Fenomén posmrtného zmražení přilákal první Čechy. Věří ve své oživení

Kryoprezervace, posmrtné hluboké zmrazení člověka, který věří, že medicína a technologie v budoucnu dokáží přispět k jeho oživení a zpětnému ozdravení, získává stále nové příznivce. Zákrok plánuje i jeden z prvních Čechů a u americké společnosti Cryonics Institute platí členství, aby až nastane jeho smrt, mohl tento proces podstoupit. Nová epizoda Bilance s podtitulem Věčný život má premiéru na ČT1 v pondělí 7. listopadu ve 22:00.

Jakub Kokoška, pracovník v petrochemickém průmyslu z Plzně, se těší relativně dobrému zdraví, plánuje žít ještě dlouho. Od dětství jej ovšem fascinuje věda a pokrok, a i proto se upnul k v Česku nepříliš rozšířenému řešení své budoucnosti. Jako již další tisíce lidí po celém světě se chce po smrti nechat zmrazit.

„Život je poměrně krátký, lidské znalosti a dovednosti jsou takřka neomezené a stále se rozvíjejí. Sedmdesát pět nebo osmdesát let není dost na to se všechno naučit, dozvědět. Čím déle bych žil, tím více dovedností a znalostí bych mohl získat. To je taková moje hlavní motivace,“ vysvětluje Kokoška.

Zařízení americké společnosti poskytující kryonické služby
Zdroj: Cryonics Institute

Zatím nikoho nerozmrazili

V případě jeho i ostatních zájemců o kryoprezervaci (redakce Bilance ví o minimálně jednom dalším členovi této komunity z Česka) jde ale zatím o důvěru. Z dosud již zmrazených lidí ještě nikdo rozmrazen nebyl a neví se, kdy a zda vůbec to bude možné. Všichni členové této komunity ale věří, že jednou se to může podařit. Po pohřbení do země či kremaci taková šance není.

„Nikdo neví, za jak dlouho budeme schopni ty lidi oživit, ale míříme správným směrem. Máme léčbu kmenovými buňkami, 3D tisk tkání, molekulární nanotechnologii, umělou inteligenci a další vědecké oblasti a pokroky v genetickém inženýrství v podobě CRISPR/Cas9. To vše ukazuje, že kryonika je smysluplná vědecká snaha,“ je přesvědčen Dennis Kowalski, prezident amerického Cryonics Institute, jehož je Kokoška členem.

  • První člověk, který se rozhodl vsadit na budoucnost vědy a medicíny s touhou překonat svůj předem určený čas, byl James Bedford. Americký psycholog se nechal po smrti v roce 1967 zmrazit v organizaci Alcor Life Extension Foundation, která se o jeho tělo stará dodnes.

Společnosti poskytující zájemcům hluboké posmrtné zmrazení fungují v Americe, Austrálii, Rusku a Číně. Tyto společnosti ale neuchovávají pouze zmrazené lidi, velké oblibě se těší i zmrazování domácích mazlíčků, nebo vzorků DNA pro připadné budoucí klonování, jak dodává Kowalski: „Aktuálně je u nás zmrazeno zhruba 230 lidí, stejné množství zvířat a čtyři a půl tisíce vzorků tkání. Také máme okolo dvou tisíc čekatelů z celého světa zapsaných do našeho programu. A zdá se, že toto číslo stále roste.“

Mnohými je ale tento obor vnímán spíše jako podivný byznys. Částky, za které vás společnosti zmrazí, se pohybují v přepočtu okolo půl milionu korun. Členové organizací, jako je Cryonics, také platí pravidelné příspěvky v řádu jednotek až desítek tisíc korun.

Téma vzbuzuje řadu dalších otázek. Sanitka do budoucnosti, jak fandové tomuto oboru také přezdívají, například příliš neřeší téma duševní stránky života. Může si zmrazený a případně po letech oživený člověk zachovat svoji osobnost, schopnosti, vlastnosti, jaké měl předtím?

  • Metoda zachování genových zdrojů rostlin a živočichů, u lidí známá například skrze mimotělní oplodnění (IVF) a konzervaci embryí využívá ke zmrazení nejčastěji tekutého dusíku. Kryonika pak využívá této technologie pro pokročilejší konzervaci celých lidských tkání a těl.
  • Po prohlášení člověka za mrtvého se tělo dotyčného postupně ochlazuje, je z něj vyčerpána krev a nahrazena kryoprezervativním roztokem. Tělo je pak uloženo v chladících nádobách, takzvaných tewarech, s teplotou okolo mínus 200 stupňů Celsia.

„To je taková otázka, kterou ale celá stávající věda pořád nevyřešila. Co to vlastně je vědomí? Co znamená cítit se jako já?“ zamýšlí se Kokoška s tím, že sám věří tomu, že současná fyziologická smrt dle něj nemusí být ještě smrtí konečnou a i duševní stránka je do jisté míry spojena s tělem a může tak být do jisté míry oživena.

Pro skeptiky v tomto směru pak současné lidské poznání nabízí ještě jinou alternativu. Nahrání takzvaného digitálního dvojčete člověka ve formě zápisu souboru jeho identity do elektronické paměti, na USB disk nebo do cloudu. I experimentování s touto technologií je ale teprve v počátku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoK zemi jde v tuzemsku jen malá část černých staveb. Karta se obrací, míní právník

Úřady napříč Českem ročně řeší tisíce černých staveb, ale demolici nařídí jen zhruba v deseti procentech případů. Nicméně i poté se snaží majitelé stavby bránit. Například vlastníkovi nepovolené rybářské chaty na břehu rybníka v Ostružně na Jičínsku nepomohly ani žaloby. „Neměli jsme zato, že stavíme černou stavbu, ale zato, že stavíme přístřešek, který nevyžaduje povolení,“ řekl právník a stavebník Petr Smolík. Odstranění objektu dočasně zhatila i hradba z aut kolem. Loni řešily tuzemské úřady 5240 nepovolených staveb. Nařídily odstranit 607 z nich. Většinu dalších zpětně legalizovaly. „Je dobře, že se v poslední době ta karta trochu obrací a úřady postupují i za pomoci exekutorů,“ ocenil právník a odborník na veřejnou správu Jan Šťastný.
před 1 hhodinou

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 5 hhodinami

Web Státního zdravotního ústavu napadli hackeři, zůstává nedostupný

Webové stránky Státního zdravotního ústavu (SZÚ) v sobotu večer napadli hackeři. Nedostupné pravděpodobně budou minimálně další dva dny, uvedla v neděli dopoledne instituce zřizovaná ministerstvem zdravotnictví. V sobotu o útoku informoval také Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 6 hhodinami

U ženy, která přicestovala z Ugandy, se nebezpečná nákaza neprokázala

U ženy hospitalizované od sobotního odpoledne v pražské Fakultní nemocnici Bulovka, která měla zdravotní potíže po návratu z Ugandy, se žádná nebezpečná nákaza nepotvrdila, informovalo v neděli ministerstvo zdravotnictví. Laboratorní vzorky vyhodnocoval přes noc Kochův institut v Berlíně, prověřoval celou škálu většinou tropických nemocí včetně eboly.
08:54Aktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoVeterináři v létě denně řeší osiny zabodnuté v tělech psů, nejčastěji v tlapách

Majitelé psů by po každé letní procházce měli důkladně zkontrolovat tlapky svých mazlíčků. Zejména ve městech se totiž daří ječmenu myšímu, jehož osiny se do kůže zvířat mohou snadno zabodnout. Pes je dokonce může i vdechnout. Veterináři je nejčastěji vytahují právě z tlap, ale i z uší, nosu, nebo dokonce z hloubky svalové tkáně. Pokud však osina pronikne do těla a začne jím putovat, může způsobit vážné komplikace. K jejímu odstranění je pak leckdy potřeba zákrok v celkové anestezii.
před 13 hhodinami

V EU začíná platit povinné označování obsahu vytvořeného AI

Evropská unie od neděle zavádí povinné označování obsahu vytvořeného umělou inteligencí (AI). Týká se to nejen fotografií nebo videí, ale třeba i chatovacích asistentů v internetových obchodech. Vývojáři a provozovatelé mají na uvedení nařízení do praxe tříměsíční přechodné období.
před 14 hhodinami

U ženy je podezření na vysoce nebezpečnou nákazu. Resort: Veřejnosti riziko nehrozí

U ženy, která se vrátila z Ugandy, je podezření na některou z vysoce nebezpečných nákaz, informovalo v sobotu ministerstvo zdravotnictví (MZd), podle nějž je ale pravděpodobnost potvrzení této nákazy nízká a veřejnosti riziko nehrozí. Z Fakultní nemocnice Hradec Králové pacientku převezla sanitka na specializované pracoviště pražské Fakultní nemocnice Bulovka.
včeraAktualizovánovčera v 20:45

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
včera v 20:38

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.