Inflace v červenci mírně zrychlila

„Červencové mírné zrychlení meziročního cenového růstu bylo ovlivněno především cenami potravin. Ty oslabily svůj meziroční pokles a byly oproti loňskému červenci levnější zhruba o tři procenta,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá. Na meziroční růst cenové hladiny mělo v červenci největší vliv bydlení. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 0,6 procenta a služeb o 4,9 procenta.

Podle hlavního ekonoma Cyrrusu Víta Hradila v červenci ve srovnání s předchozím měsícem zdražily potraviny, pohonné hmoty, stravovací a ubytovací služby i rekreace. Zlevnily naopak oděvy nebo vybavení pro domácnost.

V červenci byly meziročně nižší ceny mouky o 15,4 procenta, drůbežího masa o 5,8, vajec o 17,2 a ovoce o 4,2 procenta. Pokles byl ve všech případech pomalejší než v červnu. Meziroční růst naopak zrychlily ceny másla (stouply o 15,2 procenta), čokoládových výrobků (o 16 procent) a nealkoholických nápojů (o 3,4 procenta). Zdražily také lihoviny, pivo a tabákové výrobky, zlevnilo víno.

U bydlení zdražilo nájemné meziročně o 6,8 procenta, vodné o 10,9, stočné o 13,4, elektřina o 8,9 a teplo a teplá voda o pět procent. Ceny zemního plynu meziročně klesly o 6,7 a tuhých paliv o 2,9 procenta. Stravovací služby zdražily meziročně o 7,1 procenta a za ubytování se platilo o 8,8 procenta víc. Za pohonné hmoty a oleje vydali lidé o 5,6 procenta víc.

Meziměsíční srovnání

Ve srovnání s červnem ceny zboží úhrnem vzrostly o desetinu procenta a služeb o 1,6 procenta. „Růst spotřebitelských cen v oddíle rekreace a kultura byl způsoben zejména zvýšením sezonních cen dovolených s komplexními službami o 25,1 procenta,“ zdůraznil ČSÚ. Pohonné hmoty a oleje zdražily proti červnu o 1,3 procenta, drůbeží maso o 6,4 procenta, čokoládové výrobky o 7,7 procenta a máslo o 4,3 procenta.

Z potravin meziměsíčně klesly zejména ceny zeleniny (o 4,6 procenta), například brambory zlevnily o víc než pětinu. Ceny ovoce byly nižší o 2,2 procenta. Snížily se i ceny oděvů o 0,9 procenta a obuvi o 1,9 procenta.

Komentář ČNB

K tomu, že byla červencová inflace o 0,2 procentního bodu vyšší, než očekávala letní prognóza České národní banky (ČNB), přispěla silnější dynamika regulovaných cen a nižší než předpokládaný pokles cen potravin, nápojů a tabáku, uvedl v komentáři k inflačnímu vývoji náměstek ředitele sekce měnové ČNB Jakub Matějů.

Lehce nad očekáváním byla podle něj také jádrová inflace. V jejím meziměsíčním vývoji se projevil silnější sezonní růst cen dovolených. Naopak ceny pohonných hmot rostly přesně ve shodě s predikcí, uvedl.

Ke stabilizaci jádrové inflace přispívá podle komentáře nejen slabý růst cen zahraničních vstupů, ale také předchozí déletrvající útlum domácí poptávky ovlivněný i přísnou měnovou politikou ČNB. Klesají přitom ziskové přirážky výrobců, prodejců a poskytovatelů služeb k jejich nákladům. Tyto faktory zmírňující inflaci cen tržních služeb tak vyvažují svižný růst mezd. Ceny zboží v cenovém jádru meziročně rostou pouze nepatrně. Dynamika imputovaného nájemného (nájemné, které hypoteticky platí vlastník nemovitosti, který ji zároveň obývá – pozn. redakce) lehce zrychlila, začíná se v ní postupně promítat současné oživení realitního trhu, upozornil Matějů.

Se snižováním úrokových sazeb opatrně, zní od analytiků

Červencová inflace, která skončila mírně nad očekáváním trhu a České národní banky, je argumentem pro obezřetnost při dalším snižování úrokových sazeb, shodli se oslovení analytici.

„Meziroční inflace v červenci mírně vzrostla a dostala se tak nad očekávání trhu i centrální banky,“ míní analytik Generali Investments Radomír Jáč. Z pohledu ČNB mohou podle něj data o červencové inflaci sloužit coby argument pro velkou opatrnost ohledně dalšího snižování úrokových sazeb ve zbytku letošního roku.

Červencová čísla hodnotí analytik Banky Creditas Petr Dufek pozitivně. „Protože inflace zůstala blízko cíle ČNB. I když vypadá jako nízká, tak musíme mít na paměti, že za tři poslední roky ceny v Česku vzrostly o více než třicet procent,“ zmínil.

Česká národní banka má podle něj inflaci pod kontrolou, ale inflační rizika stále přetrvávají. „V nejbližších několika měsících zřejmě zůstaneme blízko dvouprocentní inflace, v závěru letošního roku se může dostat ke třem procentům,“ předpokládá ekonom.

Koruna mírné zvýšení inflace podle Dufka přivítala posílením pod úroveň 25,20 korun za euro. Tím, že inflace místo očekávaného poklesu pod dvouprocentní úroveň vzrostla, zvýšila se tak podle něj pravděpodobnost, že ČNB bude opravdu při dalším snižování sazeb postupovat velmi obezřetně. „Na konci roku budeme mít základní úrokovou sazbu okolo čtyř procent,“ odhaduje Dufek.

Z pohledu ČNB aktuální data potvrzují správnost jejího nedávného postupu, míní analytik Cyrrusu Hradil. Snížení sazeb bylo podle něj jednoznačně na místě, jelikož inflační požár již z větší části vyhasl. „Zbývá ovšem ještě pár doutnajících uhlíků a nebylo by vhodné se s uvolňováním měnové politiky unáhlit. Aktuální tempo snižování základní sazby o čtvrt procentního bodu se tedy jeví jako adekvátní reakce,“ podotkl.

Vzhledem ke zkrocené inflaci a nejnižší nezaměstnanosti ze všech zemí EU se nyní v Česku otvírá prostor pro dynamický růst reálných mezd. „Ten může navyšovat spotřebu domácností a tím zásadně přispět k rychlejšímu růstu české ekonomiky,“ upozornil hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Česko se v letech 2022 a 2023 potýkalo s dvoucifernou inflací, pod deset procent se dostala loni v červnu. Letos v lednu skokově klesla na 2,3 procenta, od té doby se pohybuje v horní polovině tolerančního pásma ČNB, které je stanoveno jako jeden procentní bod nad a pod dvouprocentním cílem centrální banky.

ČSÚ v pondělí zveřejnil také informace o červnovém vývoji cen v zahraničním obchodu. „V tomto měsíci se ceny zahraničního obchodu se zbožím meziměsíčně téměř nezměnily. Meziročně rostly ceny vývozu a dovozu shodně o 2,9 procenta. Značný vliv mělo významné meziroční oslabení koruny vůči euru i dolaru,“ nastínil vedoucí oddělení statistiky cen průmyslu a zahraničního obchodu ČSÚ Vladimír Klimeš.