Počet lidí v exekuci loni meziročně klesl o více než třicet tisíc. Loni tak bylo zatíženo exekucí přibližně 615 tisíc lidí. Vyplývá to z nejnovějších dat Institutu prevence a řešení předlužení. Dlužníků přitom ubývá dlouhodobě. Hlavními důvody snižujícího se množství exekucí jsou postupné právní úpravy a proces oddlužení, díky kterému se každý rok zbaví exekuce desítky tisíc lidí.
V loňském roce klesl nejen počet dlužníků, ale i celkový počet exekucí. V roce 2024 mělo 615 tisíc lidí přes tři miliony exekucí, což je o 800 tisíc méně než v roce 2023. „Pokračoval tak dlouhodobý trend snižování počtu osob v exekuci i počtu exekucí, kdy od roku 2017 došlo k celkovému snížení počtu osob v exekuci o téměř čtvrt milionu a počtu exekucí o 1,6 milionu,“ přiblížil ředitel Institutu prevence a řešení předlužení Radek Hábl.
Přesto však loni na jednoho dlužníka připadalo více než pět exekucí, vyplývá z dat institutu. Průměrný člověk v exekuci dluží přes devět set tisíc korun. Tato částka je ale výrazně ovlivněna vysokými dluhy podnikatelů.
Nejhorší situace byla loni v Ústeckém kraji, kde bylo v exekuci téměř třináct procent všech lidí nad 15 let. Mezi důvody této situace patří podle Hábla vysoká nezaměstnanost a nízké průměrné příjmy obyvatel. Lidé kvůli nim mají malé finanční rezervy, a jsou tak podle něj náchylnější k zadlužování. Nejlépe jsou na tom naopak lidé na Vysočině, kde se loni nacházela v exekuci pouze necelá čtyři procenta obyvatel.
Pokles i díky osvětě
Desítky tisíc lidí se každoročně zbaví dluhu díky procesu oddlužení. „Nejinak tomu bylo i v roce 2024, kdy proces oddlužení úspěšně skončil v osmnácti tisících případech,“ uvedl Hábl. Při oddlužení, které se podle loňské novely insolvenčního zákona zkrátilo z pěti na tři roky, dojde ke spojení všech dluhů konkrétního dlužníka, které následně splácí podle splátkového kalendáře.
Podle prezidenta Exekutorské komory Jana Mlynarčíka se ale nová pravidla v poklesu počtu exekucí zatím neprojevila. Za úbytkem exekucí podle něj stojí především zastavování takzvaných bezvýsledných exekucí, ve kterých dlužník za posledních šest, případně dvanáct let nic nezaplatil. „Další příčinou je i ukončení takzvaných bagatelních exekucí, tedy exekucí, u nichž je dlužná částka nižší než 1500 Kč. Často jsou v tomto případě věřiteli dopravní podniky, které uplatňují svou pohledávku za jízdu načerno, tedy bez platného cestovního dokladu,“ doplnil další důvody poklesu Mlynarčík.
Velký vliv na snižující se počet exekucí má pak podle Radka Hábla i široká osvěta a celkově větší povědomí o problematice exekucí, což vede i k větší obezřetnosti lidí.
Podle ředitele Institutu prevence a řešení předlužení se navíc podařilo v posledních několika letech prosadit řadu legislativních změn, které pomáhají snižovat počty dlužníků. Patří sem podle něj regulace poskytování půjček, úprava spotřebitelských smluv nebo zvýšení nezabavitelné částky.
Loni začala platit také novela insolvenčního zákona, podle které se mimo jiné oddlužení zkrátilo na tři roky. Podle zastánců změn by to mělo pomoct dostat lidi z dluhové pasti. Nová úprava ale podle Mlynarčíka ke zlepšení situace v oblasti exekucí nepovede. Změny podle něj nemotivují některé dlužníky ke splácení svých dluhů, doléhá to pak podle něj na věřitele.
