Zkrácení izolací a karantén nakažených covidem-19 ze 14 na 10 dní bude platit až od 1. září. Oznámil to ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Roušky budou povinné ve zdravotnických a sociálních zařízeních, úřadech, prostředcích veřejné dopravy a volebních místnostech.
Původně ministerstvo oznámilo 19. srpna, že roušky budou povinné i ve školách, obchodech, kadeřnictvích a provozovnách podobných služeb nebo restauracích. Hned následující den ale chystané předpisy změnilo. I karanténa se původně měla měnit od pondělí 24. srpna, od tohoto záměru ale vláda upustila.
„Rozhodli jsme se pro sjednocení data. Bude to stejně od 1. září jako znovuzavedení roušek v hromadné dopravě a zdravotnických a sociálních zařízeních,“ uvedl ministr. Příslušné opatření pak resort vydal v pondělí večer.
Roušky dále zůstávají povinné na vnitřních hromadných akcích s počtem účastníků nad 100. Také nejvyšší povolená kapacita akcí se nemění. Na vnitřní akce může maximálně 500 lidí a na venkovní 1000. Nově ale může být více lidí na akcích ve větších areálech, jako jsou stadiony či koncertní sály, členěných do oddělených sektorů.
Dříve mohlo být takových sektorů jen pět, a v každém z nich 500 lidí u vnitřních akcí a 1000 u venkovních. Od 1. září mohou organizátoři vytvořit až deset sektorů v areálech s kapacitou nad 5000 lidí, ale jen u akcí, při nichž nejméně 70 procent účastníků sedí na sedadlech.
Odstup mezi lidmi v sousedních sektorech se také nově zkrátí ze čtyř na dva metry. Například divadla už také nebudou muset rozsazovat diváky v hledišti s rozestupy.
Dvouprocentní riziko
Mimořádné opatření ministerstva rovněž zkracuje karanténu kontaktů nebo izolaci nakažených s nemocí covid-19 bez příznaků ze dvou týdnů na deset dní. Pokud lidé příznaky mají, budou v izolaci ještě tři až čtyři dny po jejich vymizení. K ukončení karantény ani izolace nebude třeba test, výjimkou budou lidé pracující ve zdravotnictví a sociálních službách a lidé se zhoršenou imunitou.
Karanténa je oddělení osob, u nichž je podezření, že byly v kontaktu s někým nakaženým. Člověk, kterému byla nařízena domácí karanténa, by měl zůstat doma a nevycházet ani na nákup či k lékaři. Pouze ti, kteří nemají možnost využít pro potřeby nákupu dodavatelské služby, mohou na nezbytně nutnou dobu opustit domov.
Izolace se týká lidí, u nichž se nemoc laboratorně prokázala, a slouží k jejich oddělení od ostatní populace. U méně závažné infekce může být v domácím prostředí, při závažnějším průběhu na infekčním oddělení v nemocnici.
O zkrácení doby karantény a izolace rozhodla vláda minulý týden. Podle vládního zmocněnce pro vědu a výzkum ve zdravotnictví Romana Prymuly data o koronaviru ukazují, že je asi dvouprocentní riziko, že lidé budou infekční i po deseti dnech. Virus je nejsilnější asi dva dny před výskytem příznaků, jeho infekčnost s časem klesá.
Rážová: Nedohlédli jsme problém v celé jeho šíři
„Nedohlédli jsme problém v celé jeho šíři,“ hájila nejasnosti kolem data, odkdy se karanténa zkrátí, hlavní hygienička Jarmila Rážová. „Jestliže se zatím počítá jako maximální doba 14 dní, vedly se diskuse o tom, jestli máme dost údajů pro to, abychom ji zkrátili a chtěli jsme, aby naši kolegové v krajích, kteří karantény udělují, měli šanci se k tomu vyjádřit.“
Rychlé změny vládního stanoviska totiž vyvolávají kritiku, a to i uvnitř kabinetu. „Věrohodnosti vlády nepomáhá, pokud se to mění takovým způsobem. Byla to chyba, nebylo to šťastné a mohu jen říci, aby se to nemohlo opakovat,“ konstatoval ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD).
Vlastimil Válek z opoziční TOP 09 byl o poznání kritičtější. „Rozumím tomu, že rouška je určitý symbol ochrany. Rozuměl bych, kdyby vystoupil premiér a požádal národ ‚vydržte pár měsíců, budeme mít vakcínu a od února začneme očkovat‘. Nevím ale, jaký je plán. Když covid nezmizí rok, dva, tři, budeme pořád nosit roušky? A co bude cílem kontinuálního nošení roušek? Překonali jsme akutní záležitost, kdy jsme řešili havárii. Ale jaký je plán? Ten není, a navíc se mění co týden.“
Přes sto lokálních ohnisek
Minulý týden v pátek přesáhl poprvé od začátku epidemie denní přírůstek pozitivně testovaných pět set případů. Podle členů týmu Chytré karantény se daří dohledávat zdroj nákazy u více než sedmdesáti procent lidí. Ty je pak možné přiřadit ke konkrétnímu ohnisku nákazy.
V Česku je v současnosti 106 lokálních ohnisek. Lidé se nejčastěji nakazí v rodině, nákazu si přinesou například z dětského tábora, večírku, ale i chmelové brigády. V poslední době souvisí případy také s fotbalovými kluby nebo svatbami, doplnila hlavní hygienička Jarmila Rážová.
Jedno z nových míst, kde se nákaza objevila, je kopřivnický závod Tatra. Virus se zde potvrdil u ženy, kterou vytrasovali hygienici; nakazila se od spolucestujícího ve vlaku.
„Zaměstnankyně nemá žádné příznaky, nemá teplotu, je samozřejmě v domácí karanténě a pro jistotou jsou v karanténě i další čtyři zaměstnanci,“ sdělil mluvčí Tatra Truck Andrej Čírtek.
Největší nárůsty nově nemocných pak v rámci republiky připadají na Prahu, kde je i hodně lidí s podezřením na nákazu. „Minulý týden to bylo devatenáct set nově indikovaných,“ sdělil projektový manažer chytré karantény Petr Šnajdárek.
Hlavní hygienička proto nevyloučila, že by právě v hlavním městě mohla od 1. září platit přísnější opatření než na celostátní úrovni – záležet bude na rozhodnutí ministerského týmu a vyhodnocení semaforu.
