Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Nahrávám video

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.

„Na úvodní pietní akt v Pohořelicích dorazilo podle policie dva tisíce účastníků,“ sdělil redaktor ČT24 Jan Sádovský, podle něhož byl o akci extrémní zájem. Velká část dorazivších Čechů i Němců pak dopoledne zamířila do Brna, aby během pouti ušla téměř třicet kilometrů. Kus trasy kvůli dálnici museli jet autobusy.

Poutníci procházeli stejnou trasu jako Němci při odsunu v roce 1945, ale v obráceném směru. Později odpoledne dorazili k budově brněnského gymnázia ve Vídeňské ulici. Pak se na symbolický poslední kilometr přidali ti, kteří by celý pochod nezvládli, nebo se nemohli připojit už ráno. Všichni poté zamířili na Mendlovo náměstí, kde se zapalují svíce za oběti pochodu smrti.

Pochod smíření se uskutečnil poprvé pod hlavičkou festivalu Meeting Brno v roce 2016, rok poté, co se vedení Brna poprvé oficiálně omluvilo za divoký odsun německého obyvatelstva. Letos mezi účastníky byla i řada celostátních či komunálních politiků. Na náměstí, kde pochod každoročně končí, účastníci dorazili krátce před 18:00, měli asi hodinové zpoždění.

Na posledním kilometru pouti čekalo několik skupinek odpůrců. Byli mezi nimi i lidé, kteří už ve čtvrtek a pátek na akcích proti Sudetoněmeckým dnům demonstrovali či akci kritizovali na jednání brněnského zastupitelstva. Skandovali hesla a nesli transparenty s nápisy, stejně jako v minulých dnech. Protesty poukazují na oběti nacistů a varují před zpochybňováním poválečného uspořádání.

Pouť smíření. Trasa vede symbolicky „v protisměru“ z Pohořelic na Mendlovo náměstí v Brně
Zdroj: ČTK/Patrik Uhlíř

Vystrčil varoval před těmi, kteří nechtějí porozumění

Účastníky pochodu v sobotu na akci svým projevem podpořil předseda horní parlamentní komory. „Jsou lidé, pro něž je lepší, když si nerozumíme, když se hádáme. To nás oslabuje a jsme jednodušeji ovladatelní. Tomu se braňme a hledejme porozumění, diskutujme, argumentujme a setkávejme se. Tím to vše začíná. Hledejme smíření, protože to je cesta dopředu k dobré společné budoucnosti,“ řekl Vystrčil. Podle něj jsou zejména na východ od Česka, ale i v něm někteří lidé, kteří nechtějí silnou Evropu.

Vyzval k tomu, aby se podobné akce připomínající společnou ponurou historii a vyzývající ke smíření a ke spolupráci konaly i v Praze, Plzni, Ostravě, Jihlavě či Telči. „Mnozí už na tuto cestu vykročili. S politickými kolegy jsme sem přišli, abychom podpořili jednu z nejcennějších věcí, které v Česku máme, a to je aktivní a vyspělá občanská společnost,“ sdělil Vystrčil.

Nahrávám video

Projevy v Pohořelicích

Při projevu v Pohořelicích ráno mluvili němečtí politici – spolkový ministr vnitra Alexander Dobrindt (CSU) a bavorská ministryně rodiny, práce a sociálních věcí Ulrike Scharfová (CSU) a předseda Sudetoněmeckého krajanského sdružení Bernd Posselt. Účastníky přivítal i starosta Pohořelic Miroslav Novák (ODS). Také zde několik lidí proti události protestovalo.

„Přátelé z Meeting Brno díky své nezdolnosti vytvořili z vyhnání usmíření. To vyžaduje odvahu, ochotu naslouchat, porozumět a důvěřovat. A mezi námi je mnoho stavitelů mostů a stavíme je tam, kde byly příkopy velmi hluboké,“ řekl Dobrindt a připomněl tragédie milionů lidí, kteří za druhé světové války přišli o život či o domov. Ocenil, že se v Pohořelicích sešlo hodně mladých lidí, kteří chtějí žít v mírové Evropě společně.

„To, že se sudetoněmecký sjezd může konat v Brně, je historická událost a výraz štěstí pro mladou generaci. Jsem vděčný, že jsme pro sebe sousedy a přáteli, což je hradba novému nacionalismu. Z nejtemnějších kapitol našich dějin může vzejít něco světlého, když lidé najdou odvahu, aby si porozuměli,“ dodal ministr vnitra.

Společné prohlášení podporující smíření vydali i starostové obcí, jimiž pochod smrti vedl. „Je na čase, abychom jednou provždy odložili to, co nás dělí, a našli odvahu přijmout svoji minulost. Sudetští Němci už to udělali. Teď je řada na nás. Jako starostové regionu, kterým tento pochod procházel, bychom rádi vyjádřili přesvědčení, že vzájemné odpuštění a poznání je jedinou správnou cestou, jak vybudovat společnou budoucnost. Odmítáme všechny pokusy o oživení nenávisti, které jsou jen zoufalou snahou o pár volebních hlasů navíc. Je to nebezpečná hra s ohněm, o který už jsme se mnohokrát v minulosti spálili,“ uvedli.

Německý Svaz vyhnanců, jenž zastřešuje spolky Němců, kteří museli po druhé světové válce opustit střední a východní Evropu, sdělil, že sjezd sudetských Němců v Brně vysílá důležitý signál na podporu míru v Evropě, historické odpovědnosti a proti zapomnění. Na facebooku napsal, že pouť z Pohořelic do Brna byla „cestou vzpomínání, smíření a evropského dialogu“. „Že Němci a Češi po této cestě jdou dnes společně, by bylo po desítky let sotva představitelné,“ uvedl. „Vzpomínání na utrpení minulosti a ochota k porozumění se nevylučují – patří k sobě,“ dodal.

Ministryně Scharfová se pak na instagramu vyjádřila, že Češi a Němci staví mosty, kde dříve byly příkopy: „To, že se vydáváme dnes na tuto cestu společně, je silný signál. Udržujeme vzpomínky při životě. Společně truchlíme. Stavíme mosty tam, kde dříve byly příkopy. Smíření místo odplaty. Dialog, výměna a porozumění místo nenávisti, vyčleňování a násilí.“

Památník obětí odsunu někdo pomaloval

Již od sobotního dopoledne se konaly na výstavišti v Brně Sudetoněmecké dny. Na program sjezdu se zaregistrovalo 1500 zájemců z české veřejnosti. Kapacita tak byla naplněná, sdělila Markéta Beková z týmu festivalu Meeting Brno. Němců mělo být podle ní také přibližně 1500. Hlavní program sjezdu bude pokračovat i v neděli, kdy má do Brna přijet i předseda bavorské vlády Markus Söder (CSU).

Policisté také hledají pachatele, který v noci na sobotu pomaloval hákovými kříži Památník pochodu smrti. „Událost prověřujeme jako přečin poškození cizí věci a podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod,“ uvedl mluvčí policistů Pavel Šváb.

Nahrávám video

Pachateli za tento čin hrozí trest půl roku až tři roky vězení. Policisté také předvedli k ověření totožnosti jednoho člověka, který narušoval setkání při projevech politiků, než účastníci vyšli do Brna. Z protiprávního jednání se bude zodpovídat také muž, který si na setkání přinesl maketu samopalu. Policisté řeší i možné přestupky s operátory dronů, které nad shromážděnými létaly.

Německá média připomínají, že sjezd čelí i kritice

Sjezdu sudetských Němců se v uplynulých dnech věnovala řada německých médií. Veřejnoprávní stanice MDR v sobotu napsala, že v Česku naráží na podporu, ale i na kritiku, která se projevuje mimo jiné právě vandalstvím v podobě hákových křížů. Ty se v noci na středu objevily také na výloze Svazu Němců v Chebu.

Také rakouský deník Der Standard napsal o Pouti smíření a o protestech, které ji provázely. V reportážích o pouti informovaly také celoněmecká veřejnoprávní stanice ZDF či bavorská veřejnoprávní stanice BR.

Tři týdny po konci druhé světové války muselo z Brna odejít zhruba 19 500 Němců, a to 30. a 31. května. Šlo o divoký odsun, který provázely násilnosti a úmrtí patrně 1700 Němců, sudetoněmečtí historici uvádějí i více obětí.

Z Československa pak byly po druhé světové válce odsunuty asi tři miliony Němců. Sudetští Němci proces označují za vyhnání. Podle česko-německé komise historiků přišlo při odsunu o život 15 tisíc až 30 tisíc lidí. Za předešlé více než šestileté nacistické nadvlády zemřelo kolem 320 tisíc až 350 tisíc obyvatel někdejšího Československa.

Většina sudetských Němců po válce našla útočiště v Bavorsku. Od roku 1954 jsou považováni vedle Švábů, Franků a Starobavorů za jeden z bavorských kmenů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Česko závazek dát dvě procenta HDP na obranu asi nesplní, u Trumpa má ale výhodu, míní Babiš

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.
před 7 mminutami

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 2 hhodinami

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 13 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 17 hhodinami
Načítání...