Ghett přibývá. Podle Babiše by pomohlo vyvlastnění vybydlených domů

Počet sociálně vyloučených lokalit se od roku 2006 téměř zdvojnásobil. Stát by do budoucna mohl pomoci městům a obcím s výkupem domů v sociálně vyloučených lokalitách. Podle premiéra v demisi Andreje Babiše by to mohlo být užitečné v boji proti byznysu s chudobou.

Zatímco v roce 2006 bylo v Česku 310 vyloučených lokalit, v roce 2014 jejich počet vzrostl na 606. Zvýšil se ve všech krajích, nejhorší situace je v Ústeckém kraji, k největšímu nárůstu však došlo mezi roky 2006 až 2014 v Karlovarském a Moravskoslezském kraji.

„Je pravda, že vlády od 90. let ten problém ignorovaly a neřešily a později se k němu začali někteří politici spíše populisticky hlásit, ale ve skutečnosti jsme řešení problému neviděli. V Česku stále chybí zákon o sociálním bydlení,“ uvedl ředitel Institutu pro sociální inkluzi Martin Šimáček.

Nahrávám video

Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) přitom v pondělí na návštěvě Ústí nad Labem a tamních vyloučených lokalit uvedl, že by stát do budoucna mohl pomáhat s výkupem zničených domů, které slouží k byznysu s chudobou. „Nechápu, jak toto můžou lidi dopustit. Když je vlastník neznámý, je potřeba to vyvlastnit. To musí magistrát udělat,“ řekl premiér.

Podle Babiše je prioritou v postižených lokalitách zastavení byznysu s chudobou. Při něm majitelé domů vydělávají na přemrštěných nájmech, které nájemníci platí ze sociálních dávek. „Je absurdní, pokud sem chodí lidé z východního Slovenska, aby ti šmejdi, kteří obchodují s chudobou, na tom vydělali. To je absurdní situace, to musíme změnit,“ doplnil Babiš.

Podle ministryně práce a sociálních věcí v demisi Jaroslavy Němcové (ANO) je možností dotační program, který by obcím pomohl i s výkupem. „Budeme muset vytvořit fond, aby obce mohly stavět, vykupovat, nebo předělávat brownfieldy,“ dodala ministryně.

Ministerstvo již dokončilo novelu zákona o státní sociální podpoře, která by měla podle Němcové obchod s chudobou ztížit a zamezit vzniku dalších vyloučených lokalit. Počítá mimo jiné s tím, že se zastropuje výše nájemného. Úřady by také měly provádět místní šetření, aby bylo jasné, na jaké byty posílají dávky.

„V žádném případě nemám pocit, že vláda ví, co činí. Novela zákona o státní sociální podpoře, kterou vláda připravuje, tak jak jsem se s ní mohl seznámit, situaci ve vyloučených lokalitách zhorší,“ řekl v pondělním pořadu Devadesátka České televize Šimáček.

„Současná vláda zatím připravila koncept, podle kterého by chtěla obnovit, řekněme, státem zřizovaná ghetta,“ upozornil. Navíc prý v případě uskutečnění vládního návrhu hrozí, že bude více lidí kvůli nedostupnosti příspěvku ohroženo chudobou. „To není řešení sociálního vyloučení, ale jeho prohlubování a uvrhávání do rizika sociálního vyloučení i těch, kteří ve vyloučených lokalitách ještě vůbec nejsou,“ dodal.

Podle něj jsou to často právě starostové, kteří mají tendenci ty nejchudší ze svého území vytlačovat, a ne s nimi konstruktivně pracovat ve smyslu sociálního bydlení jako takového.
„Praxe sociálních pracovníků v terénu je taková, že vidíme, že s pravidelnou podporou sociálního pracovníka a také s dobře nastavenými politikami od obce a státu se těm lidem může dařit lépe. Tito lidé sami nemají šanci ten problém vyřešit,“ uvedl.

„Vůbec nechápu, že stát doposud nezajistil, aby děti z vyloučených lokalit v nich už dál nezůstávaly, nebyly vazaly byznysu s chudobou, toho, že se doposud nepodařilo definitivně změnit segregující školství a toho, že se nějaký starosta rozhodne, že tuto část obyvatel vytlačí někam na okraj,“ řekl Šimáček.

„Domnívám se, že celá řada obcí se brání používání nástrojů, které jsou osvědčené. Ne všichni starostové nebo představitelé obcí si uvědomují, jak velký problém mají. Nebo ho nechtějí řešit,“ sdělila v Devadesátce místopředsedkyně TOP09 Markéta Pekarová Adamová.

„V Česku máme šestnáct sociálních dávek, na Slovensku jen tři. Jsou tak nepřehledné a myslím si, že také často zneužívané. Před volbami je vždy slibů hodně, ale nikdy nakonec k ničemu nedojde, takže nezbývá, než doufat,“ uvedla v Devadesátce starostka Trmic na Ústecku Jana Oubrechtová (STAN).

Podle poslankyně za SPD Terezy Hyťhové nemá řada nezaměstnaných zájem svoji situaci řešit. „Klíčové by bylo přenesení odpovědnosti na místní samosprávy. Dát jim tak dostatek pravomocí řešit bydlení a pořádek v těchto lokalitách. Dnes obce takové pravomoce nemají. Například aby registrovaly, jestli lidé žijí řádný život, platí nájem a mají zájem pracovat,“ uvedla členka Výboru pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Hyťhová.

Martin Šimáček z Institutu pro sociální inkluzi k tomu upozornil: „Nechci, aby to vyznělo, že ti lidé jsou oběti nějaké zlovůle nebo systému, ale ten systém se na tom třicet let podílel. A situace se zhoršuje. Představme si na sobě, jaké to je, když přijdu o práci a nemohu ji čtvrt roku najít. Nebo když jsem jenom zadlužený. V exekuci je každý desátý Čech. To jsou tak nesnadné situace, že si s nimi málokdo poradí. Lidé ve vyloučení jsou v podobných situacích desítky let a kombinovaně. Do toho stavu se řada z nich dostala vlivem nesystémové privatizace bytů v devadesátých letech. Města masivně vyháněla lidi z území, kde je nechtěla. Stát ten problém spoluzpůsobil a teď chce říct, že si za něj ti lidé mohou sami.“

Podle Šimáčka navíc čísla nezaměstnanosti ukazují „velice neblahý jev“. „Když se chlubíme čísly zaměstnanosti, jsme jedni z nejhorších v Evropě v podílu dlouhodobé nezaměstnanosti,“ upozornil a dodal, že v Česku je jedno z nejdražších bydlení v Evropě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Žen v záchranných složkách přibývá, u policie dokonce rekordním tempem

Policistky, hasičky nebo záchranářky. Žen v integrovaném záchranném systému přibývá. Nejrychleji roste počet policistek. Jejich podíl se dle dat policejního prezidia za deset let zvýšil z patnácti na dvacet procent. Více je také lékařek u záchranné služby, řídit sanitky ale příliš nechtějí. U profesionálních hasičů pak ženy ve výjezdu zůstávají výjimkou, v celé republice jich slouží aktuálně sedm. I to ale představuje nárůst – do roku 2022 to totiž nebyla ani jedna.
před 1 hhodinou

Česko závazek dát dvě procenta HDP na obranu asi nesplní, u Trumpa má ale výhodu, míní Babiš

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.
09:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Cesta na Tchaj-wan je hodnotová i pragmatická, řekl před odletem Vystrčil

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) před odletem na Tchaj-wan řekl, že je jeho cesta hodnotová i pragmatická. Míní, že Česku přinese užitek i autoritu. Ve Vystrčilově delegaci čítající pět desítek členů jsou také podnikatelé a zástupci univerzit. Cesta se koná navzdory tomu, že kabinet pro ni odmítl poskytnout vládní letoun. Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítnutí zdůvodnil tím, že vláda chce dělat pragmatickou, ne hodnotovou politiku.
před 1 hhodinou

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 4 hhodinami

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 15 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami
Načítání...