„Lidé, kteří nenašli sílu vzepřít se komunistům, do Ústavního soudu nepatří,“ řekl politolog. Podle historika je namístě opatrnost

Nahrávám video

Lidé, kteří v sobě nenašli sílu vzepřít se komunistickému režimu podle politologa Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem Daniela Kroupy do Ústavního soudu nepatří. V reakci na plány jmenovat do funkce ústavního soudce Roberta Fremra to řekl v Událostech, komentářích. Také historik Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Jakub Rákosník si myslí, že opatrnost je namístě. Fremrovo působení nyní posoudí Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Ředitel odboru výzkumu a vzdělávání ÚSTR Petr Hlaváček ale upozornil, že ÚSTR tu není od toho, aby někoho soudil.

„Dali jsme dohromady expertní skupinu, která by do konce srpna měla udělat takovou krátkou zprávu, která by kontextualizovala činnost pana Fremra v 80. letech. Týká se to kauz Olšanské hřbitovy a Emigranti. Pak bychom si dali ještě čas na skutečnou výzkumnou zprávu, což může trvat několik měsíců, protože archiválií ke kauze Fremr máme docela hodně,“ nastínil Hlaváček.

Řekl, že skupinu začal ÚSTR dávat dohromady ještě před začátkem komunikace s prezidentskou kanceláří, protože výzkumníci se o téma zajímali. „Navíc máme k dispozici archivy. Ale pak po komunikaci s panem prezidentem, který chce být informován, jsme se rozhodli, že připravíme v nejbližším termínu nějakou základní zprávu,“ vysvětlil.

Hlaváček připomněl, že ÚSTR tady není od toho, aby někoho soudil. „Dokonce ani nečekejte, že vám předložíme nějakou pravdu o dějinách, ale podle všeho se to jeví tak, že pan Fremr v 80. letech byl právě v těchto kauzách opravdu aktivním soudcem. Měl by zvážit, jestli to jeho zapomínání, co se tehdy dělo, je úplně adekvátní,“ konstatoval. 

Historik: Lavírováním Fremr podkopal svou důvěryhodnost

Rákosník řekl, že v případě Ústavního soudu je namístě určitá opatrnost. Míní také, že spíš než kauza Olšanské hřbitovy je větším problémem Fremrovo lavírování při vysvětlování své činnosti. „Tím on podkopával svoji důvěryhodnost především. Tato věcná stránka, to je druhá věc, a tam musíme do značné míry vyčkat i na to, co prameny ukáží,“ je přesvědčen historik. 

Fremra se řada soudců zastala s tím, že souzení takových případů se v té době nedalo vyhnout. „Tohle je primárně politická otázka, o tom se nedá z mé pozice říct: ‚Takhle to mělo být.‘ Historie jako věda k tomu může dodat věcné informace, ale neřekne vám, jak to mělo být správně, protože je to politicky podmíněné,“ upozornil Rákosník.

Například soudkyně Eliška Wagnerová, která byla sama souzena za opuštění republiky, označila Fremrovu kauzu za „bouři ve sklenici vody“. S tím ale nesouhlasí Daniel Kroupa. „Nejde o to, že bychom chtěli soudit soudce za to, jak soudili, ale to primární hledisko musí být důvěryhodnost Ústavního soudu. Lidé, kteří byli součástí represivního aparátu komunistického režimu a nenašli v sobě sílu se tomu vzepřít, zkrátka do Ústavního soudu nepatří,“ prohlásil. 

Kroupa upozornil, že existovali i soudci, kteří se komunistům nepodvolili, jako například nový předseda Ústavního soudu Josef Baxa. „To, co by mě zajímalo od historiků, je zjistit, zda pan Fremr má také případy, kdy se tomu poslání být součástí komunistické represe vzepřel,“ uvedl.

Po pádu komunismu byla podle Kroupy situace mnohem jednodušší v Německu. „Dělali to tak, že ve východním Německu přijali mladé lidi a emeritovaní starší soudci ze západní části je to učili,“ řekl.

Politolog ale upozornil, že Československo takhle postupovat nemohlo. „To ale není důvod k tomu, abychom postupovali tak, jak tomu bylo na počátku 90. let, kdy proběhly jakési formální prověrky, kdy se soudci zpovídali a prověřovatelé s nimi soucítili. Výsledkem bylo, že soudci, kteří měli na svědomí skutečné politické procesy, byli jmenováni znovu,“ připomněl. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoKoalice by měla mít svého prezidentského kandidáta, tvrdí Pošarová. Sokol zopakoval podporu Pavlovi

Zhruba za rok a půl se uskuteční příští prezidentské volby. Podle ministra zahraničí a předsedy Motoristů Petra Macinky by ale vláda neměla stavět vlastního kandidáta. Zato místopředsedkyně sněmovního zemědělského výboru Marie Pošarová (SPD), která byla hostem Událostí, komentářů, míní, že by každá strana, koalice i opozice, měla mít svého nominanta. Nynějšího prezidenta Petra Pavla označila za lídra opozice. S tím nesouhlasí šéf sněmovního výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS). V pořadu poukázal třeba na dosavadní počet vetovaných zákonů. Zopakoval ale slova předsedy své strany Martina Kupky, že by ODS podpořila Pavla v případě opětovné kandidatury. Diskusi moderovala Tereza Řezníčková.
před 16 mminutami

Česko zažilo tropickou noc

Česko má za sebou tropickou noc. Na stanici Bystřice pod Hostýnem na Kroměřížsku kolísala teplota kolem 29 stupňů Celsia. Minimální teploty se na většině míst pohybovaly kolem dvaceti stupňů Celsia, což je teplotní hranice pro tropickou noc, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Vlna veder pokračuje v Česku několik dní. V úterý bude na jihu Moravy až 40 stupňů.
před 32 mminutami

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 2 hhodinami

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoMladá Boleslav má šikmou věž. Zváží její zápis do Guinessovy knihy rekordů

Z měření, které má k dispozici vedení Mladé Boleslavi, plyne, že věž zříceniny Michalovice je nejšikmější neúmyslně nakloněnou stavbou světa. Mezi místními je známá jako Michalovická putna. Nachází se v městské části Podlázky, návštěvníkům je otevřena nepřetržitě a zdarma. Velikost náklonu je 7,315 stupně. Město nyní zvažuje, zda požádá o zápis do Guinnessovy knihy rekordů, z čehož by vyplývalo i opětovné měření. Kvůli nákladům se zápisem spojeným – podle prvotních zjištění kolem jednoho milionu korun – však zatím není jasné, zda tak radnice učiní. Zvažuje se například také možný přínos pro místní podnikatele, či naopak zátěž pro obyvatele v okolí stavby.
před 12 hhodinami

Vláda chce místo zrušení paragraf o neoprávněné činnosti pro cizí moc zpřesnit

Neoprávněná činnost pro cizí moc nakonec zůstane v tuzemsku trestným činem. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) se se soudci a státními zástupci dohodl, že se zpřesní nynější znění paragrafu. Změny plánuje předložit v září.
před 13 hhodinami

Pád vrtulníku v Náměšti vyšetřuje Vojenská policie jako obecné ohrožení z nedbalosti

Vojenská policie prověřuje zřícení armádního vrtulníku Venom na základně v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku pro podezření z trestného činu obecného ohrožení z nedbalosti. Serveru Seznam Zprávy to řekla mluvčí Vojenské policie Nikola Rimkevič Hájková. Při nehodě, která se stala 23. července, zemřela vojákyně z náměšťské vrtulníkové základny, další čtyři vojáci byli zraněni.
před 17 hhodinami

Schodek státního rozpočtu činil v červenci 176,6 miliardy

Deficit státního rozpočtu v červenci meziročně vzrostl o 8,5 miliardy korun na 176,6 miliardy korun. Proti předchozímu měsíci klesl o sedm miliard korun. Červencové příjmy posílilo téměř 30 miliard korun z rozpočtu EU, což přispělo k dosažení sedmimiliardového měsíčního přebytku. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Letošní červencový deficit byl druhý nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.