Komunisté zváží podporu bojové mise v Mali. Nejdřív o ní měla vědět sněmovna, zlobí se Černochová

„Podmínky pro vyslání vojáků na misi, s nimiž dnes počítá ústava, už nestačí. Bezpečnostní situace se změnila, ústava by dnes měla vládě umožnit pružněji reagovat třeba v případě potřeby vyslání sil velmi rychlé reakce,“ podpořila změnu ústavy předsedkyně branného výboru Černochová.

Nyní může vláda poslat české vojáky do zahraničí nejvýše na 60 dnů jen omezeně. Ústava hovoří o plnění závazků z mezinárodních smluv o společné obraně proti napadení, o účasti na mírových operacích podle rozhodnutí mezinárodní organizace za souhlasu přijímajícího státu a o účasti na záchranných pracích při živelních pohromách a průmyslových nebo ekologických haváriích. Ústavní novela by tyto tři podmínky zrušila. 

Podle Černochové by se tak zjednodušilo třeba vyslání speciálních jednotek pro české občany v zajetí. „Kdyby o tom měla jednat dolní komora parlamentu a její výbor, pak horní komora a její výbor, akce by se prozradila a snížilo by to šanci, že bude úspěšná,“ vysvětlila svůj postoj Černochová.

Komunista Černý ale vyjádřil obavu z oslabení parlamentní demokracie. „Parlament tím předává část svých pravomocí exekutivě, to je evidentní. Každá vláda má přece důvěru sněmovny a může cokoliv schválit ve zrychleném režimu. Podle nás není potřeba, aby se vysílání vojáků zjednodušilo,“ zdůraznil.

Ministr Petříček ale uvedl, že nejde o obcházení parlamentu, o němž hovořili ve sněmovně zástupci SPD a KSČM. „Parlament musí s vysláním vojáků zpětně vyjádřit souhlas. Nicméně novela dává možnost vládě použít ozbrojené složky třeba při záchraně životů,“ řekl.

Ani Černochová se nedomnívá, že by novela ústavy představovala odklon od parlamentní demokracie. „Byla by to vláda sebevrahů, kdyby se rozhodla někam vyslat vojáky způsobem, který by České republice způsobil problémy. Není to tak, že naši vojáci někde vyvolají válečný konflikt. Mezinárodní právo na podobné rychlé akce myslí. Nikdy s tím nebyl problém a ačkoliv jsem součástí opozice, věřím v systém s jeho kontrolními mechanismy,“ prohlásila Černochová. 

Novela, která ve sněmovně čelila výtkám KSČM a SPD, ve středu prošla prvním čtením, nyní se o ní bude jednat v branném a ústavně-právním výboru.

Bojová mise v Mali? Sněmovna o tom měla být zpravena s větším předstihem, myslí si Černochová

Petříček zdůraznil, že pro souhlas s dlouhodobými misemi si bude vláda nadále chodit do sněmovny. Nově by se čeští vojáci mohli zapojit do bojové mise v Mali, jak o tom rozhodla tento týden vláda. Nejprve ale kabinet bude muset získat souhlas sněmovny.

„Mali je sice země vzdálená, ale roste tam hrozba islámského terorismu. Navíc je to země tranzitní i zdrojová pro migraci, která směřuje do Evropy,“ zdůvodnil Petříček spuštění nové mise. Už nyní tam čeští vojáci působí: sto dvacet příslušníků české armády se podílí na výcviku a na ochraně výcvikové mise EU. Nově by se ale měla až šedesátka vojáků zapojit do boje.

S misí v Mali a bojem proti terorismu by mohli souhlasit i legislativci KSČM. „Možná to tak vypadá, ale nejsme a priori proti všem misím, jsou takové, které podporujeme. Teď budeme velmi vážně jednat o Mali. Ale to jenom proto, že má naprosto konkrétní charakter: boj proti terorismu,“ uvedl Černý.

Černochová ale zdůraznila, že vláda nejprve o smyslu mise musí přesvědčit sněmovnu. „Je to první bojová mise po hodně dlouhé době. Zasloužila by si intenzivnější jednání ještě předtím, než to půjde na vládu. Čekala bych, že v takovém případě ministr obrany nejprve tuto věc projedná na sněmovním bezpečnostním výboru. Sama o tom nemám informace a o podpoře mise se budu teprve rozhodovat,“ vyjádřila své rozhořčení Černochová. „Už proto, že ta mise není pod mandátem ani OSN, ani Evropské unie, ani NATO,“ dodala.

Celou debatu, která se věnovala také situaci na Blízkém východě, si můžete pustit ve videu.