Kvůli nelegálním radarům Varnsdorfu hrozí, že bude muset řidičům vracet miliony za pokuty

Varnsdorf–Studánka je asi nejfrekventovanějším místem, kde město od loňska do letošního ledna vybíralo od řidičů pokuty za porušení rychlostního limitu. Za přestupky radnice vybrala skoro 90 milionů korun a z toho přes 40 milionů poslala firmě Water Solar Technology (WST), která radary provozovala. 

Město ve Šluknovském výběžku se společností WST uzavřelo celkem tři smlouvy, zakázku ale doprovázela řada problémů:

Ve výběrovém řízení radnice oslovila pouze tři vzájemně provázané firmy.

První smlouva byla omezena na jeden milion korun, přičemž tento objem město za dva měsíce provozu radarů překročilo dvacetinásobně, a přesto v kontraktu pokračovalo.

Třetí problém tkvěl v tom, že firma WST dostávala za každý naměřený přestupek 300 korun bez DPH. Za radary v hodnotě maximálně jednotek milionů tudíž měla nárok na desítky milionů korun. Uvedený způsob odměňování navíc označil za nezákonný Nejvyšší správní soud (NSS) s argumentem, že touha po zisku nesmí převážit nad zajištěním bezpečnosti.

„Je možné domluvit smlouvu s třetím subjektem, ale odměna musí být nastavena nezávisle na tom, kolik radar naměří viníků,“ vysvětlil už dříve soudce NSS Zdeněk Kühn.  

Na základě uvedeného stanoviska NSS podalo na město kvůli radarům žalobu ministerstvo vnitra a shodnou argumentaci použil i advokát Jan Togner, který zastupuje několik nespokojených řidičů.

„Stěžejní argument byl, že způsob měření je v rozporu se zákonem, respektive v rozporu s tou konstantní judikaturou Nejvyššího správního soudu. To znamená, že pokud má hmotný zájem na výsledcích měření třetí soukromá osoba, je to nepřípustné,“ uvedl Togner.

Dva přelomové rozsudky

Soudy v létě vyhlásily dva přelomové rozsudky. Ty potvrdily, že smlouva na radary byla nelegální, a nezákonné tím pádem bylo i samotné měření. Varnsdorfu tak hrozí, že bude muset minimálně některé pokuty vracet.  

„Když budeme muset vrátit peníze, tak je samozřejmě vracet budeme. Jsme na to připraveni. Město kvůli vracení pokut určitě nebudeme muset zadlužovat. Bude nás jen mrzet, že by se neuskutečnily některé investiční akce, které plánujeme třeba na příští rok,“ uvedl nynější starosta města Roland Solloch (dříve za ANO). 

Obě rozhodnutí jsou sice pravomocná, ale poslední slovo bude mít Nejvyšší správní soud, na který rozsudky odkazují. Město Varnsdorf a Krajský úřad Ústeckého kraje totiž podaly kasační stížnost.

„Ctíme literu zákona a rozsudek přijímáme. V této situaci jsme se jako vedení města sešli a přemýšleli jsme, zda využít všechny zákonné možnosti, které máme,“ dodal Solloch s tím, že nakonec se na doporučení právníků rozhodli kasační stížnost podat. „V tuto chvíli jako vedení hájíme pokladnu a zájmy města,“ poznamenal.

„Pro mě je zásadní, aby kasační stížnosti prošly. Potom bude jasné, že radarová měření byla v rozporu se zákonem, a určitě bude potřeba věc napravit,“ vyjádřil se k záležitosti zastupitel města Jan Šimek (za Náš Varnsdorf). „To znamená, aby lidé, kteří danou záležitost způsobili, za ni byli zodpovědní a byla učiněna náprava, a to v rámci trestního práva i v rámci náhrady škody, která ze strany zakázky byla způsobena řidičům i městu,“ dodal Šimek. 

Podle Sollocha však otázka případného požadavku náhrady škody do městské pokladny zatím není na pořadu dne. „Tak daleko do budoucna jsme ještě nepřemýšleli. Uvidíme, co řekne soud, a pak dáme hlavy dohromady,“ řekl.  

Vyhlídka na vrácení peněz zaplacených za pokuty

Pokud rozsudky definitivně potvrdí Nejvyšší správní soud, přinejmenším někteří řidiči budou moci žádat o vrácení peněz zaplacených za pokuty. „Je velký rozdíl, pokud se jednalo pokutu, která byla zaplacená až na základě výsledku správního řízení, nebo se jednalo o částku uhrazenou na základě prvotní výzvy. V obou případech nicméně máme za to, že existují možnosti, jak peníze dostat zpět, byť v tom případě uhrazení na základě výzvy to bude složitější,“ uvedl advokát Togner.

To znamená, že pokud se někdo proti uložení pokuty bránil ve správním řízení – řidič podal takzvaný odpor – bude mít velkou šanci, že peníze dostane zpět, i když jeho odpor úřady dříve zamítly. Pokud se řidič nebránil a na základě výzvy pokutu zaplatil, jeho šance je v tomto ohledu nejistá.

Exstarosta Varnsdorfu veškerá obvinění odmítá

Kdyby město muselo vracet peníze vybrané na pokutách, nejspíš by vymáhalo způsobenou škodu i po bývalém starostovi Stanislavu Horáčkovi (dříve za ANO), kterého kvůli radarům obvinila policie. Obvinění se nevyhlo mimo jiné ani šéfovi firmy, která radary provozovala, Miloši Schubertovi. Oba muži, která pojí dlouholetá známost, obvinění odmítali. 

Policie Horáčka podle dostupných informací mimo jiné podezírá, že mu firma provozující radary zaplatila část stavebního materiálu na jeho nový dům, soud ho dokonce poslal do vazby. Nyní už je Horáček vyšetřovaný na svobodě. Veškerá podezření nadále odmítá s tím, že má na vše doklady. Kauzu považuje za komplot proti své osobě, tvrdí, že na radarový kontrakt neměl vůbec žádný vliv. 

Protože na kameru se exstarosta Reportérům ČT vyjádřit nechtěl, pořídili skrytý zvukový záznam. „Já jsem se žádného výběrového řízení neúčastnil, ani jednoho… Výběrové řízení nikdo nechce dělat, protože tomu nikdo nerozuměl, tak jsme si najali právní firmu… Tak co mám víc dělat? Že s námi jednal? No jednal s námi předtím, ano, ale jednaly s náma i jiné firmy… Já tomu nerozumím, jak jsem to mohl ovlivnit. To mi hlava nebere,“ řekl bývalý starosta. 

„Že jsem zneužil pravomoc nějaký služby… vůbec nechápu, jak jsem ji mohl zneužít, přece to je rozhodnutí kolektivního orgánu, rady města,“ dodal k radarovému tendru. 

Policejní vyšetřování zatím neskončilo. Kdy bude soud rozhodovat o vině, či nevině bývalého starosty a dalších podezřelých, tak zatím není jasné.

Kritizované radary mezitím z Varnsdorfu zmizely, město je zrušilo a zůstaly po nich jen prázdné sloupy. Současné vedení města řeší, že už legálně – přesně podle obecně uznávaných pravidel – pořídí mnohem levněji nové. Ve spolupráci s policií vybírá místa, kde by měly být.