Státy Evropské unie musí zlepšit systém vracení lidí, kteří nemají nárok na azyl, do jejich domovských zemí. Shodli se na tom europoslanci Dita Charanzová (ANO), Kateřina Konečná (KSČM) a Pavel Svoboda (KDU-ČSL), kteří byli hosty Otázek Václava Moravce. Hovořili i o hrozbě brexitu bez dohody. Mají obavy, zda se Česko dokáže na takovou variantu připravit.
Lídry Evropské unie i jejích členských států podle všech diskutujících zaskočil příchod většího množství lidí z Afriky a Blízkého východu. Europoslanec Pavel Svoboda z toho viní představitele států, kteří odmítli přenést pravomoci v oblasti migrační politiky na EU.
Evropská komise podle Dity Charanzové zareagovala hned na začátku špatně, když přišla s návrhem povinného přerozdělování žadatelů o azyl. „Vznikla tady půda pro různá extremistická hnutí a nálady ve společnosti, a to je velmi nebezpečné do budoucna pro Evropskou unii,“ myslí si.
Všichni diskutující Otázek Václava Moravce s povděkem kvitovali, že princip přerozdělování lidí mezi členskými státy už není variantou dalšího řešení.
Rychlé azylové řízení a nekompromisní vracení
Nyní je podle diskutujících třeba soustředit se především na zlepšení návratové politiky tak, aby neúspěšní žadatelé o azyl dále nezůstávali v EU. Kateřina Konečná upozornila, že občané Unie se bojí, když se dozvídají, že se mezi nimi pohybují lidé, kteří nemají nárok na ochranu, a v některých případech dokonce porušili zákony.
Charanzová vidí velkou inspiraci v nizozemském modelu azylového řízení, který je schopen o nároku žadatele rozhodnout v řádu týdnů. „Není možné, aby azylové řízení v Itálii trvalo dva, čtyři roky,“ prohlásila. Navrhla také, aby byl imigrantům okamžitě při příjezdu přidělen právník, který by s nimi sepsal žádost o azyl. To by podle ní proces významně urychlilo.
Konečná si myslí, že EU by měla za bezpečnou zemi, kam je možné lidi vracet, začít považovat i Sýrii. „Devadesát procent Sýrie ovládá Asad, chybí nám jediná poslední provincie,“ řekla s tím, že na územích ovládaných režimem prezidenta Bašára Asada panuje klid.
„Asad je masový vrah a je jasné, že lidé, kteří před ním prchají, se tam nechtějí vrátit,“ reagoval na tento návrh Svoboda. Dodal, že Syřané, kteří se vrátit chtějí, tak mohou učinit už nyní.
Máme zavřít dveře?
Rychlé a efektivní vracení neúspěšných žadatelů o azyl má přesvědčit lidi zvažující cestu do Evropy, aby zůstali doma. „Chtěla bych, abychom vyslali signál, že Evropa není otevřená,“ řekla Charanzová. Doplnila, že tento signál míří i na pašeráky, kteří na převážení lidí do Evropy vydělávají.
Myslí si, že některá opatření včetně dohod s Tureckem nebo některými libyjskými představiteli fungují, což se projevuje na poklesu příchozích do Řecka a Itálie. Podobnou dohodu je podle ní třeba vyjednat i s Marokem a dalšími zeměmi, protože imigrace do Španělska naopak roste.
Charanzová i Konečná si myslí, že Česko by nemělo přijímat ani ty, kteří už jsou v jihoevropských zemích a na azyl by nárok mít mohli. Podle Charanzové je právě symbolická rovina zavřených dveří důležitou zprávou pro obyvatele mimoevropských zemí.
„Rozhodně by se nám nic nestalo, kdybychom sem vzali opuštěné děti z uprchlických táborů. Nevyřešili bychom tím migrační krizi, ale vyřešili bychom tím reputaci České republiky v očích mnoha států,“ odporoval jí Svoboda.
Ochrana hranice a rozvojová pomoc
Všichni účastníci debaty v OVM se shodli na tom, že důležitou součástí evropské migrační politiky musí být rozvojová pomoc v zemích, odkud lidé odcházejí například kvůli tomu, že každý den stráví tři hodiny cestou pro pitnou vodu. Charanzová ocenila, že Česko darovalo značné prostředky do svěřenského fondu pro Afriku.
„Říkáme jako komunisté dlouhodobě, nejde o peníze, jde o investice,“ prohlásila Konečná. Podle ní by bylo vhodné, aby rozvojová pomoc zůstala na úrovní států a nikoliv Unie jako celku. Státy by si měly rozdělit, kdo bude komu pomáhat.
Důležitou součástí migrační politiky má být i ochrana vnější hranice. Konečná by proto chtěla zvýšit pravomoci mise Frontex, která hlídkuje ve Středomoří. Charanzová však upozornila, že takový krok je především třeba dojednat se státy, na jejichž území Frontex působí, protože pro ně je případná ztráta suverenity v této oblasti velmi citlivá.
Brexit: Typické české zanedbání příprav
Dalším tématem debaty byl brexit. Charanzová i Konečná se obávají, že Londýn se s Bruselem nedohodne a 30. března 2019 nebudou vzájemné vztahy ošetřeny nijak.
„Česká republika a naše firmy se bohužel na tuto variantu musí začít připravovat, protože Británie je pro nás čtvrtý nejdůležitější vývozní trh,“ řekla Charanzová. Upozornila také, že v Británii žije na padesát tisíc Čechů, jejichž situace by v případě brexitu bez dohody byla velmi složitá.
„My jako Česká republika vůbec netušíme půl roku předtím, co bude,“ postěžovala si Konečná s tím, že české úřady se na dopady brexitu nepřipravují. Upozornila, že v některých zemích už nabírají úředníky, aby situaci zvládli.
„To je ta typická česká cesta,“ glosoval zanedbání příprav Svoboda. Zároveň uklidnil, že Evropská komise i Británie vydávají desítky technických pokynů, co by 30. březen 2019 bez dohody znamenal konkrétně. Je však přesvědčený, že se EU s Británií dohodne.
