JUDr. nebo PhDr. Zájem o malé doktoráty klesá, absolventi jdou raději pracovat

Stostránková akademická práce, obhajoba před komisí a několikatisícový poplatek představují podmínky k tomu, aby se absolvent univerzity mohl pyšnit takzvaným malým doktorátem. Tituly JUDr. nebo PhDr. ale každoročně získává čím dál tím méně absolventů a například Univerzita Karlova jich loni udělila nejméně za posledních deset let. Studenti totiž místo zdlouhavé a drahé zkoušky, po níž získají titul uznávaný jen v Česku a na Slovensku, raději volí rovnou zaměstnání.

Pavel Tichý studuje druhým rokem Právnickou fakultu Univerzity Karlovy (UK). „Osobně bych JUDr. dělal jen z toho důvodu, aby moje babička mohla kamarádkám říkat, že má vnuka doktora práv,“ přiznává. Když zrovna není ve škole, pracuje v jedné z pražských advokátních kanceláří. „Většina právníků ten obor vidí jako profesionální přípravu a magistr je logicky konec. Titul JUDr. člověka připraví o další měsíce, kdy už by mohl nabírat pracovní zkušenosti,“ soudí.

Právě budoucí právníci si malé doktoráty dělají nejčastěji a zároveň u nich nejvýrazněji klesá zájem. Univerzita Karlova loni udělila 398 takových titulů, doktoři práv tvořili téměř čtvrtinu. U obou čísel jde o nejmenší počet za poslední dekádu.

„Je to otázka zvyklosti. Před čtyřiceti lety jsme dostávali od zaměstnavatele za titul JUDr. prémii,“ vzpomíná Petr Čáp, tajemník České advokátní komory. „Dnes už ale většinu mladých právníků tvoří magistři. Získání titulu je krok, který vyžaduje čas navíc, ale na kvalifikaci vliv nemá,“ vysvětluje.

Méně malých doktorátů udělí každoročně i další české univerzity. Na té Masarykově v Brně složilo zkoušku o polovinu méně absolventů než před deseti lety – asi čtyři desítky. Čísla opět nejvíce ovlivnily právnické fakulty.

Marek Antoš, proděkan pro komunikaci a IT pražské právnické fakulty, ale vidí situaci pozitivně. „Udělování malých doktorátů je z hlediska fakulty spíše okrajovou agendou. Zásadní je pro nás naopak zájem o magisterský studijní program právo a právní věda. Mám radost, že ten v posledních letech naopak narůstá,“ zmiňuje.

Malý doktorát může získat i lékárník nebo kněz

Malé doktoráty se udělují jen v Česku a na Slovensku. V zahraničí mají stejnou váhu jako tituly magisterské a inženýrské. Stejně jako ony se umisťují před jméno. V současnosti se lze stát doktorem práv (JUDr.), přírodních věd (RNDr.), farmacie (PharmDr.), filozofie (PhDr.) nebo teologie (ThDr.). Speciálním případem jsou lékaři, titul MUDr., MVDr. nebo MDDr. musí mít povinně.

Několik titulů, jako jsou doktor pedagogiky (PaedDr.) nebo sociálně-politických věd (RSDr.), se v minulosti přestalo udělovat. Jejich nositelé si je ale mohli ponechat.

Absolvent s titulem Mgr. má po promoci dvě možnosti. Aby získal malý doktorát, musí ve svém oboru podstoupit takzvané rigorózní řízení. Obhajuje v něm rigorózní práci, která rozsahem odpovídá zhruba práci diplomové. Zároveň skládá před komisí ústní zkoušku. Součástí je také úhrada poplatku – letos jde asi o devět tisíc korun.

Druhou možností je plnohodnotné doktorské studium. To trvá zpravidla tři nebo čtyři roky. Doktorand je pod dohledem docenta nebo profesora, provádí vědecký výzkum a tvoří odborné publikace. Studium ukončuje disertační prací, která je mnohem obsáhlejší než práce rigorózní. Získává pak mezinárodně uznávaný titul Ph.D., který se uvádí za jeho jménem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Při nehodě přišla o část nohy. Život může na motorce zachránit i kvalitní výbava

Tragická bilance řidičů motocyklů – letos už jich na silnicích zemřelo čtyřicet a dva spolujezdci. Loni za celý rok jich bylo šedesát. Podle policie patří mezi hlavní příčiny tragických nehod motorkářů přecenění schopností, hlavně pak nezvládnutí stroje ve vysokých rychlostech. Přes 40 procent nehod pak zaviní řidiči osobních aut, kteří jezdce na motorce přehlédnou a nedají jim přednost. Život může zachránit i kvalitní oblečení.
před 26 mminutami

VideoK zemi jde v tuzemsku jen malá část černých staveb. Karta se obrací, míní právník

Úřady napříč Českem ročně řeší tisíce černých staveb, ale demolici nařídí jen zhruba v deseti procentech případů. Nicméně i poté se snaží majitelé stavby bránit. Například vlastníkovi nepovolené rybářské chaty na břehu rybníka v Ostružně na Jičínsku nepomohly ani žaloby. „Neměli jsme zato, že stavíme černou stavbu, ale zato, že stavíme přístřešek, který nevyžaduje povolení,“ řekl právník a stavebník Petr Smolík. Odstranění objektu dočasně zhatila i hradba z aut kolem. Loni řešily tuzemské úřady 5240 nepovolených staveb. Nařídily odstranit 607 z nich. Většinu dalších zpětně legalizovaly. „Je dobře, že se v poslední době ta karta trochu obrací a úřady postupují i za pomoci exekutorů,“ ocenil právník a odborník na veřejnou správu Jan Šťastný.
před 1 hhodinou

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 5 hhodinami

Web Státního zdravotního ústavu napadli hackeři, zůstává nedostupný

Webové stránky Státního zdravotního ústavu (SZÚ) v sobotu večer napadli hackeři. Nedostupné pravděpodobně budou minimálně další dva dny, uvedla v neděli dopoledne instituce zřizovaná ministerstvem zdravotnictví. V sobotu o útoku informoval také Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 7 hhodinami

U ženy, která přicestovala z Ugandy, se nebezpečná nákaza neprokázala

U ženy hospitalizované od sobotního odpoledne v pražské Fakultní nemocnici Bulovka, která měla zdravotní potíže po návratu z Ugandy, se žádná nebezpečná nákaza nepotvrdila, informovalo v neděli ministerstvo zdravotnictví. Laboratorní vzorky vyhodnocoval přes noc Kochův institut v Berlíně, prověřoval celou škálu většinou tropických nemocí včetně eboly.
08:54Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoVeterináři v létě denně řeší osiny zabodnuté v tělech psů, nejčastěji v tlapách

Majitelé psů by po každé letní procházce měli důkladně zkontrolovat tlapky svých mazlíčků. Zejména ve městech se totiž daří ječmenu myšímu, jehož osiny se do kůže zvířat mohou snadno zabodnout. Pes je dokonce může i vdechnout. Veterináři je nejčastěji vytahují právě z tlap, ale i z uší, nosu, nebo dokonce z hloubky svalové tkáně. Pokud však osina pronikne do těla a začne jím putovat, může způsobit vážné komplikace. K jejímu odstranění je pak leckdy potřeba zákrok v celkové anestezii.
před 13 hhodinami

V EU začíná platit povinné označování obsahu vytvořeného AI

Evropská unie od neděle zavádí povinné označování obsahu vytvořeného umělou inteligencí (AI). Týká se to nejen fotografií nebo videí, ale třeba i chatovacích asistentů v internetových obchodech. Vývojáři a provozovatelé mají na uvedení nařízení do praxe tříměsíční přechodné období.
před 14 hhodinami

U ženy je podezření na vysoce nebezpečnou nákazu. Resort: Veřejnosti riziko nehrozí

U ženy, která se vrátila z Ugandy, je podezření na některou z vysoce nebezpečných nákaz, informovalo v sobotu ministerstvo zdravotnictví (MZd), podle nějž je ale pravděpodobnost potvrzení této nákazy nízká a veřejnosti riziko nehrozí. Z Fakultní nemocnice Hradec Králové pacientku převezla sanitka na specializované pracoviště pražské Fakultní nemocnice Bulovka.
včeraAktualizovánovčera v 20:45

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.