Někteří kurýři a řidiči digitálních platforem si podle průzkumu Národního systému SYRI stěžují na algoritmus, který jim přiřazuje objednávky. Prý mu nerozumí. Platformy i jiní kurýři oponují, že tato zakázková, nárazová práce má výhodu flexibility. Finanční správa v souvislosti s tímto segmentem ekonomiky dle informací ČT24 řeší stamilionové daňové úniky. Políčeno má na takzvané „flotily“, samostatné subjekty, s nimiž platformy spolupracují.
„V Praze objednávky pod 70 korun neberu. Kdyby to dělal každý řidič, tak by si rychle rozmysleli, za jakou cenu nás nechají rozvážet,“ píše se v jedné z několika facebookových skupin pro kurýry, kteří lidem rozváží jídlo. Lidé si v nich sdělují tipy, kdy zavolat zákazníkovi, aby mohli na rušné ulici aspoň na chvíli zastavit „na blikačky“, nebo si stěžují, že v poslední době nedostali „žádná dýška“.
Podle aktuální studie Národního institutu SYRI, která vychází z rozhovorů s patnácti kurýry či řidiči pracujícími pro platformy jako Wolt, Bolt, Foodora nebo Uber, jejich práce probíhá v podstatě anonymně, bez znalosti svých kolegů a zákazníků. Většinu z nich ostatně v rámci takzvané platformové ekonomiky nepotkávají.
Lidé, kteří pro platformy jezdí, to dělají buď jako podnikatelé, nebo dohodáři. Nemají sice garantovanou hodinovou odměnu ani počet přidělených objednávek, vidí ale očekávaný výdělek za objednávku. Tu mohou odmítnout.
Z jedné ze zmíněných skupin vyplývá, že například za trasu dlouhou necelých pět kilometrů z třebíčské ulice Brněnská do ulice Smila Osovského platforma odměnila kurýra částkou 49 korun. Podle komentujících je to „méně, než bývalo“.
Svým pánem bez jistot
Respondenti v průzkumu zmiňují, že mají nastavenou finanční laťku, pod kterou si každý měsíc nemohou dovolit jít – ve většině případů to znamená práci minimálně pět dní v týdnu, v průměru osm až deset hodin denně. Někde se také přiřazují do směn, slotů. Zároveň ale oceňují, že si práci mohou sami organizovat, být flexibilní. O tom jako o výhodě mluví i resort práce.
Současně to vede k větší nejistotě a absenci běžných zaměstnaneckých jistot. „Tito lidé nemají například nárok na placenou dovolenou, minimální mzdu ani ochranu před snadným ukončením spolupráce, přičemž mohou být vystaveni i většímu riziku v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,“ sdělilo ČT24 ministerstvo práce a sociálních věcí.
Výhodou práce kurýra je ale podle Woltu například i to, že se společností nemá sjednaný exkluzivní pracovní poměr, a pokud chce, může zároveň rozvážet i pro konkurenci. „Většina kurýrů rozváží méně než dvacet hodin měsíčně a často si tuto činnost volí jako přivýdělek ke studiu či jiné práci,“ napsal ČT24 Wolt, podle nějž je 65 procent kurýrů se spoluprací spokojeno nebo velmi spokojeno.
„Proč mají ostatní víc objednávek?“
To, že pracující jsou formálně vedeni jako OSVČ, přestože vykonávají činnost se znaky závislé práce, není v českém prostředí zvyklém na takzvaný švarcsystém nic neobvyklého nebo překvapivého, i když například Wolt zdůraznil, že tímto způsobem s kurýry nespolupracuje.
Průzkum SYRI ale mluví i o takzvaném algoritmickém řízení práce, kdy kurýr dostává přes aplikaci zakázky způsobem, jehož logice nerozumí, nemá na něj vliv a musí se mu neustále přizpůsobovat.
„Vidím, že ostatní kluci mají víc zakázek, že algoritmus najednou je má radši, a to pak musíš zjistit, co jsi vlastně udělal. Ale někdy to prostě nezjistíš, není žádný způsob, jak na to spolehlivě přijít,” sdělil v průzkumu Tibor, který rozvážel jídlo pro společnost Foodora.
Ta ČT24 napsala, že její technologický přístup je založen na člověku. „Algoritmy vnímáme jako nástroj, který má zjednodušovat a zefektivňovat celý ekosystém doručování, nikoli jej plně automatizovat. Technologie tak podporují a posilují lidský rozměr našeho podnikání,“ sdělil CEO společnosti Adam Kolesa.
Někteří kurýři si píšou poznámky ohledně chování algoritmu, které pak sdílejí v uzavřených skupinách. „Je potřeba mít to nějak naučené, která zakázka se vyplatí a která ne,“ sdělil kurýr Jan, jenž jezdí pro Foodoru a Wolt. Vyplatí se také znát města, v nichž pracovníci jezdí. Například taxikáři, kterými jsou často migranti, podle některých respondentů stojí v kolonách, nevyznají se, a zakázky se jim tak ani nemohou vyplatit.
Úředníci mají políčeno na flotily
Právě na několik desítek řidičů platforem Bolt a Uber si v červenci posvítili v Praze policisté, celníci, strážníci, pracovníci magistrátu i finanční správa. Políčeno mají hlavně na takzvané „flotily“.
To jsou právnické osoby zajišťující vztah mezi platformou a řidičem, který pod flotilou jezdí za provizi, již jí odvádí. Na různé dohody či pracovní smlouvy tak mohou jezdit i ti, kteří nepodnikají. Ve zmíněných skupinách kurýrů lidé bez živnostenského oprávnění hledají „někoho s IČO“, skrze něhož by se mohli do platformy zaregistrovat a dávat mu za to provizi. Platformám zase díky flotilám odpadají problémy s náborem pracovníků.
Jenže finanční správa ČT24 sdělila, že právě v souvislosti s platformami řeší stamilionové daňové úniky. „Tyto flotilové společnosti primárně nepřiznávají daň z přidané hodnoty z poskytovaných služeb v tuzemsku, ročně se jedná o částky v řádech stovek milionů korun,“ sdělil mluvčí správy Patrik Madle.
Činnost flotilových společností je prý vysoce organizovaná, což se projevuje i tím, že existují velmi krátkou dobu a jsou v řádu několika měsíců nahrazeny další „novou“ flotilovou společností. Právě tak vznikají vysoké fiskální ztráty na DPH. Správci daně totiž zůstává jen minimum časového prostoru, což mimochodem také vytváří tlak na příslušné útvary obecních úřadů, které musí registrovat stovky či tisíce vozidel k taxislužbě a vydávat nové „taxiznámky“.
Kromě daňových úniků na DPH se finanční správa zaměřuje také na podezření z krácení daně z příjmů ze závislé činnosti. „Z našich šetření vyplývá výrazný nesoulad mezi tím, co je oficiálně vykazováno jako příjem řidičů, obvykle ve formě dohod o provedení práce do deseti tisíc korun měsíčně, a tím, kolik tito řidiči skutečně dostávají vyplaceno,” říká Madle. To prý indikuje, že příjmy nejsou daněny v plném rozsahu.
Pomoci má směrnice
Z pohledu Generálního finančního ředitelství je prý nejvyšší čas, aby digitální platformy začaly aktivně spolupracovat se správcem daně. „Jejich dosavadní přístup, pokud jej vůbec lze nazvat součinností, je často zcela nedostatečný a zásadně přispívá k vytváření či udržování prostředí, ve kterém vznikají významné ztráty v oblasti daní i pojistných odvodů. V současné době už není možné tvrdit, že by o zneužívání jimi nabízených služeb nevěděly,“ říká Madle.
Například firmy Wolt a Foodora ČT24 napsaly, že primárně spolupracují s nezávislými kurýry, zároveň ale v některých případech využívají služeb autorizovaných logistických partnerů. „Dbáme na to, aby naše fungování bylo v souladu s platnou legislativou, dlouhodobě udržitelné a zároveň odpovídalo specifikům lokálního trhu,“ tvrdí Kolesa.
„Práce prostřednictvím flotil má svá specifická pravidla, která jsou nastavena právě samotnou flotilou, ne společností Wolt,“ dodala tato firma.
Jak dopadne situace s flotilami, zatím není jasné. Evropská unie ale schválila směrnici, která má pracovníkům platforem zajistit lepší podmínky, například zavedením domněnky zaměstnaneckého vztahu nebo větší transparentností algoritmického řízení práce. Česko by tuto směrnici mělo transponovat do svého právního řádu do 2. prosince 2026.
