Zástupci soudců a státních zástupců jednali v úterý odpoledne s ministrem práce Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) a ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS) o zvýšení platů v příštím roce. Jurečka pro ně navrhl od ledna oproti současnému zákonu zvýšení o 6,9 procenta a stejně by podle ministra měly růst i platy politiků. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula po jednání tripartity řekl, že pokud vláda ve středu rozhodne o tom, aby politici dostali přidáno více než 1400 korun, což je částka, kterou od ledna dostanou zaměstnanci státu a veřejného sektoru, odbory znovu zahájí jednání o platech.
Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž a pražská vrchní zástupkyně Lenka Bradáčová přicházeli v úterý do Strakovy akademie na jednání s jasným cílem: obhájit, aby státní zástupci i nadále pobírali devadesát procent platů soudců. „Pro nás jako představitele státního zastupitelství je klíčové, aby se naše platy odvíjely nikoli od platů politiků, ale od platů soudců,“ uvedl Stříž. I podle Bradáčové je zachování devadesáti procent z platů soudců klíčové a o dalším se bude jednat.
Další automatické zvyšování platů podle růstu průměrné mzdy požadoval i prezident Soudcovské unie Libor Vávra. „My se opíráme o nálezy Ústavního soudu a je to vláda, která chce činit kroky, takže čekáme, s čím přijdou,“ podotkl Vávra.
Jurečka prosazoval variantu, aby zákonem dané platy všech ústavních činitelů rostly o 6,9 procenta. „Považoval bych za fér, aby solidarita a princip byl stejný, to znamená soudci, státní zástupci, politici,“ uvedl.
Ministři měli na schůzce představit hned několik variant toho, jak mají platy soudců a státních zástupců růst. Ani po odpoledním jednání ale není jasné, ke které se ve středu vláda přikloní. Ministerstvo financí původně vyčlenilo v návrhu státního rozpočtu na příští rok na zvýšení platů soudců, státních zástupců a politiků zhruba miliardu korun. Nakonec by ale mohly být výdaje o polovinu nižší.
Jurečkův plán v úterý podpořil i premiér Petr Fiala (ODS). „Aby to bylo navázáno na průměrnou mzdu, což je šest nebo kolik procent. To mně připadá jako racionální řešení této opravdu těžké situace,“ míní Fiala.
Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová uvedla, že hnutí bude iniciovat svolání mimořádné schůze. „Chceme rozebírat, že už podruhé dáváme návrh na zmrazení platů ústavních činitelů,“ podotkla. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už v minulosti poukázal na to, že při každém rozmrazení pak nastává problém se skokovým navýšením, nejlepší by tedy bylo ponechat nastavený platový automat.
Výborný: Vláda je připravena vést diskusi
Středula doufá, že vláda k navyšování platů ústavních činitelů přistoupí tak, jak doporučují odbory. „Myslíme si, že situace se má uklidnit a toto je jeden z mála způsobů, jak by se to uklidnit mohlo,“ řekl. Další postoj podle něj odbory řeknou až podle toho, jak dopadne středeční jednání kabinetu. Je podle něj neakceptovatelné, aby byl jiný růst pro ústavní činitele než pro zaměstnance.
Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) po jednání tripartity novinářům řekl, že je vláda připravená dále vést diskusi, byť v úterý ke shodě nedošlo. „Neobávám se, že by to mělo jakkoli ohrozit sociální smír,“ uvedl. Doplnil, že nejde jen o platy ústavních činitelů, ale také o platy státních zástupců a soudců. „Nelze z toho vytrhávat jenom ten jeden segment, je potřeba vnímat nutnost toho řešení od 1. ledna jako celek,“ řekl.
Platy poslanců, členů vlády, prezidenta, soudců a dalších funkcionářů se vypočítávají s pomocí koeficientu a průměrné měsíční mzdy na přepočtené počty zaměstnanců za předloňský rok. V minulých letech se kvůli krizovým situacím zmrazily.
Soudci se však obrátili na Ústavní soud, který konstatoval, že snížení jejich platů po trvalé změně koeficientu odporuje ústavnímu pořádku. Koeficient proto pro ně od příštího roku zrušil. Ministerstvo práce následně připravilo novelu, která upravuje podle soudního stanoviska pravidla pro všechny ústavní činitele. Ústavní soud v tiskové zprávě ale upozornil, že se ústavností snížení platů politiků nezabýval.
Mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala ve vysílání ČT24 v souvislosti s platy státních zástupců uvedl, že sektor je podfinancovaný. „Ze všech pracovníků (na pražském státním zastupitelství, pozn.) máme 94 osob, které spadají do sedmé platové třídy, kde začínáme s hrubou mzdou, pokud nastoupí nový zaměstnanec, těsně nad 18 tisíci korunami. Doplácí se pak do základní zaručené mzdy a ta mzda pak neroste, proto my nemáme možnost zaměstnance motivovat,“ dodal Cimbala s tím, že obor je tak nekonkurenceschopný. Jde podle něj o kvalifikovanou činnost. „Nejsme schopni oslovit v podmínkách Prahy osoby, které by přišly, zaučily se a u nás pak dále vydržely.“
Vláda bude o platech ústavních činitelů jednat ve středu. Soudcům, na rozdíl od politiků nebo státních zástupců, vzrostly díky květnovému rozhodnutí Ústavního soudu platy zhruba o 6,5 procenta už letos. Návrh, který ministr Jurečka předloží vládě, počítá s růstem 6,9 procenta. Soudcům by kvůli zmiňovanému letošnímu zvýšení platů vzrostly o necelé 0,5 procenta.
Začínající soudce okresního soudu nyní dostává nástupní plat ve výši 106 600 korun. Od ledna by mu podle návrhu ministra Jurečky vzrostl výdělek na 107 100 korun. Zkušení soudci u krajských či vrchních soudů vydělávají podstatně více. Třeba soudce vrchního soudu s třicetiletou praxí letos pobírá skoro 223 tisíc hrubého měsíčně.
Pláteník: Nastavovat automat není správná cesta
„Nastavovat nějaký automat není správná cesta, vyjednávání o navyšování platů dává v demokratické společnosti větší smysl,“ myslí si náměstek ministra zdravotnictví Václav Pláteník (KDU-ČSL). Stejný názor má i místopředsedkyně sněmovního ústavně-právního výboru Zuzana Ožanová (ANO). „Domnívám se, že nejsou podhodnocení jen mladí lékaři, ale i další mladí zaměstnanci státu,“ doplnila.
Ekonom Petr Zahradník věří, že určitý automatický mechanismus v navyšování platů již je. „Ten je korigován jednáním v jednotlivých segmentech. Roky 2022 a 2023 ten mechanismus trochu vychýlily a nyní je snaha se vrátit zpět,“ poznamenal Zahradník.
„Současná situace reflektuje to, jakým způsobem se jednotlivé sektory snaží dohnat uplynulý propad v platech. Ta nerovnoměrná síla jednotlivých subjektů je v podstatě odrazem jejich reálné politické, ekonomické a společenské síly a není nutné na ní něco korigovat,“ soudí ekonom Zahradník. Vláda by podle něj měla plnit koordinační a usměrňovací roli. „Případně kdyby síla určité vyjednávací oblasti byla příliš velká, situaci by usměrnila,“ doplnil.
