Jsou různé formy a intenzity znásilnění, podmíněné tresty zde mají své místo, míní Blažek

Blažek před dvěma týdny uvedl, že si nastuduje soudní spis v případu muže, který za opakované znásilnění své nevlastní dcery dostal jen podmínku. Ještě se k tomu však nedostal. „Spis už leží asi tři nebo čtyři dny na ministerstvu. Zachovám klasický postup – nejprve ho budou číst příslušní pracovníci odboru, poté si to přečtu já,“ ujasnil. Připomněl ale, že pokud by jako ministr podal stížnost na porušení zákona, neznamená to, že se rozsudek zruší v neprospěch pachatele.

„Ale nepochybně to bude mít význam, pro veřejnost a pro další judikaturu. To není jako věc, která se dělá k ničemu,“ podotkl. Upozornil ale, že stížnost podá jen v případě, že byl skutečně porušen zákon. „O rozsudku si mohu myslet, co chci, z etického či společenského hlediska. Ale pokud soud nevybočil z toho, jak se ukládají podmínky, můj prostředek nemá žádný smysl,“ zdůraznil.

Dalším prostředkem je dovolání, které může podat nejvyšší státní zástupce. „Tam pak může dojít ke zrušení rozsudku,“ vysvětlil Blažek. S nejvyšším státním zástupcem Igorem Střížem prý Blažek hovořil asi před týdnem. „Zatím je ten stav spíše skeptický, ale ještě to neměli nastudované celé. (…) Jsou skeptičtí vůči tomu, zda dovolání má vůbec šanci na úspěch,“ prozradil ministr.

Soudci si dle Blažka musí zvyknout na moderní dobu, v určitých případech by měli vystoupit a vysvětlit svá rozhodnutí veřejnosti. „Aby nám nevznikaly nezodpovězené otázky. Za druhé si musí uvědomit, že pokud s veřejností nekomunikují, mohou působit arogantně,“ myslí si. Soudní soustava podle něj musí mít důvěru občanů.

Připomněl třeba kauzu Čapí hnízdo, kdy si podle něj veřejnost nemohla stěžovat, že o ní nic nevěděla. „Soudce to jednoznačně vysvětloval, protože počítal s tím, že zájem bude,“ uvedl Blažek. Rozlišovat, co veřejnost zajímá, a následně záležitost vysvětlovat, je dle ministra správné. „Tento postup, jako každý jiný orgán veřejné moci, by si soudy měly vyhodnocovat,“ dodal s tím, že to však nelze určit jako zákonnou povinnost.

Redefinice znásilnění

Blažek také hovořil o vládní novele, která mění definici znásilnění a kterou v úvodním kole ve středu podpořila sněmovna. „Každý zákon musí být měněn dle toho, na jakém stupni společenského vývoje jsme a co se děje kolem,“ poznamenal. Podle něj je tento zákon „správný krok, ale nikoliv velký skok“.

Znásilnění vymezuje novela pojetím, že „ne znamená ne“. To je podle Blažka dostačující. „Kdybychom začali sexuální aktivity člověka svazovat do právních formulací až nadbytečně, mohlo by se nám stát, že se nám sníží plodnost a další věci,“ odpověděl ministr na dotaz, zda by nebyl lepší přístup „jen ano znamená ano“. Blažek neví, jak by se v takovém případě u soudu prokazovalo, zda byl souhlas k sexuálnímu styku opravdu dán. „Nesouhlas se prokáže snadněji,“ je přesvědčen.

Blažek poděkoval opozičním stranám, že novelu podpořily.

Na otázku, zda by nebylo vhodné zakázat udělování podmíněných trestů za sexualizované násilí, Blažek sdělil, že jsou různé formy a intenzity znásilnění. „To je ten problém. (…) Ani různí aktivisté nevolají po zrušení podmínek. Volají jen po tom, aby se podmínky dávaly jen tehdy, kdy se dávat mají. A mají pocit, ne úplně oprávněný, že se podmínky dávají příliš často,“ říká. V některých případech by vězení podle něj nebylo vhodné. Podmíněné tresty tak podle Blažka mají v zákoně své místo, což by prý potvrdili i státní zástupci, soudci a advokáti.

Ministr ve středu ve sněmovně také řekl, že řeší problém falešných videí, mimo jiné v oblasti pornografie. „Souvisí to s využíváním umělé inteligence. Zatím to konzultuji se státním zastupitelstvím, kde se návrh připravuje,“ vysvětlil. „Chceme, aby to bylo trestné. Na tom pracujeme, aby to bylo odsouditelné,“ doplnil. Během několika následujících týdnů chce Blažek představit velkou novelu, kde to bude zahrnuté, předeslal.