Letos se registrovalo rekordně málo dárců kostní dřeně. Zářijové nábory budou historicky největší

„U dárcovství kostní dřeně se jedná o stálou potřebu doplňování databáze o nové, zdravé a mladé dárce,“ vysvětluje mluvčí registru dárců krvetvorných buněk Gabriela Hošková. Z registru poté pracovníci pražského IKEMu vybírají vhodné dárce pro nemocné s poruchami krvetvorby, kteří potřebují transplantaci dřeně. „Tím se to liší od dárcovství krve, kde se zpravidla jedná o aktuální nedostatek například určité krevní skupiny,“ dodává Hošková s tím, že vstup do registru zabere pouhých deset minut.

Na letošní přísun dárců však dopadla negativně pandemie koronaviru a s ní spojená opatření. „V porovnání s minulými roky je pokles nových dárců v databázi registru výrazný. Průměrně od ledna do srpna vstupuje asi 1500 až 2000 dárců. Ve stejném období letošního roku jich vstoupilo pouze 860,“ říká Hošková.

Ještě výraznější pokles zaznamenali v plzeňském ČNRDD. „V loňském roce se zapsalo během března a dubna 1443 dobrovolníků. Letos nábor nových nadějí utlumil covid-19 téměř na nulu,“ uvedla mluvčí Klára Conková.

Chybí vietnamští či romští dárci

Útlum nových dárců chtějí obě centra vyvážit řadou náborových akcí, které chystají na září. Na 19. září totiž letos připadá Světový den dárců kostní dřeně. „Chystáme akci s názvem Čechy, Morava a Slezsko – vstupuje celé Česko. V ten den budeme mít po České republice sérii venkovních náborů tak, aby každý mohl pohodlně vstoupit v blízkosti svého bydliště,“ říká Conková s tím, že takto rozsáhlé hromadné zapisování se v Česku ještě nikdy nekonalo. „Doufáme proto, že se nám podaří zapsat rekordní počet nových dárců v jednom dni.“

Zatím nejúspěšnější rok v počtu registrovaných dárců byl ten předloňský. Během jednoho náborového týdne v dubnu 2018 vstoupilo do registru dárců krvetvorných buněk 1041 nových zájemců. Plánované akce však může ohrozit zhoršená epidemiologická situace.

Podle Conkové se jeví ještě jiný problém. V registrech je stále velký nedostatek dárců z řad etnických menšin, například Romů či Vietnamců. „V minulosti jsme spouštěli kampaně na aktivizaci například Vietnamců u nás. Bohužel bez většího ohlasu, přidaly se k nám pouze nižší desítky,“ dodává Conková s tím, že od zářijových náborů si tak slibují zlepšení i v této oblasti.

Z Polska do Česka přes Německo

Opatření proti šíření koronaviru ovlivnila také mezinárodní transport krvetvorných buněk. Podle Daniela Pagáče, ředitele ČNRDD, komplikovalo situaci především uzavření hranic. „V březnu měl proběhnout transport kostní dřeně pro českého pacienta od dárce z Polska. Bylo to v době, kdy se čerstvě uzavřely hranice. Nepodařilo se domluvit předání na česko-polských hranicích, ale na polsko-německých už to možné bylo,“ popisuje nevšední situaci Pagáč. „Náš kurýr tam tedy vzácný náklad převzal a dovezl jej šťastnému pacientovi,“ dodává.

Podle něj se kurýrem dá vyřešit evropský transport. Zásadnější komplikace nastávají s mimoevropským dovozem a vývozem. „Nakonec jsme si dokázali poradit i s vývozem do USA či do Izraele,“ uvádí Pagáč s tím, že řešení je však finančně náročné.

Mezinárodní transport kostní dřeně není ničím výjimečným. Například v loňském roce putovala do zahraničí polovina všech odebraných dárcovských buněk. Vzájemnou pomoc při léčbě chorob krvetvorby umožňuje spolupráce mezi desítkami registrů po celém světě. „Loni putovaly buňky nejdál až do Austrálie, naopak k nám vozíme většinu vzorků z Německa, se kterým obecně spolupracujeme nejvíc,“ dodává Pagáč.

Dárcem kostní dřeně se může stát každý ve věku od 18 do 40 let s váhou minimálně 50 kilogramů. Nesmí mít větší zdravotní problémy a podstupovat trvalou léčbu. V Česku se každý rok provede přibližně 200 nepříbuzenských transplantací a dalších 50 až 70 je provedeno s rodinným dárcem. V obou českých registrech je dohromady registrováno 132 194 dárců. Na celém světě je potom asi 37 milionů dárců –⁠ tedy méně než jedno procento dospělé populace.