Klaus mladší představil své hnutí Trikolóra. Otec mu garantuje zahraniční politiku

Někdejší občanský demokrat Václav Klaus mladší oznámil vznik vlastního politického subjektu – hnutí Trikolóra. Formace chce podle poslance hájit konzervativní hodnoty, zdravý rozum a pracující lidi. Bývalý prezident Václav Klaus má Trikolóře poskytovat garanci pro zahraničněpolitické otázky.

Politika Trikolóry bude podle něj stát na třech pilířích. Na svět se chce strana dívat českou perspektivou. „Skutečně nás zajímá mnohem víc Jaroslav Novák z Pelhřimova než lachtan na Antarktidě. Co se týče Evropské unie, já jenom řeknu jednu věc: naprosto ctíme evropské hodnoty ve smyslu neafrické a nearabské,“ řekl Klaus. Hájit chce pracující občany.

„Normální je pracovat, nikoli čerpat. Pracujících si musíme vážit, ne v nich vidět sprosté podezřelé, kteří se snaží nějak ošidit daně,“ dodal Klaus.

Třetí pilíř strana nazvala „Braňme normální svět“. „Chceme hájit konzervativní hodnoty a zdravý rozum. Například si nemyslíme, že savci mají 27 pohlaví podle toho, jak se cítí, a že máme takové bludy učit děti ve školách,“ prohlásil.

„Nemyslíme si, že evropskou, potažmo světovou, průmyslovou politiku má určovat šestnáctiletá puberťačka ze Švédska s nějakými diagnostikovanými psychickými poruchami,“ řekl s narážkou na ekologickou aktivistku Gretu Thunbergovou, která iniciovala páteční studentské demonstrace za boj proti klimatickým změnám.

Nahrávám video

Prezident bude dohlížet na zahraničí

Trikolóra má devítičlenný přípravný výbor, ve kterém je kromě Klause například další bývalá členka občanské demokracie, poslankyně Zuzana Majerová Zahradníková. „Rodina, obec a stát jsou tři základní kameny našeho normálního světa. Rodina, která se skládá z táty, mámy a dětí, je ta rodina, kterou chceme hájit,“ poznamenala. „Česká koruna, svobodný trh a země bez dluhů jsou tři klíče k bohatství naší země.“

Bývalý prezident Václav Klaus by měl v synově hnutí zastávat pozici odborného garanta zahraniční politiky. Odborné komise chce mít Trikolóra pro všechny resorty. Klaus mladší naznačil, že by se k hnutí mohli přidat další poslanci a senátoři, jména ale nechtěl prozradit.

Pro založení strany se někdejší enfant terrible občanských demokratů rozhodl poté, co jej v polovině března stranické vedení vyloučilo kvůli nerespektování hodnot, principů a programu ODS či podpoře kandidáta SPD Ladislava Jakla v loňských senátních volbách; bezprostředně před koncem v řadách přirovnal parlamentní přijímání evropských rozhodnutí k vypravování židovských transportů. 

Bez Okamury neuspěli

Majerová a Klaus přitom nejsou jediní členové dolní komory, kteří v tomto volebním období odešli nebo byli odejiti ze stran, za které se dostali do sněmovny. Jako první se s hnutím Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury rozešli Lubomír Volný, Marian Bojko a Ivana Nevludová. Posléze oznámili, že vstoupili do nově založeného hnutí Jednotní Alternativa pro Patrioty. Tvoří jej i bývalí členové regionálního klubu SPD Moravskoslezského kraje, který dříve Volný vedl. Celostátní vedení SPD tuto organizaci v únoru zrušilo.

Samo hnutí SPD přitom vzniklo v roce 2015 během minulého funkčního období sněmovny po rozpadu Okamurova předchozího politického subjektu Úsvit. Část spolustraníků tehdy Okamuru obvinila, že z politické formace vyvádí peníze. Okamura byl z Úsvitu vyloučen, k obvinění z trestného činu ale nedošlo. Rebelující poslanci, kteří kandidovali za Úsvit v následných volbách, neuspěli, Okamura se svým novým hnutím SPD ano.

Věci veřejné i Paroubek

Politické štěpení pak sněmovna zažívala i za pravicových vlád. Po aféře kolem údajného uplácení ve Věcech veřejných (jednom z koaličních subjektů kabinetu Petra Nečase) opustili v dubnu 2011 sněmovní frakci i stranu Jaroslav Škárka, Kristýna Kočí (oba byli vyloučeni) a Stanislav Huml (nestraník, který vstoupil do klubu ČSSD).

Na jaře 2012 se potom strana rozštěpila a z frakce odešli poslanci, kteří se přidali k vicepremiérce Karolíně Peake a stali se posléze členy nově vzniklé strany LIDEM. V listopadu téhož roku byl z VV vyloučen Milan Šťovíček, který vstoupil do klubu TOP 09 a STAN. Ve volbách do sněmovny v roce 2013 LIDEM nekandidovala a její poslanci neuspěli ani na kandidátce jiné strany.

Jiný výrazný odchod proběhl v říjnu 2011, když expředseda ČSSD Jiří Paroubek oznámil, že opouští ČSSD a její poslanecký klub a zakládá nový politický subjekt Národní socialisté – levice 21. století. Stejný krok udělal spolu s Paroubkem i poslanec zvolený za ČSSD Jiří Šlégr. Ani jeho projekt neuspěl v dalších sněmovních volbách. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Polovina stanic překonala či dorovnala absolutní teplotní rekord. Nejvíce naměřili v Plzni

Meteorologové očekávali, že úterý bude na velké části Česka jedním z nejteplejších dnů letošního léta, což se vyplnilo. Moravský absolutní rekord padl ve Strážnici už před druhou hodinou odpoledne. Polovina stanic fungujících alespoň třicet let v úterý překonala či dorovnala absolutní teplotní rekord. Vůbec nejtepleji bylo v Plzni-Bolevci, kde bylo naměřeno 41,5 stupně Celsia. Na dvanácti místech teploty přesáhly čtyřicetistupňovou hranici.
10:15Aktualizovánopřed 34 mminutami

Česko zažilo nejteplejší noc v historii měření

Česko zažilo nejteplejší noc v historii měření. V noci na stanici Bystřice pod Hostýnem teplota neklesla pod 27,9 stupně Celsia. To je posunutí rekordu z roku 2013 o skoro 0,7 stupně. Na řadě dalších míst byla tropická noc, kdy teplota neklesla pod 20 stupňů Celsia. Vlna veder pokračuje v Česku několik dní. V úterý přesáhla teplota na jihu Moravy až 40 stupňů. Objevit se ale mají i silné bouřky a krupobití.
08:41Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Skončila lhůta pro podání kandidátních listin do obecních i senátních voleb

V úterý skončila lhůta pro podání kandidátních listin do říjnových obecních a senátních voleb. Strany, hnutí, jejich koalice či nezávislí kandidáti, kteří chtěli o místa na radnicích nebo v horní komoře Parlamentu letos usilovat, museli nominaci dodat příslušnému obecnímu úřadu nejpozději v 16:00.
před 3 hhodinami

VideoJak ustát stupňující se útoky od politiků i internetových trollů, popsala Barbora Loudová

Často se zabývá tématy, která v sobě nesou hodně emocí. Natáčí ale i s politiky, z nichž někteří ochotou odpovídat novinářům nijak neoplývají. Místo odpovědí pak někdy přichází útok překračující jakékoliv myslitelné meze slušnosti. Jak to vypadá, když politik poštve proti novinářkám své příznivce? Jak čelit útokům od představitelů veřejné moci? Také tomuto tématu se věnuje náš podcast. Jana Neumannová v něm tentokrát klade otázky reportérce Barboře Loudové. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 4 hhodinami

VideoSečteno: Karlovarský kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. Ve úterý 4. srpna se věnoval Karlovarskému kraji.
před 5 hhodinami

Vrchní soud zrušil rozsudek v kauze vynášení informací lihové mafii

Olomoucký vrchní soud zrušil rozsudek v kauze vynášení informací z Celní správy lihové mafii. Odvolání tří obžalovaných včetně organizátora rozsáhlých obchodů s nezdaněným lihem Radka Březiny a státního zástupce soud projednal v neveřejném jednání, potvrdil mluvčí vrchního soudu Stanislav Cik. Zlínský soud se případem, ve kterém vynesl podmíněné i nepodmíněné tresty, zabýval loni v červnu. Vrchní soud kauzu obdržel letos v lednu.
před 6 hhodinami

VideoKoalice by měla mít svého prezidentského kandidáta, tvrdí Pošarová. Sokol zopakoval podporu Pavlovi

Zhruba za rok a půl se uskuteční příští prezidentské volby. Podle ministra zahraničí a předsedy Motoristů Petra Macinky by ale vláda neměla stavět vlastního kandidáta. Zato místopředsedkyně sněmovního zemědělského výboru Marie Pošarová (SPD), která byla hostem Událostí, komentářů, míní, že by každá strana, koalice i opozice, měla mít svého nominanta. Nynějšího prezidenta Petra Pavla označila za lídra opozice. S tím nesouhlasí šéf sněmovního výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS). V pořadu poukázal třeba na dosavadní počet vetovaných zákonů. Zopakoval ale slova předsedy své strany Martina Kupky, že by ODS podpořila Pavla v případě opětovné kandidatury. Diskusi moderovala Tereza Řezníčková.
před 10 hhodinami

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.