Kdy lze vzít dovolenou a na jak dlouho? Podívejte se, na co máte nárok

Nahrávám video

Je krátce před prázdninami a na řadě pracovišť už řešili to, kdo a kdy si vezme dovolenou, aby nedošlo k narušení provozu. Zaměstnanci mají zaručené volno nejméně ve výši čtyř týdnů za rok, většina firem v Česku však poskytuje dovolenou v délce pěti a více týdnů. Pokud si pracovník chce vzít dovolenou, zaměstnavatel hraje zásadní roli.

„Zaměstnavatel do toho zasahuje velmi zásadně. Dovolenou určuje sám, zaměstnanec pouze žádá a rozhodnutí záleží vždycky na zaměstnavateli,“ vysvětluje odborník na pracovní právo Petr Hůrka z Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně a CEVRO Univerzity.

Pokud se na volnu nedohodnou zaměstnanci mezi sebou tak, aby byl zachován provoz ve firmě, tak je na tahu primárně jejich šéf. „Pokud se domluví, je to vždycky lepší, “ dodává profesor.

Konečné slovo má ale vždy zaměstnavatel, který může zaměstnance z dovolené i odvolat, nebo ji dokonce zrušit. „Ale pokud by byla už jednou určena, tak zaměstnanci mají právo na náhradu nákladů, které tím vznikly, třeba storno nějakého zájezdu,“ vysvětluje Hůrka.

Zaměstnavatel může určit svým podřízeným dovolenou přímo sám, nebo vyčká na jejich požadavky. Podle Hůrky by měl přihlížet i k osobním poměrům zaměstnance, třeba pokud má nezletilé děti a potřebuje mít volno o letních prázdninách. „Na druhou stranu, pokud jsem plavčík venkovního koupaliště, tak nemohu čekat, že dovolenou o letních prázdninách dostanu,“ poznamenává pedagog.

Délka dovolené

Zákoník práce garantuje zaměstnancům aspoň dva týdny v kuse. „Takže na dva týdny má zaměstnanec právo. Pokud se domluví se zaměstnavatelem jinak nebo třeba žádá o kratší úseky, tak ani ty dva týdny nemusí být vcelku,“ konstatuje profesor.

Většina tuzemských firem dnes zpravidla poskytuje pět týdnů volna ročně. Pokud by chtěl zaměstnanec například na měsíc pryč, může si požádat o celou délku dovolené najednou. „Pokud mi ji zaměstnavatel poskytne, mohu ji čerpat a možná ještě k tomu budu mít i starou dovolenou. Pokud to nestačí, budu se muset domluvit se zaměstnavatelem na poskytnutí náhradního neplaceného volna, ale tam na to nemám právní nárok,“ upozorňuje Hůrka.

Zaměstnavatel by správně neměl požadovat, aby si podřízený práci nadpracoval, než bude pryč. „Je to pracovní volno zaměstnance, zaměstnavatel by měl práci zajistit někým jiným. Samozřejmě pokud jsme svědomití a nechceme, aby se něco pokazilo a my měli nějaké problémy, asi je dobré si před dovolenou udělat, co je třeba, aby místo nás nemusel tu práci dělat někdo jiný, ale nadpracovávat se dovolená samozřejmě nemusí,“ uvedl Hůrka s tím, že pracovník za sebe ani nemusí shánět záskok.

Kdy vzniká právo na dovolenou?

Zaměstnanec má nárok na dovolenou, pokud je v pracovním poměru alespoň čtyři týdny a odpracuje čtyřnásobek svého úvazku. „Pokud třeba mám plný úvazek, odpracuji čtyřicet hodin týdně, tedy odpracuji 160 hodin a u zaměstnavatele mám právo na dovolenou,“ vypočítává Hůrka.

Od roku 2021 se dovolená účetně nepočítá na dny, ale na hodiny. „Myslím si, že je to zásadně spravedlivější. V tom, že já odpracuji nějakou dobu a z toho se mi generuje dovolená, ale to čerpání samotné je stále ve dnech, v pracovních směnách. Možná je i výhoda v tom, že zaměstnanec má větší přehled o tom, kolik ještě dovolené má,“ míní pedagog.

Víkendy a volné dny se ale do dovolené nepočítají. V případě, že chce mít zaměstnanec dva týdny nerušeného klidu, tak potom by měl o dovolenou žádat i na tyto dny. Podle Hůrky je to třeba i z toho důvodu, aby mezitím nedostal nějakou práci přesčas nebo mu nebyla aktivována pracovní pohotovost či nedošlo například ke změně harmonogramu směn.

Dovolenou si mohou vzít i brigádníci. „U dohodářů platí, pokud odpracují aspoň čtyřnásobek svého fiktivního úvazku – řekněme osmdesát hodin – a jsou zaměstnáni aspoň čtyři týdny, vzniká také právo na dovolenou,“ dodává Hůrka.

Náhrada mzdy a nemocenská

Náhrada mzdy za dovolenou se počítá z průměrného výdělku předchozího čtvrtletí. V případě čerpání volna nezůstane zaměstnanec podle Hůrky poškozen, naopak díky lepšímu průměru z minulého čtvrtletí může být náhrada mzdy o něco vyšší, než kdyby zaměstnanec pracoval. „Což je trochu zvláštnost českého pracovního práva,“ podotkl pedagog.

V případě, že zaměstnanec během dovolené onemocní, je na něm, zda ji bude dál čerpat, nebo ji přeruší a nastoupí na nemocenskou. „Rozhodujeme se sami. Pokud si necháme vystavit pracovní neschopnost a zašleme ji zaměstnavateli, tak potom má přednost pracovní neschopnost před dovolenou, která se přeruší,“ vysvětluje expert na pracovní právo.

Pokud by ale chtěl pracovník stonat v rámci dovolené, a to za vyšší náhradu mzdy, tak nemusí si neschopenku nechat napsat, dodává Hůrka.

Převádění do dalšího roku

Dále upozorňuje, že dovolená se musí čerpat, nemůže se proplácet. „To znamená, neměl by o ní zaměstnanec přijít a zákon ji vždycky převede. Když zůstane na konci roku, nemusí se zaměstnanec bát a dovolená se převede do dalšího kalendářního roku. Zaměstnavatel se samozřejmě může snažit, aby k tomu nedošlo a tlačí na zaměstnance, aby o ni požádal, a dokonce může udělat i to, že mu ji sám na konci roku nařídí,“ konstatuje expert.

Bylo by podle něj proto vždycky lepší, aby si zaměstnanec včas požádal o dovolenou v době, která mu vyhovuje. Na druhou stranu se nemusí bát, že by mu ji zákon nějakým způsobem sebral, protože ji vždycky převede do dalšího roku, ujišťuje Hůrka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Při nehodě přišla o část nohy. Život může na motorce zachránit i kvalitní výbava

Tragická bilance řidičů motocyklů – letos už jich na silnicích zemřelo čtyřicet a dva spolujezdci. Loni za celý rok jich bylo šedesát. Podle policie patří mezi hlavní příčiny tragických nehod motorkářů přecenění schopností, hlavně pak nezvládnutí stroje ve vysokých rychlostech. Přes 40 procent nehod pak zaviní řidiči osobních aut, kteří jezdce na motorce přehlédnou a nedají jim přednost. Život může zachránit i kvalitní oblečení.
před 25 mminutami

VideoK zemi jde v tuzemsku jen malá část černých staveb. Karta se obrací, míní právník

Úřady napříč Českem ročně řeší tisíce černých staveb, ale demolici nařídí jen zhruba v deseti procentech případů. Nicméně i poté se snaží majitelé stavby bránit. Například vlastníkovi nepovolené rybářské chaty na břehu rybníka v Ostružně na Jičínsku nepomohly ani žaloby. „Neměli jsme zato, že stavíme černou stavbu, ale zato, že stavíme přístřešek, který nevyžaduje povolení,“ řekl právník a stavebník Petr Smolík. Odstranění objektu dočasně zhatila i hradba z aut kolem. Loni řešily tuzemské úřady 5240 nepovolených staveb. Nařídily odstranit 607 z nich. Většinu dalších zpětně legalizovaly. „Je dobře, že se v poslední době ta karta trochu obrací a úřady postupují i za pomoci exekutorů,“ ocenil právník a odborník na veřejnou správu Jan Šťastný.
před 1 hhodinou

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 5 hhodinami

Web Státního zdravotního ústavu napadli hackeři, zůstává nedostupný

Webové stránky Státního zdravotního ústavu (SZÚ) v sobotu večer napadli hackeři. Nedostupné pravděpodobně budou minimálně další dva dny, uvedla v neděli dopoledne instituce zřizovaná ministerstvem zdravotnictví. V sobotu o útoku informoval také Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 7 hhodinami

U ženy, která přicestovala z Ugandy, se nebezpečná nákaza neprokázala

U ženy hospitalizované od sobotního odpoledne v pražské Fakultní nemocnici Bulovka, která měla zdravotní potíže po návratu z Ugandy, se žádná nebezpečná nákaza nepotvrdila, informovalo v neděli ministerstvo zdravotnictví. Laboratorní vzorky vyhodnocoval přes noc Kochův institut v Berlíně, prověřoval celou škálu většinou tropických nemocí včetně eboly.
08:54Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoVeterináři v létě denně řeší osiny zabodnuté v tělech psů, nejčastěji v tlapách

Majitelé psů by po každé letní procházce měli důkladně zkontrolovat tlapky svých mazlíčků. Zejména ve městech se totiž daří ječmenu myšímu, jehož osiny se do kůže zvířat mohou snadno zabodnout. Pes je dokonce může i vdechnout. Veterináři je nejčastěji vytahují právě z tlap, ale i z uší, nosu, nebo dokonce z hloubky svalové tkáně. Pokud však osina pronikne do těla a začne jím putovat, může způsobit vážné komplikace. K jejímu odstranění je pak leckdy potřeba zákrok v celkové anestezii.
před 13 hhodinami

V EU začíná platit povinné označování obsahu vytvořeného AI

Evropská unie od neděle zavádí povinné označování obsahu vytvořeného umělou inteligencí (AI). Týká se to nejen fotografií nebo videí, ale třeba i chatovacích asistentů v internetových obchodech. Vývojáři a provozovatelé mají na uvedení nařízení do praxe tříměsíční přechodné období.
před 14 hhodinami

U ženy je podezření na vysoce nebezpečnou nákazu. Resort: Veřejnosti riziko nehrozí

U ženy, která se vrátila z Ugandy, je podezření na některou z vysoce nebezpečných nákaz, informovalo v sobotu ministerstvo zdravotnictví (MZd), podle nějž je ale pravděpodobnost potvrzení této nákazy nízká a veřejnosti riziko nehrozí. Z Fakultní nemocnice Hradec Králové pacientku převezla sanitka na specializované pracoviště pražské Fakultní nemocnice Bulovka.
včeraAktualizovánovčera v 20:45

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.