Hřbitovy byly snadnou kořistí, komunisté tomu nebránili, říká k rozřezaným náhrobkům Pavlát

Leo Pavlát už o takovém využití náhrobních kamenů mluvil v minulosti. Potvrzení svých slov ale jako satisfakci nevnímá. „Já bych spíš cítil zadostiučinění, kdyby se ukázalo, že tam těch rozřezaných náhrobků není tolik,“ komentuje a připomíná, že sám našel takovou dlažbu už v polovině 80. let.

Nejspíš právě tehdy komunistický režim náhrobky k rekonstrukci centra Prahy využil. Podle Pavláta byly důvody pragmatické – o hroby Židů, kteří zemřeli před válkou, už se kvůli holocaustu často neměl kdo starat. „Hřbitovy byly snadnou kořistí zlodějů, kšeftů, prostě všeho, co bylo možno dělat jaksi nepravě. A tak to s těmi hřbitovy dopadlo,“ míní.

Pavlát zdůrazňuje, že některé hřbitovy byly přímo vytipovány. Židovská obec posléze dostala vyrozumění, že je musí zrušit, a následně kameny zmizely. „Řada z nich byla přebroušena, potom byly používány pro náhrobní kameny jakoby nové. V tomto ohledu to byla opravdu velice, velice zlá doba. Komunistický režim tomu samozřejmě nijak nebránil, protože vůči židovskému kulturnímu dědictví vystupoval velice nepříznivě,“ doplňuje ředitel Židovského muzea.

Židovská komunita se takovému postupu podle Pavláta snažila bránit, nebyla ale vnitřně jednolitá. Věřící se například už v polovině 70. let ohrazovali dopisy. Vedení židovských obcí se buď otevřeně vymezit nechtělo, nebo ničení náhrobků zkrátka nemohlo zabránit, připouští Pavlát.

Kusy náhrobních kamenů nyní poputují na židovský hřbitov na Žižkově, kde se uloží na pietním místě. „Po celé České republice je jich spousta, protože si je někdy rozebrali místní lidé jako určité artefakty. Nyní existuje projekt, aby se kameny, pokud možno, vrátily,“ dodává ředitel Židovského muzea v Praze.