Jas dobrého světla. Za tradicí městských vánočních stromů stojí záchrana dětského života

Je to rovných sto let, co básník Rudolf Těsnohlídek nalezl v lese nedaleko Bílovic odložené děvčátko. Záchrana dětského života v předvečer Štědrého dne jím pohnula tak, že inicioval i vztyčení charitativního vánočního stromu – a založil tím tradici, která ve svátečním čase na tuzemských náměstích září dodnes.

Básník Rudolf Těsnohlídek měl pověst muže, kterého obchází smrt a na duši mu dělá šrámy kosou. Během středoškolských studií v Hradci Králové mu zemřela matka, byl svědkem utonutí svého gymnaziálního kamaráda, které si až do konce života vyčítal, a ani jeho pražská vysokoškolská láska netrvala dlouze. Spisovatelova milovaná žena se za nevyjasněných okolností zastřelila během svatební cesty Norskem.

Zasmušilý mladík, jemuž prožívání vlastní životní pozice už v dětství ztěžoval původ na sociální periferii, po těchto trpkých životních zkušenostech opustil Prahu i Čechy a na začátku století se přestěhoval do Brna, kde začal v roce 1908 pracovat jako soudničkář Lidových novin.

I v brněnské redakci zůstával křehkým introvertem a jeho novinářský kolega Bedřich Golombek ještě po letech vzpomínal na „nepohotovost člověka, hledajícího svou uzoučkou stezku mezi snem a skutečností“. Právě na Moravě měl ale Těsnohlídek zjistit, že kromě smrti kolem něj svede obcházet i život. Nebo se přinejmenším batolit. 

Sten v adventu

Vše se přihodilo na sklonku adventu, 22. prosince 1919. Těsnohlídek se toho dne odpoledne vypravil s malířem Františkem Koudelkou a soudním úředníkem Josefem Tesařem do lesů kolem Bílovic nad Svitavou, kde už pátým rokem žil a vychovával devítiletého syna Milana.

Vánoční strom na brněnském náměstí Svobody (1947)
Zdroj: Bican/ČTK

Cesta zimními smrky měla prostý cíl, muži chtěli obstarat „maličkou drobnou jedličku pro dvě velké stárnoucí děti, jichž duše nestárnou svou láskou“, jak později napsal sám spisovatel. Našli ale mnohem víc než vánoční stromek.

„Tu zanesl k nám vítr slabý sten,“ vzpomínal o rok později na okamžik, kdy poprvé zaslechli dětský brek. „Bylo to jak přelud, a poněvadž člověk má duši otupělou, vyšlapanou jako ty jeho cesty, byl by šel dále, kdyby sten nebyl se ozval znovu. Byl to dojemný nářek, bezbranný, umdlévající, loučení se světem.“

Hodiny ukazovaly čtyři odpoledne, smrákalo se, do Štědrého večera zbývaly dva dny a tři sváteční chodci mezi kořeny smrku poblíž myslivny objevili odložené, prochladlé batole. Tím mu zachránili život. 

Život pro Lidušku

Sedmnáctiměsíční děvčátko, které dostalo jméno Liduška, básník s přáteli odnesl na bílovickou četnickou stanici a brzy se podařilo vypátrat i rodičku, která děvče zanechala v lesích; pětadvacetiletá Marie Kosourová z Netína pracovala jako služka, dítě počala s ruským zajatcem z první světové války, ale jako svobodná matka by nesvedla sehnat službu.

Strach o živobytí mladou ženu nakonec vehnal k rozhodnutí dítěte se zbavit, za což ji taky moravská justice odsoudila k pěti letům těžkého žaláře. Těsnohlídek dál sledoval její případ z pozice soudničkáře Lidových novin, trudný předvánoční příběh s ním ale pohnul víc než jen jako jedna z řady zpráv pro novinové stránky.

Lidušky se sice ujala brněnská rodina Polákových (zachráněná dívka se později provdala za středoškolského profesora do Prahy a dožila se osmasedmdesáti let – zemřela v roce 1997), senzitivní spisovatel chtěl ale zabránit tomu, aby se podobné případy motivované sociální tísní opakovaly.

A protože Těsnohlídkova nešťastně zesnulá žena Kaja i on sám měli slabost pro skandinávskou kulturu, sedmatřicetiletého novináře inspiroval sváteční zvyk z Dánska. Věděl totiž, že v Kodani o svátcích vztyčují vánoční strom a vybírají u něj milodary, a nyní toto gesto solidarity hodlal přenést i do čerstvě vzniklého Československa. 

Z Bystrouščina rajonu

Tradice zdobení vánočních stromů sice pochází z Německa, kvůli kulturní blízkosti ji ale Češi začali přejímat už v polovině devatenáctého století; poprvé ho podle všeho v českých zemích vystrojil v roce 1812 ředitel pražského Nosticova a dnešního Stavovského divadla Jan Karel Liebich (rodák z německé Mohuče), když chtěl potěšit a překvapit své hosty na libeňském zámečku.

Smrčky, borovice a jedle sice v předminulém století doprovázely i dobročinné akce, ještě v prvních letech nové republiky se ale objevovaly primárně v domácnostech a teprve idea z hlavy Rudolfa Těsnohlídka je zřetelně – a natrvalo – umístila i na tuzemská náměstí a provázala s charitou.

Pokladničky na příspěvky pro chudé a osiřelé děti se spolu s ozdobeným a rozzářeným vánočním stromem poprvé objevily pět let od momentu, kdy Těsnohlídek nalezl plačící Lidušku.

Pokácení stromu v bílovickém polesí (7. prosince 1924) novinář přihlížel osobně a zalesněná krajina severně od Brna pro něj v tu chvíli byla významná násobně; do téže krajiny totiž šest měsíců po nálezu malé Lidušky situoval i děj svého nejslavnějšího literárního kusu, rozverné lyrické bajky o lišce Bystroušce, kterou Lidové noviny tiskly od dubna do června 1920.

Nyní koňské spřežení táhlo z Bílovic do Brna rozložitý smrk, dar místní vysoké zemědělské školy, a 13. prosince 1924 vpodvečer byl historicky první vánoční strom republiky slavnostně vztyčen na centrálním náměstí Svobody.

Nahrávám video

Vánoční strom republiky

Během Vánoc roku čtyřiadvacet se u bílovického smrku podařilo vybrat bezmála sedmdesát tisíc československých korun a výtěžek sbírky měl podle Těsnohlídkových představ putovat na domov pro opuštěné děti.

Po dobrotivé dánské královně českého původu získal jméno Dagmar, základní kámen se ale podařilo položit až po čtyřech letech sbírky (8. prosince 1928) a sám Těsnohlídek se naplnění svých snah nedožil; v lednu téhož roku si přímo v redakci Lidových novin sáhl na život. Tradice, kterou inicioval, ale nehasla a nezůstala jen na Moravě.

Vánoční stromy s dobročinnými sbírkami se pouhý rok po Brně rozzářily v Plzni i na pražském Staroměstském náměstí a jak uvádějí Petr a Pavlína Kourovi, Čechoslováci je chápali jako akt vlastenectví, „projev soudržnosti a obětavé lásky nové, sjednocené, národní československé rodiny, která nedopustí, aby některý její člen – tím méně bezbranné dítě – trpěl nedostatkem“.

Zvyk masarykovských let sice přetrhla německá okupace a po krátkém poválečném intermezzu ho odvrhli i komunisté, když se (zejména v padesátých letech) snažili křesťanský rozměr Vánoc ideově přepsat. Poselství, které do jehličnatých korun vetknul teskný básník Těsnohlídek a které zřetelně odkazuje i k příběhu chudého betlémského novorozeněte, ale zůstává platné bez ohledu na zřízení.

„Vzpomeňte chudobných dětí!“ napsal. „Všech těch dítek, které trpí a touží, aby také měla ve svých srdéčkách jas dobrého světla, aby se nemusela chvěti zimou a plakati hladem. Vzpomeňte těchto ubohých dětí a ke vzpomínce připojte dobrý skutek lidského srdce.“ 

Rudolf Těsnohlídek se narodil v Čáslavi do rodiny městského rasa a dětství na společenské periferii později ovlivnilo i jeho zostřené sociální cítění. Vystudoval gymnázium v Hradci Králové a Filozofickou fakultu Karlovy univerzity, v Praze také poprvé vstoupil do literárního světa – tendoval k moderně a zejména v jeho poezii jsou patrné silné dekadentní ozvuky.

Po soukromé tragédii (smrt manželky) v roce 1908 natrvalo provázal svůj život s Brnem a žurnalistikou, byl členem zdejší redakce Lidových novin a jako referent ze soudních síní pro ně napsal tisícovku soudniček, coby amatérský speleolog ve fejetonistické próze popsal i tehdy nově objevenou slovenskou jeskyni Demänovou.

V roce 1921 knižně zveřejnil svůj zřejmě nejslavnější text – Příhody lišky Bystroušky. Navzdory hravé idyličnosti ale i v nich rezonují základní otázky osobní svobody i pomíjivosti lidského života, a próza tak svedla posloužit i jako předloha pro stejnojmennou a světově uznávanou operu Leoše Janáčka.

Těsnohlídek zemřel 12. ledna 1928, když nemocný a v depresích spáchal sebevraždu přímo na půdě své domovské redakce. Bylo mu šestačtyřicet let.

Rudolf Těsnohlídek
Zdroj: Wikimedia Commons

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Žen v záchranných složkách přibývá, u policie dokonce rekordním tempem

Policistky, hasičky nebo záchranářky. Žen v integrovaném záchranném systému přibývá. Nejrychleji roste počet policistek. Jejich podíl se dle dat policejního prezidia za deset let zvýšil z patnácti na dvacet procent. Více je také lékařek u záchranné služby, řídit sanitky ale příliš nechtějí. U profesionálních hasičů pak ženy ve výjezdu zůstávají výjimkou, v celé republice jich slouží aktuálně sedm. I to ale představuje nárůst – do roku 2022 to totiž nebyla ani jedna.
před 1 hhodinou

Česko závazek dát dvě procenta HDP na obranu asi nesplní, u Trumpa má ale výhodu, míní Babiš

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.
09:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Cesta na Tchaj-wan je hodnotová i pragmatická, řekl před odletem Vystrčil

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) před odletem na Tchaj-wan řekl, že je jeho cesta hodnotová i pragmatická. Míní, že Česku přinese užitek i autoritu. Ve Vystrčilově delegaci čítající pět desítek členů jsou také podnikatelé a zástupci univerzit. Cesta se koná navzdory tomu, že kabinet pro ni odmítl poskytnout vládní letoun. Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítnutí zdůvodnil tím, že vláda chce dělat pragmatickou, ne hodnotovou politiku.
před 1 hhodinou

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 4 hhodinami

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 15 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami
Načítání...