Lékaři v Brně přivedli na svět dítě ženy s mozkovou smrtí. „Zažili jsme zázrak,“ zní z nemocnice

Nahrávám video

Lékaři ve Fakultní nemocnici Brno udrželi po rekordně dlouhou dobu životní funkce u ženy s mozkovou smrtí, díky tomu pak mohli v srpnu přivést na svět její dítě. Holčička se narodila císařským řezem ve 34. týdnu těhotenství a vážila 2,1 kilogramu. V pondělí ji nemocnice předala domů otci.

Těhotná 27letá Eva byla teprve v 16. týdnu těhotenství, když ji zasáhla mozková příhoda. Praskla jí cévní malformace, která způsobila krvácení do mozku a následovala mozková smrt. Lékaři udržovali životní funkce matky ještě další téměř tři měsíce, dokud nebylo dítě schopné po porodu přežít. Císařský řez pak provedli v polovině srpna.

„Čekali jsme až do 34. týdne, do zralosti dítěte. Narodila se zdravá holčička o váze 2,10 kilogramu a doufám, že její další vývoj bude bez jakýchkoliv problémů,“ řekl ředitel FN Brno Roman Kraus. 

„Brněnská medicína se opět stává světovou a lékaři spolu s nelékařskými zdravotnickými pracovníky FN Brno zažili další zázrak, který nemá ve světě obdoby,“ dodal mluvčí FN Brno Pavel Žára.

Bližší informace ale sdělit nechtěl s tím, že nemocnice chystá na pondělí tiskovou konferenci. „Lze předpokládat také zájem zahraničních médií,“ napsal Žára.

„U nás v nemocnici jsme něco takového uskutečnili poprvé. Něco podobného se událo asi v deseti případech na světě. Ta doba, kdy jsme matku udržovali na přístrojích, je ale nejdelší. Bylo to něco nového, co nemá obdoby, věnovali jsem se tomu maximálně,“ doplnil ředitel FN Brno.

Nahrávám video

Mladá žena trpěla arteriovenózní malformací

Nejčastěji se jedná o vrozené onemocnění mozkových cév. U arteriovenózní malformace chybí kapiláry a krev odtéká z tepen rovnou do žil. Hlavní riziko spočívá v možnosti prasknutí malformace a vzniku krvácení do mozku. Ke krvácení dochází v průběhu života u více než poloviny všech pacientů s arteriovenózní malformací. Dalším projevem malformací je velmi často vznik epilepsie, až jedna třetina nemocných trpí epileptickými záchvaty. Arteriovenózní malformace je onemocnění závažné, ale úmrtnost na krvácení z malformace není vysoká. Léčba není jednoduchá, často vyžaduje kombinaci více léčebných metod.

zdroj: www.uvn.cz

Otec miminka Vojtěch Votava se s příběhem svěřil v červnu písemně, v textu veřejné sbírky, kterou uspořádali jeho kolegové z práce. „Ten osudný den jsem měl noční službu a vrátil jsem se brzo ráno domů. Syn plakal. Najednou mi došlo, že ten pláč je nějaký jiný, tak jsem vyběhl po schodech do ložnice a uviděl jsem Evičku ležet v bezvědomí na zemi,“ stojí v textu na webu.

Následoval převoz na specializované pracoviště do brněnské fakultní nemocnice. Lékařka už ale ženě nedokázala pomoci. „Zpráva, kterou mi sdělila, byla ta nejkrutější na světě. Ženě praskla malformace a způsobila tak masivní krvácení do mozku, že již při převozu sanitkou byla prakticky mozkově mrtvá,“ popsal Vojtěch Votava.

Ženě Vojtěcha Votavy lékaři už dříve zjistili cévní anomálii, takzvanou arteriovenózní malformaci. Nemoc se u ní projevila v průběhu prvního těhotenství v roce 2016. Po komplikovaném porodu přivedla na svět zdravého chlapečka. Pak začala léčba včetně radiační terapie gama nožem. Užívala léky na epilepsii a lékaři jí po dvou letech povolili znovu otěhotnět.

Důležité bylo prokrvení placenty a udržení hladiny hormonu

Pacientčiny životní funkce lékaři ve Fakultní nemocnici udržovali pomocí přístrojů. „Ta léčba není komplikovaná. Udržujeme životní funkce, je prováděna umělá plicní ventilace, kompletní monitoring, umělá výživa. Snažíme se zabránit proleženinám. Žena má infuzní pumpu, snažíme se držet hladinu hormonu, aby nedošlo ke spontánnímu porodu,“ vysvětlil v červnu letošního roku ředitel FN Brno Roman Kraus.

Aby žena po mozkové smrti mohla dál nosit dítě, bylo důležité, aby se především dál prokrvovala její placenta a k plodu se dostávaly potřebné živiny. Stejně jako matku i dítě lékaři celou dobu monitorovali, sledovali tlak a srdeční činnost.  Po porodu ženu lékaři odpojili od přístrojů a byla prohlášena za mrtvou. „Zákon je v tomto jednoznačný, ta péče je podobná jako o dárce orgánů,“ vysvětlil Kraus. 

Žena, která porodila před třemi lety v kómatu se zotavila

Podobných případů je na světě zhruba desítka a u většiny se podařilo dítě zachránit, ale matky zemřely. První případ se datuje do osmdesátých let minulého století a stal se v USA. Mozková smrt nastala u ženy se zánětem mozku. Lékaři ji udržovali naživu ještě šest týdnů, poté přivedli na svět zdravé dítě. Existují i případy, kdy lékaři přivedli na svět dítě u žen v kómatu, ženy potom přežily.

V lednu 2016 porodila žena v kómatu i v brněnské fakultní nemocnici. Lékaři přivedli na svět chlapečka císařským řezem. Žena se dostala do bezvědomí čtyři měsíce před porodem při dopravní nehodě. Chlapeček přišel na svět v 31. týdnu těhotenství matky s váhou 1,9 kilogramu. Zdravotní stav ženy se po porodu začal lepšit, až se zotavila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoResort chce pokračovat ve slučování škol a školek. Motivací mají být výhody

Ministerstvo chce pokračovat ve slučování škol nebo školek. Jeden ředitel by tak působil ve více zařízeních. Spojovat pod jednu správu by se mohly školy nejen v jediné obci, ale i napříč sousedními samosprávami. Už teď svazkové školy získávají skrze rozpočtové určení daní dvacet procent navíc na nepedagogické pracovníky. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) by jim chtěl nabídnout další výhody. Třeba přes maximální počet vyučovacích hodin hrazených státem. Starosta obce Klučenice Václav Vozábal (KDU-ČSL) vidí nevýhody v tom, že „bude asi třeba redukce nepedagogických a administrativních pracovníků“. Podle šéfa TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je důležité pohlídat, aby navzdory slučování bylo regionální školství dostupné.
před 4 hhodinami

Obce chtějí kvůli Dukovanům víc peněz. Miliardy nejsou automatické, říká Havlíček

Ohledně financování projektů souvisejících s dostavbou Dukovan panují neshody. Některé obce upozorňují na to, že budou potřebovat víc peněz například na výstavbu ubytovacích kapacit, rozšíření zdravotní péče, škol nebo vodovodů. Akční plán, který schválila minulá vláda, počítá s tím, že náklady dopadů výstavby nových jaderných bloků budou zhruba patnáct miliard korun. Na těchto opatřeních by se přitom měl z osmdesáti procent podílet stát a zbytek financovat kraje a obce. Nyní ale na takové projekty ve státním rozpočtu dost peněz není. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) ČT řekl, že podpora pro obce není automatická a kabinet ji bude posuzovat individuálně.
před 4 hhodinami

Češi na dovolenou častěji létají, letos si za cestu připlatí

Obliba letecké dopravy u tuzemských turistů roste. Letadlo se už předloni stalo nejčastějším dopravním prostředkem, kterým se Češi vydávají na zahraniční dovolenou, a podle analytiků by se to letos měnit nemělo. Cesty se ale kvůli rostoucím cenám paliv prodraží – a to u letecké i automobilové dopravy.
před 5 hhodinami

VideoTejc navrhuje, aby policie povinně uváděla státní příslušnost pachatelů

Policie by mohla mít povinnost uvádět u cizinců, kteří spáchají trestný čin, jejich státní příslušnost. Navrhuje to ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (ANO). Podle něj není důvod ji tajit. Snížila by se tak prý míra spekulací o národnosti pachatelů. Předsedkyně ústavně-právního výboru Renáta Vesecká (za Motoristy) míní, že pachatelé trestných činů si „tu ochranu nezaslouží“. Výjimka by platila v případech, kdy by zveřejnění mohlo ohrozit další vyšetřování. Někteří opoziční poslanci ke změně ovšem nevidí důvod. „Je to diskriminační a nelidské,“ kritizuje návrh exministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS).
před 5 hhodinami

Cesta na Tchaj-wan je hodnotová i pragmatická, řekl před odletem Vystrčil

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) v neděli před odletem na Tchaj-wan řekl, že je jeho cesta hodnotová i pragmatická. Míní, že Česku přinese „užitek i autoritu“. Ve Vystrčilově delegaci čítající pět desítek členů jsou také podnikatelé a zástupci univerzit. Cesta se koná navzdory tomu, že kabinet pro ni odmítl poskytnout vládní letoun. Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítnutí zdůvodnil tím, že vláda chce dělat pragmatickou, ne hodnotovou politiku.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Obraz Josefa Čapka Piják se vydražil za rekordních 34 milionů korun

Obraz Josefa Čapka Piják se v Praze vydražil za rekordních 34,08 milionu korun včetně aukční přirážky v aukci Galerie Kodl. Předchozí Čapkův autorský rekord byl 30,6 milionu za obraz Nevěstka při aukci loni v listopadu. Olejomalba Piják z roku 1919 přitom začínala v nedělní aukci na vyvolávací ceně devět milionů, uvedla galerie v tiskové zprávě.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Na jihu Čech se srazil autobus s autem, záchranáři ošetřili třináct lidí

Při srážce autobusu s osobním autem u Boršova nad Vltavou se v neděli odpoledne zranilo třináct lidí. Jedna žena má vážná mnohočetná zranění, další muž se zranil na hrudníku středně těžce. Ostatní byli zraněni lehce, informovala mluvčí krajských záchranářů Petra Kafková. Operační středisko vyhlásilo kvůli nehodě mimořádnou událost. Podle policie v autobuse i v osobním voze cestovali cizinci. Silnice je zavřená, uvedl sbor na síti X.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Tejc: Pokud by dotace Agrofertu byly vyplaceny nezákonně, musí být vymáhány

V případě, že by se ukázalo, že dotace holdingu Agrofert byly vyplaceny nezákonně, musí být po společnostech vymáhány. V pořadu CNN Prima News Partie Terezie Tománkové to v neděli řekl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Ministerstvo zemědělství dotace Agrofertu nadále vyplácí. Nejmenovaný vysoce postavený unijní představitel ale pro ČTK potvrdil, že kvůli nejasnostem kolem střetu zájmu premiéra Andreje Babiše (ANO) se i na zemědělské fondy vztahuje pozastavení výplaty dotací.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...