Hamplovi i Kalouskovi se úsporný balíček zamlouvá. Obávají se ale, aby se ve sněmovně nerozmělnil

Nahrávám video

Vládní úsporný balíček je z pohledu ekonoma Mojmíra Hampla, bývalého ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) i předsedy sněmovního rozpočtového výboru Josefa Bernarda (STAN) maximem možného a je to krok správným směrem. Navzdory výhradám, které znějí od opozičních politiků, odborů i dalších skupin, jichž se úspory také dotknou, považují za důležité, že se v koalici podařilo dohodnout zrušení alespoň části daňových výjimek. Člen NERVu Hampl věří, že díky balíčku bude možné vybrat pomyslný ekonomický pád ještě nad korunami stromů. Hampl, Kalousek a Bernard diskutovali o konsolidačním balíčku v Událostech, komentářích.

Vláda představila 11. května svůj konsolidační balíček, čím vyvolala množství roztrpčených reakcí a kritiky, ale také pochybnosti, zda skutečně dokáže uskutečnit vše, co slíbila. Kroky jako daňové změny, vyšší odvody osob samostatně výdělečně činných nebo zrušení podpory školkovného či zaměstnaneckých benefitů jsou zatím jen sliby – příslušné zákony bude muset kabinet teprve předložit.

Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek, který vládu v minulých měsících kritizoval za málo úspornou politiku, považuje právě to za zásadní nebezpečí, které je s balíčkem spojené. Obává se, „aby se to vládě při realizaci nerozmělnilo pod rukama, aby 80 miliard úspor bylo opravdu 80 miliard“.

Podobně smýšlí předseda Národní rozpočtové rady a také člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Mojmír Hampl. Za úspěch bude považovat, „pokud se to podaří uvést do praxe, pokud se to nerozsype cestou“. Balíček nicméně hodnotí nanejvýš příznivě, i když vláda zdaleka nepřevzala všechna opatření, která jí NERV loni předložil ve svých návrzích na snížení strukturálního deficitu. „Vidíme první pokus, dobrý pokus (…) otočit křivku letu, pádu,“ zdůraznil.

Hampl i Kalousek vnímají ovšem jako poněkud riskantní úpravy sazeb daně z přidané hodnoty. Exministr míní, že by vláda nejlépe udělala, kdyby DPH nechala v dosavadní podobě. Za změny ponese vláda podle něj zbytečně velké politické náklady.

Předseda sněmovního rozpočtového výboru Josef Bernard, který coby poslanec STAN byl u koaličního vyjednávání podoby úsporných opatření, ovšem zdůraznil, že důsledky sloučení desetiprocentní a patnáctiprocentní sazby do jedné dvanáctiprocentní a přesuny některých položek mezi sníženou a plnou sazbou budou v součtu pro občany příznivé. „Ostatní změny daní jsou negativní pro občana. Něčím jsme to chtěli vyvažovat,“ podotkl. Odkázal například na to, že bude nižší DPH na potraviny.

Kalouskův postoj, že tím vláda ztratí politické body, ale Bernard nezviklal. Podle Mojmíra Hampla je totiž rozdíl v tom, jak se ceny skutečně mění, a jak je lidé vnímají. „Češi vždy vnímají inflaci jako větší, než skutečně je,“ upozornil. Právě úpravy DPH vnímá jako hlavní risk tvůrců balíčku ohledně dopadu na inflaci. Jinak jej totiž hodnotí jako „neutrální nebo mírně protiinflační“.

Bernard ujistil, že balíček je míněn tak, aby inflaci omezil. Odmítl, že s ním vláda měla počkat, dokud zdražování neustane. „Nemá logiku vyjádření, že jsme měli nejdřív srazit inflaci,“ prohlásil.

Daňové výjimky

Jedním z velmi sporných bodů je rušení – a v některých případech i nerušení – vybraných daňových výjimek. V posledních dnech se často hovoří o důsledcích toho, že skončí daňové úlevy na zaměstnanecké benefity, což se nelíbí zaměstnavatelům ani odborům.

Podle Josefa Bernarda je to ovšem výjimka, kterou využívaly hlavně větší firmy. „Malé firmy mají nevýhodu, protože benefitní systémy nemají možnost udržovat,“ soudí. Mojmír Hampl hodnotí příznivě především princip, že se výjimky ruší. „Je dobře, že spoustu drobných miliard jedním balíčkem vymeteme,“ poznamenal.

Kalousek naopak zhodnotil konec zvýhodnění benefitů i z politického hlediska. Kritizoval je jako znevýhodnění šesti milionů lidí v Česku, kteří nejsou zaměstnanci, a tak nemají na benefity nárok. „Vždycky jsem bojoval proti zaměstnaneckým benefitům jako neférovým vůči všem ostatním, kdo je nečerpají,“ konstatoval.

Tiché víno

Naopak se mnoho nemění u zdanění tichého vína. Stát za něj dál nebude vybírat spotřební daň, na rozdíl od jiných alkoholických nápojů. To se nelíbí Mojmíru Hamplovi, neboť to jde proti myšlence rušení výjimek. „Pivo zatěžujeme spotřební daní a produkujeme ho dominantně tady, abychom alespoň srovnali s vínem, kterého tři čtvrtiny dovážíme,“ poukázal.

Poslanec Bernard ovšem upozornil, že i na víno částečně vyšší zdanění dopadne, a to díky konci daňového zvýhodnění na propagační předměty, do nichž víno za určitých okolností spadalo. To ovšem odmítl Kalousek, podle nějž ustoupení od spotřební daně nepodpoří kvalitní vinaře, nýbrž spíše „dovozce patoků“. Konec zvýhodnění darů to podle něj ještě zvýrazní, protože i jako ony propagační předměty se darovala spíše kvalitní vína. „Těžko budu dávat jako firemní dárek krabičák,“ podotkl.

Šéf rozpočtového výboru v Událostech, komentářích také objasnil, že osoby samostatně výdělečně činné budou muset platit od příštího roku víc nejenom na minimálním sociálním, ale i zdravotním pojištění. Toto zvýšení dal do souvislosti se zavedením nemocenské pro zaměstnance. „Byli jsme pod tlakem ekonomických expertů, široké veřejnosti, že rozdíl mezi OSVČ a závislými činnostmi je velký,“ připustil s tím, že ambicí změn pro OSVČ je, „aby se více nerozvíraly nůžky“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vysokoškolské koleje hlásí plno. Místa jsou ještě v Plzni a Ústí nad Labem

Zájem o ubytování na vysokoškolských kolejích letos výrazně roste a na řadě univerzit už jsou kapacity pro nadcházející akademický rok vyčerpané. Studenti z Univerzity Karlovy nebo Univerzity Palackého v Olomouci se musí spolehnout už jen na uvolněná místa ze stornovaných rezervací, zatímco v Plzni či Ústí nad Labem mají zájemci větší šanci kolej získat. Univerzity na zvýšenou poptávku reagují navyšováním kapacit, investicemi do výstavby i úpravami cen.
před 2 hhodinami

VideoPříběh zachránce: Vytáhl ženu z auta v rybníku

Vytáhl ženu z potápějícího se auta a tím jí zachránil život – v úterý za to dostal Jakub Vrbka ze Žďárska ocenění Gentleman silnic. Zařadil se tak mezi 245 lidí v Česku, kteří tento titul v minulosti získali. Žena skončila s lehkým otřesem v nemocnici. Jakubovi již osobně poděkovala a na udílení ocenění pak poslala písemný vzkaz. Vyjádřila v něm svou vděčnost a ocenila jeho odvahu, kterou by ne každý měl: „Bez něj by se mi ven dostat nepodařilo.“ Jako hrdina se Jakub Vrbka necítí, podle něj by to, co on, udělal každý. Záchranu si ale připomíná denně: vždy, když jede do práce kolem rybníka, kde se vše stalo.
před 11 hhodinami

Polovina stanic překonala či dorovnala absolutní teplotní rekord. Nejvíce naměřili v Plzni

Meteorologové očekávali, že úterý bude na velké části Česka jedním z nejteplejších dnů letošního léta, což se vyplnilo. Moravský absolutní rekord padl ve Strážnici už před druhou hodinou odpoledne. Polovina stanic fungujících alespoň třicet let v úterý překonala či dorovnala absolutní teplotní rekord. Vůbec nejtepleji bylo v Plzni-Bolevci, kde bylo naměřeno 41,5 stupně Celsia. Na dvanácti místech teploty přesáhly čtyřicetistupňovou hranici.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoMusíme budovat to, k čemu jsme se v NATO zavázali, říká šéf Velitelství pro operace

„Musím uvést, že my jsme (Severoatlantická) aliance. To není, že nám NATO něco diktuje. My jako Česká republika jsme Aliance a musíme budovat schopnosti, ke kterým jsme se zavázali,“ sdělil v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem generálmajor Jaroslav Míka, který je od srpna novým šéfem Velitelství pro operace. Česká armáda má být podle Míky více doma než v zahraničí. „A ona také více doma je. Když se budeme kvantitativně bavit o počtech vojáků, které máme venku, tak politický mandát je zhruba dva tisíce vojáků, přičemž v současné době to číslo osciluje mezi pěti sty a sedmi sty vojáky. To záleží, jestli probíhá nějaká rotace. Takže je zcela zřejmé, že většina armády je doma a připravuje se na obranu České republiky,“ zdůraznil generálmajor, který v rozhovoru mluvil také o náboru vojáků či o situaci na Ukrajině.
před 13 hhodinami

Česko zažilo nejteplejší noc v historii měření

Česko zažilo nejteplejší noc v historii měření. V noci na stanici Bystřice pod Hostýnem teplota neklesla pod 27,9 stupně Celsia. To je posunutí rekordu z roku 2013 o skoro 0,7 stupně. Na řadě dalších míst byla tropická noc, kdy teplota neklesla pod 20 stupňů Celsia. Vlna veder pokračuje v Česku několik dní. V úterý přesáhla teplota na jihu Moravy až 40 stupňů. V Čechách se odpoledne objevily také silné bouřky.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Skončila lhůta pro podání kandidátních listin do obecních i senátních voleb

V úterý skončila lhůta pro podání kandidátních listin do říjnových obecních a senátních voleb. Strany, hnutí, jejich koalice či nezávislí kandidáti, kteří chtěli o místa na radnicích nebo v horní komoře Parlamentu letos usilovat, museli nominaci dodat příslušnému obecnímu úřadu nejpozději v 16:00.
před 16 hhodinami

VideoJak ustát stupňující se útoky od politiků i internetových trollů, popsala Barbora Loudová

Často se zabývá tématy, která v sobě nesou hodně emocí. Natáčí ale i s politiky, z nichž někteří ochotou odpovídat novinářům nijak neoplývají. Místo odpovědí pak někdy přichází útok překračující jakékoliv myslitelné meze slušnosti. Jak to vypadá, když politik poštve proti novinářkám své příznivce? Jak čelit útokům od představitelů veřejné moci? Také tomuto tématu se věnuje náš podcast. Jana Neumannová v něm tentokrát klade otázky reportérce Barboře Loudové. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 18 hhodinami

VideoSečteno: Karlovarský kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. Ve úterý 4. srpna se věnoval Karlovarskému kraji.
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.