Harvardský holding dostane z Kypru zhruba 850 tisíc svých akcií

Harvardský průmyslový holding (HPH) dostane od dvou kyperských společností zpět zhruba 850 tisíc svých akcií. Cenné papíry nebudou zabrány státem, rozhodl pražský městský soud. Akcie, které na Kypr převedl již dříve odsouzený zakladatel fondu Viktor Kožený a jeho spolupracovník Boris Vostrý, by se podle likvidátorky HPH Dagmar Mixové mohly po zpeněžení rozdělit mezi akcionáře.

Kyperské společnosti sice již dříve uzavřely s HPH darovací smlouvy na tyto cenné papíry, dohody ale nebyly kvůli některým podmínkám platné. Státní zástupce Ondřej Trčka proto požadoval zabrání akcií státem. Mixová nyní k soudu přinesla nově uzavřené dokumenty, které už jsou podle státního zástupce i soudu v pořádku.

„Náhrada škody poškozeným má přednost před zabráním státem,“ uvedl u soudu Trčka. Sám proto navrhl, aby soud původní žádost o zabrání cenných papírů zamítl. Předsedkyně soudního senátu Kateřina Radkovská se s ním ztotožnila. Zabrání akcií by podle ní sice bylo ku prospěchu státu, ale ne ku prospěchu poškozených.

Reálnou hodnotu akcií si nikdo netroufá odhadovat

Žalobce i protistrana se vzdali stížností proti rozhodnutí. Podle Mixové by se akcie mohly zpeněžit a rozdělit mezi poškozené akcionáře. Cenné papíry mají jmenovitou hodnotu tisíc korun. Jejich současnou reálnou hodnotu však nechtěli Trčka a Mixová ani odhadovat.

Harvardský průmyslový holding vznikl jako nástupnická organizace vytunelovaných Harvardských investičních fondů založených Koženým v devadesátých letech. Nyní má asi 240 tisíc podílníků. Od roku 1998 je firma v likvidaci.

Likvidaci a konání valných hromad HPH ale provází řadu let mnoho právních sporů. Valná hromada společnosti v září schválila kroky k odvrácení hrozby insolvence. Tu na společnost podal počátkem listopadu 2016 předchozí likvidátor Zdeněk Častorál. Odůvodňoval to tím, že vymáhání majetku ve prospěch akcionářů je ztíženo soudními poplatky, které dosahují mnoha milionů. Naopak insolvenční správce by ze zákona soudní poplatky neplatil.

Předseda představenstva HPH Karel Staněk ale v roce 2015 prohlásil, že společnost přivedl na pokraj insolvence svým jednáním sám Častorál. Insolvence by podle něj znamenala pro podílníky to nejhorší, protože by ztratili šanci na získání případného likvidačního zůstatku. Soud první návrh na insolvenci zamítl. Neobsahoval prý potřebné údaje, například o splatnosti závazků.

obrázek
Zdroj: ČT24

Postup Častorála se vedle orgánů společnosti dlouhodobě nelíbil ani akcionářům. Kritizují ho jak za údajně nezákonné postupy při správě cizího majetku, tak za insolvenční návrh. Proto někteří z nich požádali soud, aby k němu jmenoval další dva likvidátory, kteří by akcionářům umožnili lepší kontrolu a zrychlili ukončení likvidace.

Koncem roku 2016 jim soud vyhověl a jmenoval tak Dagmar Mixovou a společnost Tomko a partneři. Od nich loni vzešel návrh na exekuci Častorála, protože jim odmítal dát dokumenty potřebné pro vymáhání peněz od firem kolem Koženého. Častorál pochybení popírá. Mixová ovšem nyní u soudu uvedla, že na něj holding podal trestní oznámení. Likvidátor podle ní nechal skartovat archiv firmy a nezúčastňuje se valných hromad.

Kožený je na Bahamách, Vostrý v Belize

Podle soudů zmizelo vinou Koženého a Vostrého z firmy zhruba dvacet miliard korun. Vrchní soud v Praze v roce 2012 uložil Koženému a Vostrému nepodmíněné tresty deset a devět let vězení. Kožený měl také zaplatit zhruba 8,3 miliardy korun a úroky, Vostrý přes 2,2 miliardy a úroky.

Oba jsou ale stíhaní jako uprchlí. Kožený se ukrývá na Bahamách a tvrdí, že je téměř nemajetný. Česko usiluje o jeho vydání už čtrnáct let. Neuspěly zatím ani Spojené státy, které chtěly finančníka stíhat kvůli korupci při privatizaci v Ázerbájdžánu. Vostrý se ukrývá ve středoamerickém státě Belize. 

Kožený zbohatl počátkem 90. let na české kuponové privatizaci. V roce 1990 v Praze založil Harvardské fondy, které v první vlně kuponové privatizace získaly body od více než 800 tisíc držitelů investičních kuponů, což byla téměř desetina účastníků.

Masivní mediální kampaň přiměla statisíce Čechů k tomu, aby s příslibem desetinásobného zisku kupovala kupony a vzápětí je postoupila fondům. Ty vzápětí Kožený spojil a přeměnil na investiční společnosti. Jednoduchý krok mu umožnil, aby získal moc nad penězi, poslal holding do likvidace a jako vítěz veřejné soutěže peníze převedl do zahraničních firem.

Kožený má irské občanství a žije na Bahamách. Stíhán je i v USA, kde je obviněn mimo jiné za úplatkářství spojené s privatizací v Ázerbájdžánu. Bahamy jej však dosud nevydaly. Vostrý žije ve středoamerickém státě Belize.

Viktor Kožený
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Při nehodě přišla o část nohy. Život může na motorce zachránit i kvalitní výbava

Tragická bilance řidičů motocyklů – letos už jich na silnicích zemřelo čtyřicet a dva spolujezdci. Loni za celý rok jich bylo šedesát. Podle policie patří mezi hlavní příčiny tragických nehod motorkářů přecenění schopností, hlavně pak nezvládnutí stroje ve vysokých rychlostech. Přes 40 procent nehod pak zaviní řidiči osobních aut, kteří jezdce na motorce přehlédnou a nedají jim přednost. Život může zachránit i kvalitní oblečení.
před 30 mminutami

VideoK zemi jde v tuzemsku jen malá část černých staveb. Karta se obrací, míní právník

Úřady napříč Českem ročně řeší tisíce černých staveb, ale demolici nařídí jen zhruba v deseti procentech případů. Nicméně i poté se snaží majitelé stavby bránit. Například vlastníkovi nepovolené rybářské chaty na břehu rybníka v Ostružně na Jičínsku nepomohly ani žaloby. „Neměli jsme zato, že stavíme černou stavbu, ale zato, že stavíme přístřešek, který nevyžaduje povolení,“ řekl právník a stavebník Petr Smolík. Odstranění objektu dočasně zhatila i hradba z aut kolem. Loni řešily tuzemské úřady 5240 nepovolených staveb. Nařídily odstranit 607 z nich. Většinu dalších zpětně legalizovaly. „Je dobře, že se v poslední době ta karta trochu obrací a úřady postupují i za pomoci exekutorů,“ ocenil právník a odborník na veřejnou správu Jan Šťastný.
před 1 hhodinou

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 5 hhodinami

Web Státního zdravotního ústavu napadli hackeři, zůstává nedostupný

Webové stránky Státního zdravotního ústavu (SZÚ) v sobotu večer napadli hackeři. Nedostupné pravděpodobně budou minimálně další dva dny, uvedla v neděli dopoledne instituce zřizovaná ministerstvem zdravotnictví. V sobotu o útoku informoval také Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 7 hhodinami

U ženy, která přicestovala z Ugandy, se nebezpečná nákaza neprokázala

U ženy hospitalizované od sobotního odpoledne v pražské Fakultní nemocnici Bulovka, která měla zdravotní potíže po návratu z Ugandy, se žádná nebezpečná nákaza nepotvrdila, informovalo v neděli ministerstvo zdravotnictví. Laboratorní vzorky vyhodnocoval přes noc Kochův institut v Berlíně, prověřoval celou škálu většinou tropických nemocí včetně eboly.
08:54Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoVeterináři v létě denně řeší osiny zabodnuté v tělech psů, nejčastěji v tlapách

Majitelé psů by po každé letní procházce měli důkladně zkontrolovat tlapky svých mazlíčků. Zejména ve městech se totiž daří ječmenu myšímu, jehož osiny se do kůže zvířat mohou snadno zabodnout. Pes je dokonce může i vdechnout. Veterináři je nejčastěji vytahují právě z tlap, ale i z uší, nosu, nebo dokonce z hloubky svalové tkáně. Pokud však osina pronikne do těla a začne jím putovat, může způsobit vážné komplikace. K jejímu odstranění je pak leckdy potřeba zákrok v celkové anestezii.
před 13 hhodinami

V EU začíná platit povinné označování obsahu vytvořeného AI

Evropská unie od neděle zavádí povinné označování obsahu vytvořeného umělou inteligencí (AI). Týká se to nejen fotografií nebo videí, ale třeba i chatovacích asistentů v internetových obchodech. Vývojáři a provozovatelé mají na uvedení nařízení do praxe tříměsíční přechodné období.
před 14 hhodinami

U ženy je podezření na vysoce nebezpečnou nákazu. Resort: Veřejnosti riziko nehrozí

U ženy, která se vrátila z Ugandy, je podezření na některou z vysoce nebezpečných nákaz, informovalo v sobotu ministerstvo zdravotnictví (MZd), podle nějž je ale pravděpodobnost potvrzení této nákazy nízká a veřejnosti riziko nehrozí. Z Fakultní nemocnice Hradec Králové pacientku převezla sanitka na specializované pracoviště pražské Fakultní nemocnice Bulovka.
včeraAktualizovánovčera v 20:45

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.