zelenková však dodává, že pro některé potraviny existují výjimky. Ty platí například pro nebalené potraviny, jako je pečivo, pokrmy prodávané ve stravovacích službách nebo třeba čerstvé maso.

Pokud není na obalu potraviny dostatek místa, tak nejsou výživové údaje v tabulce, ale mohou být i v řadě za sebou, jako třeba výčet složek bez složení. „Vždy se ale setkáme se sedmi povinnými hodnotami,“ doplnila Zelenková.

Z tabulek se podle ní lidé dozví velmi cenné informace například o obsahu tuků, a to i těch nasycených, o obsahu cukru či soli. „Pokud se například chceme vyhnout potravinám s vyšším obsahem soli, je vhodné se zaměřit právě na výživové údaje a tuto informaci si ověřit na obalu potraviny. Jsou vztaženy na sto gramů či sto mililitrů výrobku, můžeme si tak porovnat stejné typy potravin od různých výrobců,“ podotkla Zelenková.

Dobrovolně je podle ní možné doplnit další údaje, jako je například informace o obsahu nenasycených mastných kyselin, vlákniny, vitaminů či minerálů.

Země původu

Dalším údajem, se kterým se setkáváme na etiketě, je informace o zemi původu. Povinně se uvádí například u masa. „Na hovězím nalezneme zemi narození, chovu a porážky, u vepřového, drůbežího, skopového či kozího masa se pak uvádí země původu a porážky,“ vysvětlila Zelenková.

Třeba u vajec je uvedena informace o zemi, kde byla snesena, přímo na skořápce. „Je proto důležité ověřovat původ vajec přímo na skořápce, nikoliv na obalu. Tam totiž není přímo povinnost uvést konkrétně informaci o původu vajec, ale naleznete tam například informaci o firmě, která potraviny zabalila,“ popsala Zelenková.

„Pozor je nutné dát na případnou záměnu informace o původu za veterinární ovál, který vidíme na etiketě hovězího masa. Značka zdravotní nezávadnosti nám říká, kde došlo k poslední hygienicky podstatné manipulaci s potravinou, nejedná se tedy o informaci o zemi původu,“ apelovala Zelenková.

Označování země původu
Zdroj: MZe ČR

U nebalené zeleniny a ovoce se pak musí lidé dívat a hledat informace o zemi původu na regálech nebo přímo cenovkách.

V případě potravin, u kterých informace není uvedena, tak může být podle Zelenkové dobrým vodítkem značka Česká potravina, která má velmi specificky stanovená pravidla v zákoně o potravinách.

„V případě, že si koupíme potravinu, která je označena tímto logem, když je to nezpracovaná potravina, tak sto procent složek celkové hmotnosti pochází z České republiky, v případě zpracované potraviny je to 75 procent,“ upřesnila Zelenková.

Určitým vodítkem k produktům, které splňují vysoké standardy, mohou být také značky kvality, například Klasa a Regionální potravina.

„Správná etiketa“

Etiketa jako celek musí vypadat tak, aby se v ní dalo orientovat. „Informace o potravině musí být uvedeny v českém jazyce, musí být přesné, dobře čitelné a spotřebitelům pochopitelně jasně srozumitelné. K tomu napomáhá povinnost uvádět povinné informace písmem o velikosti nejméně 1,2 milimetru. Pouze v případě obalů, které jsou menší než osmdesát centimetrů čtverečních, tak tam je úleva, že velikost písma může být nejméně 0,9 milimetru,“ vysvětlila Zelenková.

Lidé také v obchodě mohou narazit na to, že na etiketě budou výživová a zdravotní tvrzení. Výživová informují například o tom, že se jedná o nízký nebo vysoký výskyt některé živiny, vitaminů nebo minerálů. Mezi taková tvrzení patří: se snížením obsahu cukru, s vysokým obsahem vlákniny, zdroj bílkovin. „Použití těchto tvrzení je přísně regulováno a nelze použít žádná další tvrzení, která nejsou schválena Evropským úřadem pro bezpečnost potravin,“ dodala Zelenková.

Oproti tomu zdravotní tvrzení informují spotřebitele o spojení potraviny nebo nějaké složky s konkrétním přínosem pro zdraví. Jsou schvalována pouze ta, která projdou velmi důkladným vědeckým posouzením. Nejčastěji se vztahují k vitaminům a minerálům. „Příkladem může být tvrzení týkající se vitaminu D, u kterého je povoleno tvrzení, že přispívá k normální funkci imunitního systému,“ zmínila Zelenková.

Zakázané proklamace

V případě, že se lidé setkají na potravině s nějakým takzvaným léčebným tvrzením, měli by vědět, že je to zakázáno.

„Rozhodně by na žádných potravinách neměla být uváděna jakákoliv informace, že potravina má léčebné účinky, že může dokonce nějakou nemoc zmírnit nebo vyléčit,“ upozornila Zelenková.

Doplnila, že se lidé s takovými výrobky mohli setkat například během covidu. V takovém případě se mají obrátit na Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci.

Pozor na zkažené potraviny

Na etiketě lidé také najdou datum použitelnosti označené „Spotřebujte do…“, které se uvádí u potravin, které snadno podléhají zkáze. Jde například o jogurty a jiné mléčné výrobky, ryby a chlazenou drůbež. Po uplynutí tohoto data se potravina považuje za nebezpečnou a obchody ji nesmí prodávat.

Naopak u potravin, které se rychle nekazí, lidé uvidí na obalu datum minimální trvanlivosti, které se uvádí slovy „Minimální trvanlivost do....“ Jsou to například konzervy, sušenky, čokoláda, nápoje nebo těstoviny. Potraviny s prošlou dobou minimální trvanlivosti mohou prodejci nabízet, pokud jsou zdravotně nezávadné. Většinou jsou označeny jako prošlé a lidé je najdou v oddělených regálech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší víc než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci. Uvedlo to ministerstvo práce.
03:34Aktualizovánopřed 52 mminutami

Omezení umístění výdejních boxů přibývá, plošná pravidla ale poslanci vyškrtli

Přibývá míst, která omezují umístění výdejních boxů. O různé formy regulace se snaží většina krajských měst. Plošná pravidla pro budování boxů měla upravit novela stavebního zákona. Poslanci je ale nakonec z úpravy vyškrtli. Provozovatelé tvrdí, že se požadavkům samospráv snaží vyjít vstříc. Nyní se v Česku nachází zhruba sedmnáct tisíc výdejních boxů, podle provozovatelů by jejich počet mohl vzrůst ještě až o 30 procent.
před 1 hhodinou

Do Česka dorazily bouřky a silný vítr. Komplikovaly dopravu

V Čechách a v Jeseníkách se v pátek večer vyskytují izolované bouřky. Srážek z nich mnoho není, výrazně suchý vzduch ve spodních hladinách ale způsobuje, že se u některých, i u těch méně výrazných, vyskytují nárazy větru schopné vyvracet i stromy, uvedli v pátek večer meteorologové a zmínili například slábnoucí bouřku na Svitavsku. V Hradci Králové v pátek večer úder blesku asi na půl hodiny přerušil provoz vlaků. Bouřky a silný vítr večer komplikovaly dopravu i na dalších tratích v Česku.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Babiš žádá uzavření Schengenu pro Španělsko. Nevylučoval bych ho, řekl Macinka

Schengenský prostor je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) pro Španělsko třeba okamžitě uzavřít. Situaci po proniknutí desítek tisíc migrantů do španělského města Ceuty na severu Afriky považuje za skandál způsobený španělskou vládou. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) uvedl, že má situaci za velmi složitou pro celý schengenský prostor. Španělsko by z něj nevylučoval. Země je součástí Schengenu, ale pro Ceutu platí zvláštní výjimky a specifický hraniční režim.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Macinka chce prozkoumat financování Českých center

Ministerstvo zahraničí neplánuje rušit žádné z Českých center, naopak vidí potenciál k jejich rozšíření. Oznámil to šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) s tím, že chce ale proměnit jejich efektivitu. Novým generálním ředitelem Českých center se od srpna stane končící velvyslanec v Egyptě Ivan Jukl. Deník N po tiskové konferenci k tématu oznámil, že ministerstvo na ni odmítlo akreditovat jeho novinářku Zdislavu Pokornou.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Ministerstvo zahraničí znovu nevpustilo novinářku Deníku N na brífink

Ministerstvo zahraničí v pátek nevpustilo novinářku Deníku N Zdislavu Pokornou na tiskovou konferenci k budoucnosti Českých center v Černínském paláci. Deník N postup ministerstva považuje za bezprecedentní, novinářka podle něj řádně a včas požádala o akreditaci a úřad nezdůvodnil, proč ji nedostala. Rozhodnutí úřadu kritizovaly Syndikát novinářů i česká pobočka Mezinárodního tiskového institutu.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.