K tisícům nemovitostí v Česku se nikdo nehlásí, po roce 2023 přejdou na stát

Například cesta, která spojuje Zvoli u Prahy s lesem, má v katastru podle starosty zapsáno dvacet majitelů. Většina z nich navíc dávno zemřela. „Tipnul bych to na období mezi válkami, případně po druhé světové válce,“ dodává starosta Miroslav Stoklasa (nestr.). Na seznamech u této nemovitosti ale nebožtíci stále figurují. Podobná situace je v kraji i s některými polnostmi. „Od desítek metrů až po hektarové lány,“ upřesňuje starosta.

Seznam takzvaně nedostatečně identifikovaných vlastníků zveřejňuje majetkový úřad dvakrát ročně. Lidem doporučuje, aby se podívali, jestli oni nebo jejich předci na seznamu nefigurují.

Manželé Kaplanovi z Orlickoústecka se takovou informaci dozvěděli, když jim přišla nabídka na odkup pole, o němž vůbec neměli tušení, v dopise adresovaném jejich nežijícím příbuzným. „Začali jsme po tom pátrat a skutečně, v listu vlastnickém je neustále jako vlastník babička s dědou,“ dodává Luděk Kaplan. V současnosti jsou účastníky dodatečného dědického řízení.

Po roce 2023 přijde na řadu stát

Se vznášením nároků by lidé neměli otálet. Nemovitosti, o které se nikdo nepřihlásí do konce roku 2023, totiž přejdou na stát. Po tomto datu se bude případný vlastnický nárok prokazovat pouze pravomocným rozhodnutím soudu.

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových nemovitosti průběžně prošetřuje také sám. „Primárně se náš úřad zaměřuje na pozemky, které brání obcím v jejich rozvoji, například v budování inženýrských sítí, veřejné infrastruktury,“ podotýká mluvčí Michaela Tesařová.

„Pokud města a obce identifikují na svém území tento majetek, nechť se na to připraví a od 1. ledna 2024 si u ÚZSVM o tento majetek požádají,“ radí výkonná ředitelka Svazu měst a obcí Radka Vladyková.

Ve Zvoli to v případě některých pozemků udělají. Jednodušší by ale podle nich bylo, kdyby jim je stát rovnou převedl.