Máme moc úzce specializovaných oborů studia, posilme všeobecné vzdělávání, nabádá expert

Nahrávám video

Exministr školství Petr Gazdík (STAN) v pátečních Událostech, komentářích mimo jiné řekl, že navzdory silnému populačnímu ročníku mají střední školy v Česku kapacitu dostatečnou. Programový ředitel organizace EDUin Miroslav Hřebecký upozornil, že existuje velké množství velmi úzce specializovaných studijních oborů a že má Česko oproti zbytku Evropy nebývale vysoký podíl odborného vzdělávání na úkor toho všeobecného. Podle poslankyně a členky sněmovního výboru pro vědu, vzdělání a kulturu Jany Berkovcové (ANO) by mohla být cestou vpřed lycea.

„Málo míst na středních školách není, obecně je kapacit v Česku naprostý dostatek. Je jich nadmíra, školy by byly naplněné i při tomto silném ročníku maximálně na 60 procent. Problém je v jednotlivých krajích – největší ve středních Čechách a v Praze. Bohužel tam v posledních dvaceti letech přibylo celkem 400 tisíc nových obyvatel a samosprávy na to dostatečně nezareagovaly,“ je přesvědčený Gazdík.

Dalším problémem podle něj je, že se studenti mezi těmito dvěma regiony přelévají, stejné potíže jsou zejména v okolí větších měst. „Kraje měly 15 let na to, aby se připravily na tento silnější ročník – některé tak učinily, jinde je situace horší,“ tvrdí exministr.

S jeho argumentací v zásadě souhlasí i poslankyně Berkovcová. Zároveň ale upozornila, že ač ANO vládlo osm let, problém nynějšího populačně silného ročníku je ještě starší. „Můžeme se ptát, proč krajské politické reprezentace – a nebylo to vždycky hnutí ANO – s tím něco nedělaly,“ konstatuje.

Někde dokázali zareagovat

Podle Gazdíka je ideální místa pro silné ročníky zřizovat pár let předem, počítat s nimi a například navýšit kapacity či postavit nové školy. „Některé samosprávy a kraje dokázaly zareagovat, na jižní Moravě se za poslední dva roky dařilo navyšovat kapacitu nejenom v Brně, ale i v ostatních okresech,“ upozornila redaktorka Deníku N Jana Ustohalová.

Domnívá se, že obecně řečeno je míst na středních školách dostatek, ale potíž je podle ní ve složení oborů a také v tom, po jakých je poptávka. Strukturální problém vidí i Hřebecký z organizace EDUin.

„A to není jen otázka krajů, ale i ministerstva – jaké obory máme, které se snažíme držet. Z doby socialismu jsme zdědili velmi silnou soustavu odborného školství (například průmyslovky, učiliště), sedmdesát procent dětí studuje odborné školy,“ upozornil Hřebecký, podle nějž podobný poměr jinde v Evropě není. Naopak je běžné, že asi polovina škol je odborných a zbytek všeobecných.

„Určitě nemá smysl na jednotlivé populační výstřelky reagovat hned stavbou nových škol, které pak budete bourat, spíše je to otázka změny struktury,“ má jasno odborník z EDUin. Gazdík dodal, že už neplatí dřívější poučka, že lidé, kteří se něčím vyučili, vydrželi s těmito znalostmi až do důchodu.

„V nejrychleji se rozvíjejících oborech se dnes už několik měsíců po studiu musíte dovzdělávat. A teď je tu nástup umělé inteligence. Jak svět s ní bude za deset, dvacet let vypadat, dokáže odhadnout jen málokdo,“ tvrdí exministr.

„Pokud je poptávka po všeobecném vzdělávání, nechť ji naplníme. Lycea jsou podle mě ideální variantou k získání jak odborného, tak všeobecného vzdělávání. A uspokojí zájem po gymnaziálním typu vzdělávání,“ míní Berkovcová. S tím v zásadě souhlasí Hřebecký, velký problém ovšem vidí v tom, že v Česku je „ohromné množství“ velmi úzce specializovaných oborů studia.

Dvanáct druhů elektrikářů

„Teď jsem to počítal a máme dvanáct různých druhů elektrikářů, které vychováváme. Takže krok zpátky ve prospěch všeobecného (vzdělání) je lepší,“ domnívá se. Podle Ustohalové je systém velmi rigidní a snaží se patnáctileté děti dotlačit k tomu, aby si zvolily, čemu se budou věnovat po zbytek života. „Proto je tak velký zájem o všeobecné směry vzdělávání,“ dodala.

Podle Hřebeckého potřebuje systém středního školství hlubokou reformu, v jejímž rámci by si děti mohly nejprve vybrat obecnější směr – humanitní, technický či přírodovědný a až následně se úžeji specializovat. Případně i přestoupit do jiné „uličky“, pokud zjistí, že jim ta původně zvolená nevyhovuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 4 mminutami

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 10 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 15 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 15 hhodinami
Načítání...