Končí letní čas. V noci na neděli „přibude“ hodina, vlaky musí počkat

Končí středoevropský letní čas, dalších pět měsíců budou hodiny v Česku ukazovat astronomický středoevropský čas. V noci na neděli tedy „přibude“ hodina – ve 3:00 středoevropského letního času se ručičky vrátí na 2:00 středoevropského času. Lidé, kteří musí v neděli ráno vstávat, si přispí, noční vlaky budou hodinu stát na nádražích a noční tramvaje či autobusy ve velkých městech, kde jezdí v pravidelných intervalech, pojedou vícekrát než v jiné noci.

Evropští politici začali koncem minulého desetiletí jednat o způsobu, kterým by letos střídání času skončilo. Neshodli se však, zda by bylo lepší řídit se celoročně letním časem, což podle průzkumů preferuje více lidí, nebo astronomickým časem, což doporučují odborníci a svědčí pro to i zkušenost, kterou udělalo Rusko. Pro neshodu politiků pravidelné střídání pokračuje.

Podzimní změna času je ta, která má vesměs menší dopady. Návratem k přirozenému počítání času, kdy je slunce v poledne v nadhlavníku, se noc na nedělí „prodlouží“ o hodinu a podle expertů nebývá vliv na zdraví tak velký jako na jaře, kdy se hodina naopak „ztrácí“.

Vlaky na hodinu zastaví, nočních tramvají a autobusů pojede víc

I praktický dopad konce letního času je menší než vliv jeho začátku. Tomu, kdo si nepřeřídí hodinky a musí v neděli do práce, nehrozí, že přijde později, případně že mu ráno ujede vlak či autobus. Podle nového času pojedou ranní spoje, ale i vlaky, které jezdí přes noc s jednou výjimkou. Tou je vlak Praha–Brno, který odjíždí o půlnoci a do cíle přijíždí ve 2:52. „Tento vlak na své trase nebude na přechod času nikde čekat,“ předeslal mluvčí Českých drah Petr Pošta.

Noční vlaky – které mimochodem v Česku nejezdily při posledních třech změnách času – na hodinu zastaví na nádražích, kam přijedou kolem druhé až třetí hodiny v noci. Na českém území se to dotkne čtyř spojů Českých drah a jednoho RegioJetu a také přímých ubytovacích vozů. RegioJet oznámil, že budou v noci hodinu čekat i jeho mezistátní autobusové spoje.

Regionálních vlaků se změna času nedotkne. Podle jízdního řádu by sice o víkendech mezi druhou a třetí v noci mělo jet několik nočních osobních vlaků v okolí Prahy, ty však zůstávají s odkazem na covid-19 zrušené.

Ve větších městech, kde jezdí noční MHD, se však změna času dotkne jejího provozu. Pražský dopravní podnik vypraví na noční linky, které jezdí v pravidelných intervalech, zpravidla o dva spoje více. Také v Brně bude jeden noční rozjezd autobusů od hlavního nádraží navíc.

Ovšem autobusy, které jedou jen jednou za noc, pojedou i tentokrát jen jednou, v jednotlivých městech to ale bude podle jiného času. V Brně a okolí se budou řídit ještě starým časem, takže například autobus v 2:13 z Kuřimi do Brna tedy pojede ve 2:13 letního času a ve 2:13 středoevropského času již ne. Také v Plzni pojede spoj N12 ve 2:10 od Mrakodrapu pouze podle končícího letního času. Zato v Ostravě pojede spoj linky 11 ve 2:13 od Plynáren do Zábřehu až podle nového času.

Čas teď není pro politiky žhavým tématem

Středoevropským časem se bude Česko i všechny sousední státy a většina dalších zemí Evropské unie řídit do posledního březnového víkendu. Potom – opět ve 2 hodiny v neděli – začne opět platit letní čas.

Letní čas prodlužuje dobu, po kterou je světlo odpoledne či večer, zato však později svítá. Původní argument pro jeho zavedení souvisel s údajnými energetickými úsporami. V českých zemích byl poprvé zaváděn v době první světové války, potom i za druhé světové války. Natrvalo se začal v Československu používat v 70. letech v době energetické krize. Do roku 1995 se letní čas zaváděl vždy na šest měsíců. Od roku následujícího trvá o měsíc déle, což odpovídá standardu Evropské unie.

V EU začala v minulé dekádě debata o konci pravidelného střídání času. Z průzkumu, který v roce 2018 provedla STEM/MARK, vyplynulo, že si to přeje 84 procent lidí. Evropská komise dokonce připravila směrnici, která s ukončením každoročních posunů počítala, a schválil ji Evropský parlament s předpokladem, že střídání ustane letos – v roce 2021.

Unie ale předpokládala, že se členské státy dohodnou, kterým časem se dál budou řídit, což se nepodařilo. V poslední době navíc musela diskuse o letním čase ustoupit jiným problémům.

Jsou státy, které v posledních letech od střídání času ustoupily. Příkladem může být Rusko, které si postupně vyzkoušelo obě varianty. Nejprve v roce 2011 zůstalo u letního času. Protože však vyšlo najevo, že některým lidem působí tmavá zimní rána velké potíže, na podzim 2014 se čas ještě jednou změnil a od té doby se Rusko řídí časem, respektive časy, které jsou přirozené pro jednotlivá jeho pásma.

Česká vláda letos v září schválila harmonogram pro změny času na příštích pět let, počítá tedy s tím, že nejméně do 25. října 2026 se nic nezmění.

  • 2022 – od 27. března do 30. října
  • 2023 – od 26. března do 29. října
  • 2024 – od 31. března do 27. října
  • 2025 – od 30. března do 26. října
  • 2026 – od 29. března do 25. října.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Česko zažilo nejteplejší noc v historii měření

Česko zažilo nejteplejší noc v historii měření. V noci na stanici Bystřice pod Hostýnem teplota neklesla pod 27,9 stupně Celsia. To je posunutí rekordu z roku 2013 o skoro 0,7 stupně. Na řadě dalších míst byla tropická noc, kdy teplota neklesla pod 20 stupňů Celsia. Vlna veder pokračuje v Česku několik dní. V úterý přesáhla teplota na jihu Moravy až 40 stupňů. Objevit se ale mají i silné bouřky a krupobití.
08:41Aktualizovánopřed 48 mminutami

Skončila lhůta pro podání kandidátních listin do obecních i senátních voleb

V úterý skončila lhůta pro podání kandidátních listin do říjnových obecních a senátních voleb. Strany, hnutí, jejich koalice či nezávislí kandidáti, kteří chtěli o místa na radnicích nebo v horní komoře Parlamentu letos usilovat, museli nominaci dodat příslušnému obecnímu úřadu nejpozději v 16:00.
před 1 hhodinou

ŽivěVe Strážnici překonaly teploty 40 stupňů, rekordy padly na všech stanicích

Meteorologové očekávali, že úterý bude na velké části Česka jedním z nejteplejších dnů letošního léta, což se vyplnilo. Moravský absolutní rekord padl ve Strážnici už před druhou hodinou odpoledne.
10:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoJak ustát stupňující se útoky od politiků i internetových trollů, popsala Barbora Loudová

Často se zabývá tématy, která v sobě nesou hodně emocí. Natáčí ale i s politiky, z nichž někteří ochotou odpovídat novinářům nijak neoplývají. Místo odpovědí pak někdy přichází útok překračující jakékoliv myslitelné meze slušnosti. Jak to vypadá, když politik poštve proti novinářkám své příznivce? Jak čelit útokům od představitelů veřejné moci? Také tomuto tématu se věnuje náš podcast. Jana Neumannová v něm tentokrát klade otázky reportérce Barboře Loudové. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 3 hhodinami

VideoSečteno: Karlovarský kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. Ve úterý 4. srpna se věnoval Karlovarskému kraji.
před 3 hhodinami

Vrchní soud zrušil rozsudek v kauze vynášení informací lihové mafii

Olomoucký vrchní soud zrušil rozsudek v kauze vynášení informací z Celní správy lihové mafii. Odvolání tří obžalovaných včetně organizátora rozsáhlých obchodů s nezdaněným lihem Radka Březiny a státního zástupce soud projednal v neveřejném jednání, potvrdil mluvčí vrchního soudu Stanislav Cik. Zlínský soud se případem, ve kterém vynesl podmíněné i nepodmíněné tresty, zabýval loni v červnu. Vrchní soud kauzu obdržel letos v lednu.
před 4 hhodinami

VideoKoalice by měla mít svého prezidentského kandidáta, tvrdí Pošarová. Sokol zopakoval podporu Pavlovi

Zhruba za rok a půl se uskuteční příští prezidentské volby. Podle ministra zahraničí a předsedy Motoristů Petra Macinky by ale vláda neměla stavět vlastního kandidáta. Zato místopředsedkyně sněmovního zemědělského výboru Marie Pošarová (SPD), která byla hostem Událostí, komentářů, míní, že by každá strana, koalice i opozice, měla mít svého nominanta. Nynějšího prezidenta Petra Pavla označila za lídra opozice. S tím nesouhlasí šéf sněmovního výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS). V pořadu poukázal třeba na dosavadní počet vetovaných zákonů. Zopakoval ale slova předsedy své strany Martina Kupky, že by ODS podpořila Pavla v případě opětovné kandidatury. Diskusi moderovala Tereza Řezníčková.
před 8 hhodinami

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.