Před 78 lety skončil hon na parašutisty, kteří zaútočili na říšského protektora Reinharda Heydricha. Jejich hrdinnou smrt si v úterý přišly na pietní akt v Resslově ulici u chrámu svatých Cyrila a Metoděje připomenout asi dvě stovky lidí. Právě tam Jozef Gabčík a Jan Kubiš společně s dalšími pěti výsadkáři po boji s německou přesilou zemřeli. Některé detaily toho, jak v kostele bojovali, dodnes neznáme, říká historik Zdeněk Špitálník.
Hrdinný několikahodinový boj československých výsadkářů přišli položením věnců a květin uctít například předsedové Senátu a sněmovny Miloš Vystrčil (ODS) a Radek Vondráček (ANO), vicepremiérka Alena Schillerová (za ANO) nebo zástupci Československé obce legionářské. Pietní akci přihlížely asi dvě stovky lidí.
Vystrčil řekl, že pietní vzpomínka na smrt československých parašutistů v Praze je pro něj propojena s jihlavským senátním obvodem, za který kandidoval do Senátu. Vystrčil také ocenil, že památka výsadkářů není připomínána jen v Praze, ale i třeba právě na Vysočině. Hrdiny je podle něj důležité připomínat a je také významné, aby si lidé uvědomili, že mezi sebou hrdiny měli. „Ti jsou důležití pro to, abychom jako národ byli sebevědomí a nenechali si od nikoho nic diktovat,“ poznamenal.
„Udělali obrovský kus práce a stali se symbolem nejenom pro výsadkáře, ale i pro Armádu České republiky,“ řekl náčelník generálního štábu Aleš Opata, sám příslušník výsadkového vojska. Pro současné vojáky je podle něj připomínka jejich hrdinství jedním z nejsilnějších zážitků.
Pietu zahájila slovenská hymna, kterou následovala hymna česká. Zástupci ústavních institucí poté položili u okna krypty věnce. Oproti minulosti byla čtvrteční vzpomínka kvůli koronavirovým opatřením zkrácena, vypuštěna byla i tradiční bohoslužba.
Detaily příběhu stále neznáme
V kostele a kryptě před 78 lety zemřeli kromě Kubiše, Gabčíka a Opálky také Josef Valčík, Jan Hrubý, Josef Bublík a Jaroslav Švarc. Část z nich padla při obraně v chrámu, část zemřela v kryptě.
„V loňském roce proběhl velký výzkum krypty a kostela, používaly se tam nejmodernější technologie, díky kterým se podařilo odhalit další aspekty toho boje,“ říká Zdeněk Špitálník z Vojenského historického ústavu. Některé detaily se ale ani tak historikům nepodařilo zjistit. Podle Špitálníka se například dodnes neví, jak byli parašutisté osudového 18. června 1942 v kostele rozmístěni.
Památku parašutistů a ostatních, kteří se podíleli na atentátu na Heydricha od roku 1995 připomíná přímo v cyrilometodějském chrámu umístěný Národní památník hrdinů heydrichiády. V posledních měsících byl kvůli opatřením proti šíření koronavirové nákazy uzavřen, znovuotevření je naplánováno na příští týden.
Vzpomínalo se také u Klatov
Památku vlastenců zabitých v roce 1942 ve čtvrtek lidé uctili také u památníku ve Spáleném lese v Lubech nedaleko Klatov. Při vlně agrese, kterou útok na zastupujícího říšského protektora vyvolal, tam klatovské gestapo zastřelilo celkem 73 lidí. Zavražděné tehdy odváželi do plzeňského krematoria, gestapo pozůstalým dokonce vystavilo účet za vyšetřování, soud i kremaci.
Prvním zabitým byl tehdy Bedřich Přetrhdílo z Rabí. „Měl se na nějaké spolkové schůzi vyjádřit o tom, že se Heydrichovi stalo to, co si zasloužil. A někdo ho v tom Písku udal. Během jednoho dne byl člověk ráno na svobodě a večer mrtvý,“ přibližuje jeho příběh historik Lukáš Kopecký.
