Fenomén posmrtného zmražení přilákal první Čechy. Věří ve své oživení

Kryoprezervace, posmrtné hluboké zmrazení člověka, který věří, že medicína a technologie v budoucnu dokáží přispět k jeho oživení a zpětnému ozdravení, získává stále nové příznivce. Zákrok plánuje i jeden z prvních Čechů a u americké společnosti Cryonics Institute platí členství, aby až nastane jeho smrt, mohl tento proces podstoupit. Nová epizoda Bilance s podtitulem Věčný život má premiéru na ČT1 v pondělí 7. listopadu ve 22:00.

Jakub Kokoška, pracovník v petrochemickém průmyslu z Plzně, se těší relativně dobrému zdraví, plánuje žít ještě dlouho. Od dětství jej ovšem fascinuje věda a pokrok, a i proto se upnul k v Česku nepříliš rozšířenému řešení své budoucnosti. Jako již další tisíce lidí po celém světě se chce po smrti nechat zmrazit.

„Život je poměrně krátký, lidské znalosti a dovednosti jsou takřka neomezené a stále se rozvíjejí. Sedmdesát pět nebo osmdesát let není dost na to se všechno naučit, dozvědět. Čím déle bych žil, tím více dovedností a znalostí bych mohl získat. To je taková moje hlavní motivace,“ vysvětluje Kokoška.

Zařízení americké společnosti poskytující kryonické služby
Zdroj: Cryonics Institute

Zatím nikoho nerozmrazili

V případě jeho i ostatních zájemců o kryoprezervaci (redakce Bilance ví o minimálně jednom dalším členovi této komunity z Česka) jde ale zatím o důvěru. Z dosud již zmrazených lidí ještě nikdo rozmrazen nebyl a neví se, kdy a zda vůbec to bude možné. Všichni členové této komunity ale věří, že jednou se to může podařit. Po pohřbení do země či kremaci taková šance není.

„Nikdo neví, za jak dlouho budeme schopni ty lidi oživit, ale míříme správným směrem. Máme léčbu kmenovými buňkami, 3D tisk tkání, molekulární nanotechnologii, umělou inteligenci a další vědecké oblasti a pokroky v genetickém inženýrství v podobě CRISPR/Cas9. To vše ukazuje, že kryonika je smysluplná vědecká snaha,“ je přesvědčen Dennis Kowalski, prezident amerického Cryonics Institute, jehož je Kokoška členem.

  • První člověk, který se rozhodl vsadit na budoucnost vědy a medicíny s touhou překonat svůj předem určený čas, byl James Bedford. Americký psycholog se nechal po smrti v roce 1967 zmrazit v organizaci Alcor Life Extension Foundation, která se o jeho tělo stará dodnes.

Společnosti poskytující zájemcům hluboké posmrtné zmrazení fungují v Americe, Austrálii, Rusku a Číně. Tyto společnosti ale neuchovávají pouze zmrazené lidi, velké oblibě se těší i zmrazování domácích mazlíčků, nebo vzorků DNA pro připadné budoucí klonování, jak dodává Kowalski: „Aktuálně je u nás zmrazeno zhruba 230 lidí, stejné množství zvířat a čtyři a půl tisíce vzorků tkání. Také máme okolo dvou tisíc čekatelů z celého světa zapsaných do našeho programu. A zdá se, že toto číslo stále roste.“

Mnohými je ale tento obor vnímán spíše jako podivný byznys. Částky, za které vás společnosti zmrazí, se pohybují v přepočtu okolo půl milionu korun. Členové organizací, jako je Cryonics, také platí pravidelné příspěvky v řádu jednotek až desítek tisíc korun.

Téma vzbuzuje řadu dalších otázek. Sanitka do budoucnosti, jak fandové tomuto oboru také přezdívají, například příliš neřeší téma duševní stránky života. Může si zmrazený a případně po letech oživený člověk zachovat svoji osobnost, schopnosti, vlastnosti, jaké měl předtím?

  • Metoda zachování genových zdrojů rostlin a živočichů, u lidí známá například skrze mimotělní oplodnění (IVF) a konzervaci embryí využívá ke zmrazení nejčastěji tekutého dusíku. Kryonika pak využívá této technologie pro pokročilejší konzervaci celých lidských tkání a těl.
  • Po prohlášení člověka za mrtvého se tělo dotyčného postupně ochlazuje, je z něj vyčerpána krev a nahrazena kryoprezervativním roztokem. Tělo je pak uloženo v chladících nádobách, takzvaných tewarech, s teplotou okolo mínus 200 stupňů Celsia.

„To je taková otázka, kterou ale celá stávající věda pořád nevyřešila. Co to vlastně je vědomí? Co znamená cítit se jako já?“ zamýšlí se Kokoška s tím, že sám věří tomu, že současná fyziologická smrt dle něj nemusí být ještě smrtí konečnou a i duševní stránka je do jisté míry spojena s tělem a může tak být do jisté míry oživena.

Pro skeptiky v tomto směru pak současné lidské poznání nabízí ještě jinou alternativu. Nahrání takzvaného digitálního dvojčete člověka ve formě zápisu souboru jeho identity do elektronické paměti, na USB disk nebo do cloudu. I experimentování s touto technologií je ale teprve v počátku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Žen v záchranných složkách přibývá, u policie dokonce rekordním tempem

Policistky, hasičky nebo záchranářky. Žen v integrovaném záchranném systému přibývá. Nejrychleji roste počet policistek. Jejich podíl se dle dat policejního prezidia za deset let zvýšil z patnácti na dvacet procent. Více je také lékařek u záchranné služby, řídit sanitky ale příliš nechtějí. U profesionálních hasičů pak ženy ve výjezdu zůstávají výjimkou, v celé republice jich slouží aktuálně sedm. I to ale představuje nárůst – do roku 2022 to totiž nebyla ani jedna.
před 40 mminutami

Česko závazek dát dvě procenta HDP na obranu asi nesplní, u Trumpa má ale výhodu, míní Babiš

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.
09:23Aktualizovánopřed 58 mminutami

Cesta na Tchaj-wan je hodnotová i pragmatická, řekl před odletem Vystrčil

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) před odletem na Tchaj-wan řekl, že je jeho cesta hodnotová i pragmatická. Míní, že Česku přinese užitek i autoritu. Ve Vystrčilově delegaci čítající pět desítek členů jsou také podnikatelé a zástupci univerzit. Cesta se koná navzdory tomu, že kabinet pro ni odmítl poskytnout vládní letoun. Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítnutí zdůvodnil tím, že vláda chce dělat pragmatickou, ne hodnotovou politiku.
před 1 hhodinou

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 3 hhodinami

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 14 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami
Načítání...