Kvůli odklonu od uhlí může teplo zdražit milionům Čechů

Nahrávám video

Tuzemské teplárny postupně opouštějí uhlí a nahrazují ho ekologičtějšími zdroji, především plynem. Do roku 2030 má přechod na čistší technologie stát až dvě stě miliard korun. Část pokryjí evropské dotace. Zbytek se ale promítne do cen tepla. Vyšší účty tak mohou čekat miliony lidí.

Některé teplárny už své provozy zmodernizovaly. Jedná se ale spíše o ty menší nebo střední. Z uhlí na plyn plánuje přejít například ta v jihočeském Písku. Postavit chce kogenerační jednotku, pomocí které bude vyrábět elektřinu a teplo. Už dříve instalovala třeba kotel na biomasu, který využívá štěpku.

„Máme zhruba šedesát procent výroby z uhlí a čtyřicet procent z biomasy,“ sdělila ředitelka teplárny Andrea Žáková. Nové zařízení vyjde zhruba na 190 milionů. Asi polovinu nákladů pokryjí dotace z Modernizačního fondu a na zbytek si teplárna vezme úvěr nebo částku zaplatí ze svého.

Písecká teplárna zásobuje teplem ve městě 8500 domácností, což je zhruba pětadvacet tisíc lidí. Žáková dodala, že předpokládá, že ke zdražení tepla dojde.

Třeba náchodská teplárna se od uhlí odklonila jako jedna z prvních již před osmi lety. Modernizace tam stála 360 milionů. Teplo odtud dodávají více než pěti tisícům domácností ve městě, zásobují také třeba školy, nemocnice nebo úřad.

„Věříme, že všechny modernizační kroky, které jsme provedli, povedou ke stabilizaci cen pro zákazníka, ale nebudeme popírat – cena tepla se hlavně odvíjí od ceny plynu,“ popsal manažer Teplárny Náchod Zdeněk Slavík.

Nahrávám video

Ekologičtější vytápění se týká i domácností

Ekologičtější způsob vytápění se netýká jen velkých tepláren, ale i domácností s vlastními kotli. Už tři čtvrtě roku platí zákaz provozu kotlů, které nesplňují parametry třetí a vyšší emisní třídy. Přesto jich zůstává v provozu zhruba sto tisíc.

Obce plošné kontroly zatím neprovádějí a případná pochybení řeší většinou domluvou. Topenáři očekávají, že hlavní vlna výměn přijde v létě. Nejčastěji lidé podle nich přecházejí z pevných paliv na plyn, roste ale i zájem o pelety nebo dřevo.

Zároveň přibývá domácností, které využívají dálkové vytápění. Aktuálně jsou na centrální systémy napojeny téměř dva miliony obyvatel. Nově se připojují hlavně novostavby.

Uhlí však stále zůstává nejčastějším zdrojem tepla, i přes pokles v posledních letech má na celku přibližně čtyřicetiprocentní podíl. Následují zemní plyn a biomasa.

Růst se bude odvíjet od ceny emisních povolenek

Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) nastínil, že důvodem modernizace jsou nejen rostoucí ceny emisních povolenek, ale i závazky vůči Evropské unii. „Bez modernizace nemáme zajištěnou ani energetickou bezpečnost, ani cenovou stabilitu,“ podotkl. Vláda plánuje, že spalování uhlí v teplárenství skončí nejpozději v roce 2033.

Spotřebitele pak od roku 2027 také pravděpodobně zatíží i rozšíření emisních povolenek na domácnosti. To zvýší cenu za vytápění plynem nebo uhlím a také zdraží paliva.

Kolik si lidé připlatí, se bude odvíjet od cen povolenek. U pohonných hmot se očekává minimální nárůst o tři koruny na litr, v horších scénářích i o více než deset korun. Náklady na vytápění mohou vzrůst až o desítky procent. Evropská unie chce opatřením motivovat domácnosti k přechodu na nízkoemisní zdroje vytápění.

Vlček se k unijním plánům staví kriticky. „Osobně to vnímám negativně, my sami se v tom snažíme jednat velmi aktivně za náš resort, respektive za celou vládu, ale bez aktivního konání na úrovni Evropy nedosáhneme nějakých změn,“ sdělil.

Zcela odmítavý postoj zaujímá opozice. Místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO) avizoval odpor vůči evropskému návrhu. „My se silně vymezíme vůči Evropské unii, nepřistoupíme na to, budeme bojovat do posledního dechu, budeme využívat všech právních prostředků včetně soudu,“ dodal.

Hnutí ANO zvažuje, že se obrátí i na Ústavní soud. Ministr Vlček naopak upozorňuje, že je potřeba tlačit hlavně na Brusel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

U ženy je podezření na vysoce nebezpečnou nákazu. Resort: Veřejnosti riziko nehrozí

U ženy, která se vrátila z Ugandy, je podezření na některou z vysoce nebezpečných nákaz, informovalo v sobotu ministerstvo zdravotnictví (MZd), podle nějž je ale pravděpodobnost potvrzení této nákazy nízká a veřejnosti riziko nehrozí. Z Fakultní nemocnice Hradec Králové pacientku převezla sanitka na specializované pracoviště pražské Fakultní nemocnice Bulovka.
15:02Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
před 1 hhodinou

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
před 2 hhodinami

Babiš nás ignoruje, tvrdí většina Senátu. Přijdu, až to bude důležité, vzkázal premiér

Zástupci všech senátních klubů s výjimkou hnutí ANO kritizují premiéra Andreje Babiše (ANO) za to, že podle nich dlouhodobě bojkotuje horní komoru parlamentu. Od svého jmenování se nezúčastnil žádné schůze. Šéf kabinetu na kritiku reaguje slovy, že na jednání o důležitých tématech si čas najde.
před 2 hhodinami

O víkendu se částečně ochladilo, od pondělí se vrátí vlna veder

Víkend přinesl částečné ochlazení, od pondělí pak Česko zasáhne další vlna veder, která potrvá několik dní. Teploty vystoupají k 39 stupňům Celsia. Na většině území očekávají meteorologové velmi silnou až extrémní zátěž teplem, informoval v sobotní výstraze Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). V posledních dnech teploty v celé zemi stoupaly nad 35 stupňů, na řadě míst tak padaly teplotní rekordy.
13:01Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zaměstnanec ČNB stíhaný za krádež milionů je ve vazbě

Zaměstnanec České národní banky (ČNB) stíhaný za krádež, kterého ve čtvrtek zadrželi policisté, je od sobotního dopoledne ve vazbě, řekl mluvčí Krajského státního zastupitelství v Brně Petr Lužný. Muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky, podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun.
před 7 hhodinami

VideoMacinka chce tah na branku, říká k Českým centrům Koten. Dvořák: Snaha rozmetat, co fungovalo

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v pátek slíbil reformu Českých center. Chce proměnit jejich efektivitu. Novým generálním ředitelem se stane končící velvyslanec v Egyptě Ivan Jukl, který nahradí Jitku Pánek Jurkovou. Podle poslance Radka Kotena (SPD) původní vedení ministrovi zahraničí nevyhovovalo a chce v čele člověka, co bude mít „tah na branku“. Koten to uvedl v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Propagace Česka v zahraničí by dle něj měla odpovídat prostředkům, které stát instituci poskytne. „Obávám se, že to, co vidíme, co se děje, je snaha rozmetat vše, co doposud fungovalo a co dlouhá léta budovaly jednotlivé státní instituce, a prosadit si svou,“ kontroval exministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Dodal, že si práce ředitelky Pánek Jurkové váží.
před 7 hhodinami

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
03:34Aktualizovánopřed 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.