Genetické nůžky mohou pomoct s léčbou vzácných onemocnění. Na metodě CRISPR se podílel i český vědec

Nahrávám video

Metoda CRISPR může změnit lidstvo a případně všechny další generace. Funguje jako nůžky, s nimiž je možné vystřihnout kousek genetické informace. Znamená to velké etické otázky, ale také velké příležitosti třeba v medicíně, kde se může podílet na léčbě dosud neléčitelných nemocí. Výrazně se na této metodě podílel i český vědec Martin Jínek. I o něm mluvila spoluautorka metody, která za svou práci získala Nobelovu cenu, Emmanuelle Charpentierová. Vědkyně poskytla obsáhlý rozhovor pořadu Hyde Park Civilizace.

Cystická fibróza, Duchenneova svalová atrofie, Huntingotonova choroba nebo srpkovitá anémie. Čtyři vzácné choroby, za které můžou mutace našich genů. Právě tady je nadějí pro pacienty léčba pomocí technologie CRISPR. Pomohla už Victorii Grayové, která dlouhé roky žila s nesnesitelnou bolestí, kterou způsobovalo dědičné onemocnění krve.

V roce 2019 se stala první pacientkou se srpkovitou anémií ve Spojených státech, u které lékaři využili metodu CRISPR. „Už nemusím snášet silnou bolest. Začala jsem nový život, místo dlouhých pobytů v nemocnici. Mé děti se nemusí bát, že ztratí matku kvůli srpkovité anémii,“ popsala Grayová.

„Dovedeme izolovat buňky a upravit je mimo organismus a vybrat ty správné korekce a znovu to vložit do organismu po úpravě. A tak by člověk mohl být zachráněn jednou jedinou akcí,“ vysvětlil ředitel Českého centra pro fenogenomiku Radislav Sedláček.

Právě tento způsob léčby srpkovité anémie čeká na schválení amerických úřadů. Aktuálně běží okolo stovky klinických studií, kdy se terapie založená na metodě CRISPR zkouší u pacientů. V případě úspěchu by se pak léčba dostala postupně i do Evropy.

Metodu už teď používají i Češi. Patří mezi špičku ve vytváření myších modelů. A díky nim vědci můžou studovat vznik různých nemocí i testovat novou léčbu. Takzvané molekulární nůžky využívají vědci třeba pro výzkum v oblasti vzácných onemocnění. „Asi 80 procent těchto onemocnění je založeno geneticky a my víme přesně, jakou mutaci ta která choroba má,“ dodal Sedláček.

Nejde ale jen o vzácné nemoci. Velké využití má CRISPR i v léčbě různých druhů rakovin, cukrovek nebo srdečních onemocnění.

Nahrávám video

Hledání chyby

CRISPR jsou molekulární nůžky, které můžou stříhat velmi snadno a rychle. Je to jako hledání a nahrazení překlepu v textu. Když vím, jakou hledám chybu, zadám ji do vyhledávání, napíšu správnou verzi a chybu opravím. U CRISPR to funguje podobně. Jen hledáme překlep v genetické informaci. CRISPR chybu najde a buď ji vymaže, anebo vloží nový text.

U každé nemoci jsou chyby jinde a někdy dokonce na více místech. Třeba u cystické fibrózy, kterou lékaři v Česku ročně diagnostikují u třiceti dětí. Genetické nůžky chtějí u této nejrozšířenější vzácné nemoci použít k opravě buněk v plicích pacientů. Ti by se díky tomu pak zbavili hlenu a mohli lépe dýchat. Na první klinické testy se ale teprve čeká.

Postup stojí na přístupu, který si vyvinuly bakterie, aby se ubránily virům. Aby mohly tyto genetické nůžky stříhat, zajistil Čech Martin Jínek. A hovoří o něm i právě Emmanuelle Charpentierová. „Martin Jínek je velmi talentovaný strukturní biolog. Je opravdu hodně chytrý, takže pro mě byla radost s ním spolupracovat,“ uvedla.

„Máme víc bakterií než buněk vlastního těla. Od bakterií jsme se hodně naučili. Jsou všude kolem nás a díky nim máme úžasné technologie, jako je CRISPR. Bakteriím hodně dlužíme,“ sdělila také v rozhovoru Charpentierová.

Etická otázka

CRISPR ale přináší otřesy i v jiné rovině. Třeba když čínský vědec Che Ťien-kchuej oznámil narození dvojčat bez genu, který umožňuje vstup viru HIV do buňky. Experiment provedl na vlastní pěst, chtěl pomoct HIV pozitivním mužům, aby mohli mít zdravé děti.

„Cítím silnou zodpovědnost, protože to není jen první dítě, ale také vzor, jak k těmto věcem přistupovat vzhledem k etice společnosti. Pokud bych to neudělal já, udělal by to někdo jiný,“ uvedl čínský věděc. 

Spustil ovšem i ostrou etickou debatu. Kvůli zdraví holčiček Lulu a Nany a jejich případných dětí, protože i ty by tuto změnu zdědily. A také kvůli otevření nových možností, jak měnit lidskou DNA. „Za dvacet nebo třicet let nebudou genetické úpravy vyvolávat jakékoli etické otázky,“ míní vědec.

O osudu prvních dvou a jím později geneticky upravené i třetí holčičky není nic známo. I když autor jejich úprav ujišťuje, že jsou v pořádku s rodiči. On sám po tříletém vězení našel nové místo, a to v institutu genetického lékařství ve Wu-chanu.

Celosvětově je řada vědců a firem, které metody úpravy genů CRISPR využívají nejen k úpravě genetické informace člověka. Díky ní je totiž také možné rychleji a cíleně měnit vlastnosti rostlin, aby třeba líp odolávaly výkyvům počasí nebo měly víc vitaminů. A jde o obor, který se rozvíjí extrémně rychle.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoSucho vyprázdnilo studny v části obcí, někde vodu dovážejí

Kvůli suchu jsou téměř prázdné studny v některých menších obcích. V Putimově na Vysočině přitéká do vodojemu zhruba jen třetina obvyklého množství vody, obec ju proto musí dovážet cisternou z nedalekého Pelhřimova. Situaci, kdy chybí pitná voda, municipalita přitom nečelí poprvé. Třeba po víkendu často neteče vůbec. Za nedostatek vody může podle starosty malý přítok z obecních studen i staré vodovodní potrubí. Místní se ho pokoušejí opravit.
před 27 mminutami

Elektromobilita, ale i stárnutí vozového parku. Data odhalují dopravní trendy

Data za rok 2025 zveřejněná tuzemským resortem dopravy ukazují řadu trendů týkajících se tohoto odvětví. Patrný je například výrazný nárůst počtu registrovaných elektrických osobních automobilů. Zatímco v roce 2020 jich bylo jen něco málo přes osm tisíc, nyní už se jejich počet blíží šedesáti tisícům. Viditelný je i vzestup silniční nákladní dopravy. Například ta mezinárodní meziročně vzrostla o více než třicet procent. Nadále též pokračuje stárnutí vozového parku. Podle Svazu dovozců automobilů vloni průměrné stáří aut v tuzemsku vzrostlo o 0,2 roku na 16,68 roku.
před 57 mminutami

Při nehodě přišla o část nohy. Život může na motorce zachránit i kvalitní výbava

Tragická bilance řidičů motocyklů – letos už jich na silnicích zemřelo čtyřicet a dva spolujezdci. Loni za celý rok jich bylo šedesát. Podle policie patří mezi hlavní příčiny tragických nehod motorkářů přecenění schopností, hlavně pak nezvládnutí stroje ve vysokých rychlostech. Přes 40 procent nehod pak zaviní řidiči osobních aut, kteří jezdce na motorce přehlédnou a nedají jim přednost. Život může zachránit i kvalitní oblečení.
před 9 hhodinami

VideoK zemi jde v tuzemsku jen malá část černých staveb. Karta se obrací, míní právník

Úřady napříč Českem ročně řeší tisíce černých staveb, ale demolici nařídí jen zhruba v deseti procentech případů. Nicméně i poté se snaží majitelé stavby bránit. Například vlastníkovi nepovolené rybářské chaty na břehu rybníka v Ostružně na Jičínsku nepomohly ani žaloby. „Neměli jsme zato, že stavíme černou stavbu, ale zato, že stavíme přístřešek, který nevyžaduje povolení,“ řekl právník a stavebník Petr Smolík. Odstranění objektu dočasně zhatila i hradba z aut kolem. Loni řešily tuzemské úřady 5240 nepovolených staveb. Nařídily odstranit 607 z nich. Většinu dalších zpětně legalizovaly. „Je dobře, že se v poslední době ta karta trochu obrací a úřady postupují i za pomoci exekutorů,“ ocenil právník a odborník na veřejnou správu Jan Šťastný.
před 10 hhodinami

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 14 hhodinami

Web Státního zdravotního ústavu napadli hackeři, zůstává nedostupný

Webové stránky Státního zdravotního ústavu (SZÚ) v sobotu večer napadli hackeři. Nedostupné pravděpodobně budou minimálně další dva dny, uvedla v neděli dopoledne instituce zřizovaná ministerstvem zdravotnictví. V sobotu o útoku informoval také Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 16 hhodinami

U ženy, která přicestovala z Ugandy, se nebezpečná nákaza neprokázala

U ženy hospitalizované od sobotního odpoledne v pražské Fakultní nemocnici Bulovka, která měla zdravotní potíže po návratu z Ugandy, se žádná nebezpečná nákaza nepotvrdila, informovalo v neděli ministerstvo zdravotnictví. Laboratorní vzorky vyhodnocoval přes noc Kochův institut v Berlíně, prověřoval celou škálu většinou tropických nemocí včetně eboly.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoVeterináři v létě denně řeší osiny zabodnuté v tělech psů, nejčastěji v tlapách

Majitelé psů by po každé letní procházce měli důkladně zkontrolovat tlapky svých mazlíčků. Zejména ve městech se totiž daří ječmenu myšímu, jehož osiny se do kůže zvířat mohou snadno zabodnout. Pes je dokonce může i vdechnout. Veterináři je nejčastěji vytahují právě z tlap, ale i z uší, nosu, nebo dokonce z hloubky svalové tkáně. Pokud však osina pronikne do těla a začne jím putovat, může způsobit vážné komplikace. K jejímu odstranění je pak leckdy potřeba zákrok v celkové anestezii.
před 22 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.