„Je to, jako když vám někdo trhá zub pomalu.“ Psychiatr Höschl mluví o pandemii i Státní bezpečnosti

Nahrávám video

Psychiatr Cyril Höschl říká v rozhovoru pro Interview ČT24 Speciál, že kvůli pandemii v české společnosti trojnásobně narostl počet depresí, zdráhá se však označit českou společnost za nemocnou. Popírání viru je podle něj normálním obranným mechanismem. Řeč také přišla na Höschlovy kontakty s komunistickou Státní bezpečností. Nikoho prý nepoškodil, spoustě lidí naopak podle svých slov pomohl.

Při pandemii je zasažena celá společnost, podle Höschla se tak nyní psychiatrie jako obor zaměřený na jednotlivce přesouvá na vyšší sociální úroveň. „Už teď cítíme, že společnost bude jiná. Covid-19 se svým dopadem na duševní zdraví už teď projevuje, je o tom řada studií a dat. Nárůst depresí v české populaci je trojnásobný,“ uvedl s tím, že se zvyšuje i množství sebevražedných myšlenek a úzkostných poruch.

Höschl kdysi řekl, že nárůst sebevražd přichází během revolučních změn, nikoliv během války. K revolučním změnám by ale současnost nepřirovnával. „Myslím, že to je přehnané. Pod pojmem revoluční změna si představujeme rychlé zvraty, proměny společenských poměrů, zatímco covid je tady s námi již druhým rokem a ta změna je spíše pozvolná a vleklá. Je to, jako když vám někdo trhá zub pomalu, místo aby ho vytrhl rychle. Myslím, že většina lidí to vnímá jako pozvolnou, hlubokou proměnu života, který bude jiný než předtím,“ myslí si. Svět se podle něj už úplně nevrátí do předchozí podoby. Doufá, že nezůstanou „brutální omezení lidské svobody“.

To, že někdo virus vytěsňuje či popírá, je podle něj normálním obranným mechanismem, kterým může být vybaveno deset až dvacet procent populace. Příklon ke konspiračním teoriím je podle něj psychosociální fenomén, který je na individuální úrovni těžko vysvětlitelný. Nechce říkat, že „společnost je nemocná“. „To je jiný diskurz, společnost je předmětem zájmu sociologie nebo historie, rozhodně ne psychiatrie. Tak tomu nikdy nebylo, nejsou diagnózy pro společnost,“ sděluje psychiatr.

Kritériem škodlivosti stresu je bezmocnost

Argument, že „jinde se mají hůř“, podle něj často neobstojí. „My svůj pocit štěstí či neštěstí odvozujeme vždy kontextuálně, z prostředí, do kterého jsme vrostli a ve kterém se pohybujeme. Nás nezajímá v tu chvíli utrpení rodiny v Jemenu, nás zajímá, že nám umírá babička na covid,“ míní Höschl. Část příčin mentální nepohody, kterou pociťuje podstatná část populace, však přesto podle něj tvoří „obavy z toho, že budeme mít obavy“. Podílejí se na tom prý i média a řetězové tiskové konference o vývoji počtu nakažených. Kritériem škodlivosti stresu je pak bezmocnost.

„Ve chvíli, kdy se stresem můžete zacházet, když víte, jak se z toho dostat, jak to vyřešit, tak je to všechno v pořádku. Bezmocnost, nemožnost mít vliv na události, činí eustres distresem, který způsobuje civilizační choroby, arytmie, hypertenze, diabetes 2. typu, žaludeční vředy a podobně,“ uvádí.

Co se týče strachu, člověk prý nemá možnost emoce „obracet na svou stranu“, má možnost ale bránit jejich patologickému rozvoji. Důležité je prý měnit téma svých myšlenek, nevěnovat se od rána do večera covidu, ale jiným aktivitám. „My jsme vybaveni velmi univerzálně a každá naprostá monotematičnost nás dříve nebo později začne ničit,“ sděluje.

Zaměřili jsme se na seniory a ekonomiku, nejvíc zasažené budou děti

Hodně se také mluví o dopadech pandemie na generaci dětí, která se nesocializovala a leckdy ani nevzdělávala. „Myslím, že rok je krátká doba na to, abychom hovořili o ztracené generaci, ale dlouhá na to, abychom si mohli myslet, že to nezanechá trvalé následky. Já si myslím, že zanechá.“

V době mezi 7. a 15. rokem prý dítě vrůstá do společnosti, jde o nejkritičtější roky, kdy se vytvářejí sociální dovednosti a komunikační návyky, rok je v tomto ohledu proto podle Höschla dlouhá doba. „Celkově se populace zaměřila na seniory a ekonomiku, ale myslím, že největší zásah covidu je v lockdownu, který postihl školy a v té dlouhotrvající absenci dětí ve školách. Ne kvůli látce, ale kvůli vynechané fázi socializace,“ uvedl.

Hru s StB šlo nehrát, mohly se však provalit kontakty s disidenty

Höschl má svoji zkušenost s komunistickou minulostí. Spolupráci se Státní bezpečností nepodepsal, ale přiznal, že s ní mluvil, i když tvrdí, že nikdy nikomu neublížil. Vnitřně se s tím už srovnal. „Pomohli mi v tom mnozí disidenti, kterým jsem v té době různě pomáhal. Ten kontakt byl formulovaný tak, aby tato činnost nepraskla. Ať už to byl Ivan Havel nebo Vladimír Merta, Jiřina Šiklová a další – můžu jmenovat ty, kteří to sami říkají veřejně,“ sděluje.

Výsledkem je prý to, že se nikdo nepoškodil, ale spoustě lidí pomohly různé krycí hospitalizace, neschopenky či invalidní důchody. Strach, že StB informace od něj zneužije, prý měl. Prý ho také napadlo, že by hru s StB vůbec nehrál, bál se však, že by se provalily kontakty s disidenty. Ivan Havel však nevěděl, že Höschl mluvil zároveň s ním i s tajnou policií.

„To je dotaz, který je naprosto na místě a který jsme s Ivanem pár měsíců zpátky probírali. Ono to mělo ještě jiný aspekt. Ve chvíli, kdy jsem zjistil, že jim jde taky o něj, tak jsem se s ním (s Ivanem, pozn. red.) přestal stýkat proto, abych se pro ně stal nezajímavým. Což se nakonec podařilo a oni si na to stěžovali, že jsem pro ně nepotřebným,“ dodává.

„Když se podíváte dnes do těch archivů bezpečnostních služeb, tak ty kategorie lidí, kteří s nimi přišli do styku, jsou od nepřátelských osob, přes prověřované osoby, kandidáty tajné spolupráce, důvěrníky, agenty, držitele rezidenčního bytu. To je celá škála. Někteří tam putovali z kategorie do kategorie, hranice mezi nimi jsou rozmazané. Jakmile přijdete s touto ďábelskou organizací do kontaktu, tak se vždy nějak umažou obě strany,“ míní Höschl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 5 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 9 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 10 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o zablokování sněmovny

Sněmovna v pátek nedokončila žádný z plánovaných bodů. Opozice jednání protahovala dlouhými projevy. Na žádost ANO pak komora odložila i projednávání novely stavebního zákona. Podle Marka Bendy (ODS) bude opozice blokovat sněmovnu tak dlouho, dokud koalice nesplní předchozí dohody. Poslankyně Zuzana Ožanová (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským uvedla, že obstrukční praktiky považuje za součást demokracie, ale domnívá se, že bude možné dosáhnout domluvy. Podle poslance Michala Zuny (TOP 09) již některým zástupcům opozice „přetekla trpělivost“, je dle něj na vládní koalici, aby sněmovnu odblokovala. Poslankyně Lenka Martínková Španihelová (Piráti) vidí problém mimo jiné v tom, že opozice podle ní nemá dostatek prostoru v interpelacích. „Ukazuje se, jak je nezbytné a důležité, aby se změnil jednací řád, protože tam jsou ty brzdy, které zpomalují jednání,“ míní poslankyně Renata Vesecká (za Motoristy).
před 11 hhodinami
Načítání...