Jiří Přibáň: Češi důvěřují armádě proto, že nemá ve společnosti moc

Nahrávám video

Důvěra české veřejnosti v bezpečnostní složky – a nejvíc v armádu – vyplývá z toho, že se jedná o instituci, která není propojena s konkrétní politickou tváří a ve společnosti nemá reálnou moc. Myslí si to právní filozof Jiří Přibáň, který o krizi důvěry diskutoval spolu se sociologem Lukášem Linkem v pořadu Fokus Václava Moravce.

Americký myslitel Francis Fukuyama, jehož globálně proslavila především teze o konci dějin, rozlišuje společnosti podle dosažené výše „kultury důvěry“; pro společnosti bez této kultury je podle něj příznačné, že se v nich víc krade, lže a podplácí, což má za následek pokles politické stability a ekonomické efektivity.

Politolog ze Sociologického ústavu Akademie věd Lukáš Linek v této souvislosti upozorňuje, že zařazení české společnosti na fukuyamovskou osu stojí především na komparaci – pokud se má Česko srovnávat s africkou Botswanou a Súdánem, jeví se jako společnost s vyšší kulturou důvěry, než kdyby se poměřovalo se Švédskem či Švýcarskem. V rámci postkomunistického prostoru si ale podle Linka tuzemská společnost nevede nijak špatně.  

„Důvěra v nepolitické instituce a sociální interakci je u nás poměrně vysoká,“ prohlásil v debatě s Václavem Moravcem. „Důvěru v politické instituce – vládu a Poslaneckou sněmovnu – bych dal stranou, protože ta je specifická. Měli bychom na ni nahlížet jako na indikátor spokojenosti s fungováním společnosti a neztotožňoval bych ji s důvěrou v instituce v silnějším významu.“

Podpora zákonodárné a výkonné moci se totiž podle Linka přelévá podle toho, čí politický favorit tuto moc zrovna drží. A obdobně mluví i právní filozof z univerzity ve velšském Cardiffu Jiří Přibáň: „Když se bavíme o důvěře, je zde důvěra v instituce a v obecná pravidla jejich fungování, ale každá instituce má i svůj personální prvek. Nakonec ji vždy tvoří lidé, kteří ji reprezentují. Statistiky se proměňují i podle nich.“

Po zavedení přímé volby důvěra v prezidenta klesla

Tradičně nejvyšší příčky důvěry u české společnosti obsazují starostové – pokud je řeč o politickém rozměru veřejného života. Mezi dalšími institucemi se pak nejvyšší společenské autoritě, která navíc ještě roste v čase, těší armáda následovaná policií a soudy.

Zatímco před rokem důvěru v justici vyjadřovalo 54 % respondentů, letos na jaře šlo podle šetření CVVM o 56 procent, v případě policie jde o pětiprocentní skok na dvě třetiny populace (66 procent) a u armády o šestiprocentní posun. Za důvěryhodnou veřejnou instituci ji označilo 69 % dotázaných.

Instituce vázané na politický chod už na tom ale s důvěrou nejsou nejlépe. Prezidentovi v červnu věřila těsná většina dotázaných (51 procent), kabinetu třetina (34 procent ) a dolní komoře jen osmadvacet procent respondentů.

Důvěra v instituce
Zdroj: CVVM

„Instituce prezidenta byla v Česku dlouhou dobu vnímaná jako nepolitická, až zavedení přímé volby změnilo její ráz. Je to ryze politická instituce, a i proto důvěra v posledních pěti letech bývá nižší,“ vysvětluje nižší hodnoty připisované hlavě státu sociolog Linek.

„O to, kdo bude prezidentem, se musí svést boj – a menšina, která prohraje, se ptá, zda vítězi může důvěřovat. Záleží zase na konkrétní osobě, jestli si chce vybudovat i obecnou důvěru společnosti,“ doplňuje Přibáň.

Přibáň: Když nedůvěřujeme ničemu, nevěříme ani sami sobě

„Jestli se institucionální nedůvěra prohlubuje a jestli jde o obecný kulturní trend, nebo jen o reakci na politický život společnosti, jsou otázky, které nemají jasnou odpověď,“ uvádí ještě v souvislosti s hodnocením politických aktérů Přibáň a dodává: „Je zde ale obecný trend. Čím víc moci instituce má, tím menší důvěru může mít. Podívejte se, jak malou moc má v české společnosti armáda – a proto jí důvěřujeme. Protože není důležitá.“

Z vyjádření sociologa Linka pak vyplývá, že by se projevovaná míra veřejné důvěry měla vázat na vzdálenost instituce od politiky. Tomu by ostatně nasvědčovala i vysoká obliba, které se v Česku těšily úřednické vlády. „Pro pochopení důvěry (v armádu a policii) je důležité si uvědomit, že jsou to nepolitické instituce,“ upozornil. „Najednou tak mizí problém, kdy má instituce stranického držitele, kterému stoupenec jiné strany nedůvěřuje.“ 

Nahrávám video

Přibáň pak ještě upozorňuje na obecnější rozměr tuzemského poměru k veřejným institucím. „Nedostatek důvěry v instituce v české společnosti někdy znamená i nedostatek důvěry v to, co jsme jako společnost schopni dokázat nebo co bychom dokázat mohli. Pohybujeme se v extrémech,“ konstatoval. „Problém je, když věříte všemu nebo když nedůvěřujete ničemu – když nedůvěřujete ničemu, nevěříte ani sami sobě.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Při nehodě přišla o část nohy. Život může na motorce zachránit i kvalitní výbava

Tragická bilance řidičů motocyklů – letos už jich na silnicích zemřelo čtyřicet a dva spolujezdci. Loni za celý rok jich bylo šedesát. Podle policie patří mezi hlavní příčiny tragických nehod motorkářů přecenění schopností, hlavně pak nezvládnutí stroje ve vysokých rychlostech. Přes 40 procent nehod pak zaviní řidiči osobních aut, kteří jezdce na motorce přehlédnou a nedají jim přednost. Život může zachránit i kvalitní oblečení.
před 4 hhodinami

VideoK zemi jde v tuzemsku jen malá část černých staveb. Karta se obrací, míní právník

Úřady napříč Českem ročně řeší tisíce černých staveb, ale demolici nařídí jen zhruba v deseti procentech případů. Nicméně i poté se snaží majitelé stavby bránit. Například vlastníkovi nepovolené rybářské chaty na břehu rybníka v Ostružně na Jičínsku nepomohly ani žaloby. „Neměli jsme zato, že stavíme černou stavbu, ale zato, že stavíme přístřešek, který nevyžaduje povolení,“ řekl právník a stavebník Petr Smolík. Odstranění objektu dočasně zhatila i hradba z aut kolem. Loni řešily tuzemské úřady 5240 nepovolených staveb. Nařídily odstranit 607 z nich. Většinu dalších zpětně legalizovaly. „Je dobře, že se v poslední době ta karta trochu obrací a úřady postupují i za pomoci exekutorů,“ ocenil právník a odborník na veřejnou správu Jan Šťastný.
před 6 hhodinami

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 10 hhodinami

Web Státního zdravotního ústavu napadli hackeři, zůstává nedostupný

Webové stránky Státního zdravotního ústavu (SZÚ) v sobotu večer napadli hackeři. Nedostupné pravděpodobně budou minimálně další dva dny, uvedla v neděli dopoledne instituce zřizovaná ministerstvem zdravotnictví. V sobotu o útoku informoval také Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 11 hhodinami

U ženy, která přicestovala z Ugandy, se nebezpečná nákaza neprokázala

U ženy hospitalizované od sobotního odpoledne v pražské Fakultní nemocnici Bulovka, která měla zdravotní potíže po návratu z Ugandy, se žádná nebezpečná nákaza nepotvrdila, informovalo v neděli ministerstvo zdravotnictví. Laboratorní vzorky vyhodnocoval přes noc Kochův institut v Berlíně, prověřoval celou škálu většinou tropických nemocí včetně eboly.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoVeterináři v létě denně řeší osiny zabodnuté v tělech psů, nejčastěji v tlapách

Majitelé psů by po každé letní procházce měli důkladně zkontrolovat tlapky svých mazlíčků. Zejména ve městech se totiž daří ječmenu myšímu, jehož osiny se do kůže zvířat mohou snadno zabodnout. Pes je dokonce může i vdechnout. Veterináři je nejčastěji vytahují právě z tlap, ale i z uší, nosu, nebo dokonce z hloubky svalové tkáně. Pokud však osina pronikne do těla a začne jím putovat, může způsobit vážné komplikace. K jejímu odstranění je pak leckdy potřeba zákrok v celkové anestezii.
před 18 hhodinami

V EU začíná platit povinné označování obsahu vytvořeného AI

Evropská unie od neděle zavádí povinné označování obsahu vytvořeného umělou inteligencí (AI). Týká se to nejen fotografií nebo videí, ale třeba i chatovacích asistentů v internetových obchodech. Vývojáři a provozovatelé mají na uvedení nařízení do praxe tříměsíční přechodné období.
před 19 hhodinami

U ženy je podezření na vysoce nebezpečnou nákazu. Resort: Veřejnosti riziko nehrozí

U ženy, která se vrátila z Ugandy, je podezření na některou z vysoce nebezpečných nákaz, informovalo v sobotu ministerstvo zdravotnictví (MZd), podle nějž je ale pravděpodobnost potvrzení této nákazy nízká a veřejnosti riziko nehrozí. Z Fakultní nemocnice Hradec Králové pacientku převezla sanitka na specializované pracoviště pražské Fakultní nemocnice Bulovka.
1. 8. 2026Aktualizováno1. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.