Koalice se pře s opozicí kvůli drahým potravinám. Výbor žádá ministra o větší podporu lokálních zemědělců

Poslanci výboru žádají ministra, aby hledal možnosti využití peněz ze Společné zemědělské politiky EU na podporu spolupráce zemědělců při zpracování a prodeji potravin. Zemědělci mohou takto spolupracovat například v odbytových družstvech.

Na výboru diskutovali poslanci i s představiteli oborových organizací o cenách potravin. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza řekl, že Česko nyní dohání dlouhodobě zanedbané investice do inovací nejen v potravinářství. Proto je podle něj potřeba snižovat energetickou náročnost podniků. Poukázal na to, že například v Rakousku mají pro ovoce a zeleninu moderní sklady, kde vydrží čerstvé do další sezony.

„To v České republice bohužel často neplatí. Sami se poškozujeme tím, že česká zelenina nevydrží tak dlouho, jak by mohla,“ řekl. Na potřebu investic do skladovacích prostor již v březnu poukázala také předsedkyně Zelinářské unie Čech a Moravy Monika Nebeská.

Ceny energií

O vysokých cenách potravin se diskutuje již delší dobu. Prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová za příčinu vysokých cen potravin označila růst nákladů na energie a plyn. „Máme nejvyšší ceny v celé Evropě,“ řekla s tím, že to znevýhodňuje české výrobce, kteří tyto náklady musejí promítat do cen. „Podniká se za účelem zisku. Nikdo nedělá potraviny jako charitu,“ poznamenala.

Uvedla, že pokud se s cenami energií nic nestane, nemohou se potraviny zlevnit. Potravinářské firmy se také podle ní setkávají s tím, že odběratelé chtějí, aby jim dodaly svou produkci za cenu až o dvacet procent nižší, nebo si dovezou levnější produkci ze zahraničí.

Za problematické označila slevové akce v řetězcích, kdy jsou slevy i ve výši čtyřiceti až šedesáti procent. Zákon na ochranu spotřebitele by podle ní měl řešit i slevy na potravinářské zboží. Nyní zákon uvádí, že obchodník musí u slevy uvádět informaci o nejnižší ceně výrobku za třicet dní před poskytnutím slevy. Příslušný paragraf se ale netýká zboží, které podléhá rychlé zkáze. Večeřová řekla, že lidé kvůli slevovým akcím nevědí, kolik potraviny reálně stojí.

Předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha poukázal na to, že čeští zemědělci každoročně přichází o deset až patnáct miliard korun, protože prodávají svou produkci až o dvacet procent levněji, než je průměr v EU.

Finanční podporu lokální produkce by podle výboru měl ministr hledat i pomocí Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu. Ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS) žádá, aby hledal možnost podpory lokálních výrobců a prodejců potravin cestou rychlejších odpisů energeticky a environmentálně přínosných investic.

Řešení vysokých cen

Nejlepší možnou cestou jsou podle ministra důsledné kontroly cen potravin. „Máme tady antimonopolní úřad. Od nového roku začala platit novela zákona o významné tržní síle, máme tady novelu zákona o ochraně spotřebitele, ale i ostatní legislativa, kterou se řídí Česká obchodní inspekce nebo Potravinářská inspekce, dokáže velice výrazným způsobem při důsledném uplatňování umravnit jednotlivé hráče na trhu, takže to je ten nejúčinnější nástroj,“ prohlásil ve sněmovně Nekula. 

Šéf resortu si myslí, že „nějaké umělé“ zasahování do trhu, ať jde o zastropování cen, či jiné zásahy, mohou naopak uškodit.

Opozice vládu za přístup k drahým potravinám kritizuje. Ve sněmovně chce na toto téma mimořádně debatovat. „Návrhy směřovaly k tomu hlavnímu – zastropování cen energií u výrobce, tam je celý problém zdražování v ČR, to je to nejdůležitější, nikdo si to tu nechce připustit,“ konstatoval člen sněmovního zemědělského výboru Oldřich Černý (SPD).

„Naše potraviny jsou kvalitní, jsou výborné, ale bohužel vláda nepomáhá tam, kde by měla, a tím nemyslím dotace, ale připravit řešení, která by je konkurenčně neznevýhodňovala,“ soudí místopředsedkyně podvýboru pro potravinářství Margita Balaštíková (ANO).

Kontrola antimonopolního úřadu

Výsledky kontroly Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), která má zmapovat strukturu trhu a cenový vývoj v celém řetězci od zemědělce až po prodej, budou nejpozději v polovině května, uvedl na výboru předseda ÚOHS Petr Mlsna. Šetření úřad zahájil sám, oslovil v něm již dvě stě firem a zabývá se údaji až do roku 2018. Týká se pěti druhů potravin. 

Zároveň upřesnil, že kontrola úřadu se týká potravin každodenní spotřeby. Konkrétně jde o trvanlivé kravské mléko, máslo, pšeničnou mouku, kuřecí maso a vejce. Data na měsíční bázi až do roku 2018 úřad zkoumá proto, aby dokázal zhodnotit vývoj cen na trhu od doby před vypuknutím pandemie koronaviru. Cílem kontroly je zjistit, jak vypadá český trh a jaká je koncentrace podniků – zda jsou dominantní podniky v prvovýrobě, zpracovatelské podniky, nebo maloobchodní řetězce.

Mlsna také poznamenal, že v médiích i od politiků často zaznívají slova jako kartel, monopol nebo dominantní postavení na trhu v takové míře, která vůbec neodpovídá těmto pojmům. Poznamenal, že pokud má někdo dominantní postavení na trhu, automaticky to neznamená, že je to škodlivé. 

Na antimonopolní úřad se obrátila i Agrární komora. Kvůli privátním značkám řetězců, které podle ní vytlačují tradiční české.

Drahé potraviny jsou i jinde v Evropě

Evropské státy přijaly kvůli vysokým cenám potravin různá opatření. Na Slovensku stanovilo osm největších řetězců u vybraných produktů cenové stropy. Platit mají tři měsíce. 

Například Polsko už loni zavedlo nulové DPH u základních potravin, platit má do konce června. Potraviny ale i tak dál zdražují.

Od loňska se ceny potravin formou stropu snaží krotit také Maďarsko, má přitom vůbec nejvyšší tempo zdražování v celé Unii, přesahuje 25 procent.

V Portugalsku se inflace pohybuje kolem osmi procent. Vláda tam do konce října osvobodila čtyřicet druhů potravin od DPH.