„Lidé, kteří nenašli sílu vzepřít se komunistům, do Ústavního soudu nepatří,“ řekl politolog. Podle historika je namístě opatrnost

Nahrávám video

Lidé, kteří v sobě nenašli sílu vzepřít se komunistickému režimu podle politologa Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem Daniela Kroupy do Ústavního soudu nepatří. V reakci na plány jmenovat do funkce ústavního soudce Roberta Fremra to řekl v Událostech, komentářích. Také historik Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Jakub Rákosník si myslí, že opatrnost je namístě. Fremrovo působení nyní posoudí Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Ředitel odboru výzkumu a vzdělávání ÚSTR Petr Hlaváček ale upozornil, že ÚSTR tu není od toho, aby někoho soudil.

„Dali jsme dohromady expertní skupinu, která by do konce srpna měla udělat takovou krátkou zprávu, která by kontextualizovala činnost pana Fremra v 80. letech. Týká se to kauz Olšanské hřbitovy a Emigranti. Pak bychom si dali ještě čas na skutečnou výzkumnou zprávu, což může trvat několik měsíců, protože archiválií ke kauze Fremr máme docela hodně,“ nastínil Hlaváček.

Řekl, že skupinu začal ÚSTR dávat dohromady ještě před začátkem komunikace s prezidentskou kanceláří, protože výzkumníci se o téma zajímali. „Navíc máme k dispozici archivy. Ale pak po komunikaci s panem prezidentem, který chce být informován, jsme se rozhodli, že připravíme v nejbližším termínu nějakou základní zprávu,“ vysvětlil.

Hlaváček připomněl, že ÚSTR tady není od toho, aby někoho soudil. „Dokonce ani nečekejte, že vám předložíme nějakou pravdu o dějinách, ale podle všeho se to jeví tak, že pan Fremr v 80. letech byl právě v těchto kauzách opravdu aktivním soudcem. Měl by zvážit, jestli to jeho zapomínání, co se tehdy dělo, je úplně adekvátní,“ konstatoval. 

Historik: Lavírováním Fremr podkopal svou důvěryhodnost

Rákosník řekl, že v případě Ústavního soudu je namístě určitá opatrnost. Míní také, že spíš než kauza Olšanské hřbitovy je větším problémem Fremrovo lavírování při vysvětlování své činnosti. „Tím on podkopával svoji důvěryhodnost především. Tato věcná stránka, to je druhá věc, a tam musíme do značné míry vyčkat i na to, co prameny ukáží,“ je přesvědčen historik. 

Fremra se řada soudců zastala s tím, že souzení takových případů se v té době nedalo vyhnout. „Tohle je primárně politická otázka, o tom se nedá z mé pozice říct: ‚Takhle to mělo být.‘ Historie jako věda k tomu může dodat věcné informace, ale neřekne vám, jak to mělo být správně, protože je to politicky podmíněné,“ upozornil Rákosník.

Například soudkyně Eliška Wagnerová, která byla sama souzena za opuštění republiky, označila Fremrovu kauzu za „bouři ve sklenici vody“. S tím ale nesouhlasí Daniel Kroupa. „Nejde o to, že bychom chtěli soudit soudce za to, jak soudili, ale to primární hledisko musí být důvěryhodnost Ústavního soudu. Lidé, kteří byli součástí represivního aparátu komunistického režimu a nenašli v sobě sílu se tomu vzepřít, zkrátka do Ústavního soudu nepatří,“ prohlásil. 

Kroupa upozornil, že existovali i soudci, kteří se komunistům nepodvolili, jako například nový předseda Ústavního soudu Josef Baxa. „To, co by mě zajímalo od historiků, je zjistit, zda pan Fremr má také případy, kdy se tomu poslání být součástí komunistické represe vzepřel,“ uvedl.

Po pádu komunismu byla podle Kroupy situace mnohem jednodušší v Německu. „Dělali to tak, že ve východním Německu přijali mladé lidi a emeritovaní starší soudci ze západní části je to učili,“ řekl.

Politolog ale upozornil, že Československo takhle postupovat nemohlo. „To ale není důvod k tomu, abychom postupovali tak, jak tomu bylo na počátku 90. let, kdy proběhly jakési formální prověrky, kdy se soudci zpovídali a prověřovatelé s nimi soucítili. Výsledkem bylo, že soudci, kteří měli na svědomí skutečné politické procesy, byli jmenováni znovu,“ připomněl. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 12 mminutami

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 11 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 15 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 15 hhodinami
Načítání...