Ministerstvo podepsalo smlouvu na servis pandurů, koupí také protiletadlový raketový systém

Nahrávám video

Ministerstvo obrany podepsalo rámcovou smlouvu na servis bojových vozidel Pandur na příští čtyři roky. Je ve výši až 2,39 miliardy korun s DPH, oznámil na Twitteru ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). Komplexní servisní podporu bude mít i nadále na starosti kopřivnická firma Tatra Defence Vehicle. Obrana také koupí protiletadlový raketový systém za 10 miliard z Izraele.

O zakázce na servis bojových vozidel ministr v pondělí informoval vládu. Dosavadní smlouva vypršela na konci dubna 2020.

Česká armáda má ve výzbroji 107 pandurů, které dostávala v letech 2009 až 2013, později ministerstvo objednalo dalších 20 kolových obrněných vozidel velitelsko-štábních a spojovacích. V Česku je vyrábí právě Tatra Defence Vehicle, která proto dosud zajišťovala i jejich servis.

„Pro nás je důležité, že je servisní firma z České republiky. Znamená to, že tím podporujeme i domácí průmysl,“ komentoval zakázku resortní mluvčí Jan Pejšek.

Před rokem armáda uvedla, že k začátku října měla neprovozuschopných 21 pandurů, a to kvůli závadám na zbraňových stanicích nebo podvozcích či nutnému servisu. Podle vedení armády neprovozuschopnost neznamená, že by vozidla nebyla schopná boje. Vedení vojska si stěžovalo na dlouhé dodací lhůty některých dílů. Podle armády bylo v posledních letech průměrně neprovozuschopných asi 30 strojů, od roku 2017 se vojákům daří opravit více vozidel, než kolik jich je porouchaných.

Na provoz pandurů do loňského podzimu armáda vynaložila 1,57 miliardy korun. Za poslední roky se na této technice nakupil deficit 950 milionů korun.

Obraně přibude i protiletadlový raketový systém

Ministerstvo obrany chce také koupit protiletadlový raketový systém SHORAD přímo od izraelské vlády. Osloví ji s nabídkou přímého jednání. Zájem má o pořízení systému SPYDER od firmy Rafael. Předpokládá, že za něj zaplatí asi deset miliard korun včetně DPH.

Metnar k zakázce poznamenal, že protiletadlové raketové systémy tvoří společně s nadzvukovými letouny základní pilíře protivzdušné obrany. „Proto je pořízení nové generace protiletadlového raketového systému schopného čelit soudobým prostředkům vzdušného napadení klíčovým strategickým projektem obrany státu a jednou z hlavních priorit probíhající modernizace Armády České republiky,“ uvedl.

Systém, který je určen pro obranu vzdušného prostoru, ve výzbroji nahradí přes 40 let starý protiletadlový komplet 2K12 KUB sovětské konstrukce a výroby. Smlouvu by ministerstvo chtělo podepsat na začátku příštího roku.

Armáda chce pořídit čtyři baterie, každá z nich bude vybavena vlastním 3D radiolokátorem, systémem velení a řízení palby a čtyřmi odpalovacími zařízeními. Protiletadlový raketový systém krátkého či středního dosahu (SHORAD/MRSAM, Short Range Air Defence/Medium Range Surface to Air Missile) je určen k ochraně měst, jaderných elektráren, letišť, průmyslových center či jiných důležitých objektů.

Podle mluvčího ministerstva Jana Pejška armáda při výběru dodavatele posuzovala celkem devět systémů od sedmi výrobců. „Na základě průzkumu trhu, konzultací se spojenci, oficiálních informací výrobců, průmyslového dne a studie proveditelnosti armáda jako nejvhodnější systém pro své konkrétní podmínky a potřeby zvolila protiletadlový raketový systém SPYDER z produkce izraelské státní společnosti Rafael,“ uvedl Pejšek.

Ministerstvo obrany nyní osloví s nabídkou k jednání napřímo izraelskou vládu, využije k tomu výjimku ze zákona o zadávání veřejných zakázek na nákup vojenského materiálu. „Tento záměr kolegium ministra obrany jednohlasně potvrdilo 9. července,“ poznamenal mluvčí. Předpokládá, že termín uzavření smlouvy mezi vládami lze očekávat na počátku roku, dodávky by mohly začít od roku 2023.

Podle Pejška bude důležitou součástí vyjednávání podíl zapojení českého průmyslu. Cílem ministerstva je, aby na zakázce měly české firmy podíl nejméně ze 30 procent. Obrana chce zároveň zajistit, aby logistickou podporu zajišťoval po celou dobu životního cyklu, který je stanoven na dvacet a více let, subjekt sídlící v České republice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Žen v záchranných složkách přibývá, u policie dokonce rekordním tempem

Policistky, hasičky nebo záchranářky. Žen v integrovaném záchranném systému přibývá. Nejrychleji roste počet policistek. Jejich podíl se dle dat policejního prezidia za deset let zvýšil z patnácti na dvacet procent. Více je také lékařek u záchranné služby, řídit sanitky ale příliš nechtějí. U profesionálních hasičů pak ženy ve výjezdu zůstávají výjimkou, v celé republice jich slouží aktuálně sedm. I to ale představuje nárůst – do roku 2022 to totiž nebyla ani jedna.
před 1 hhodinou

Česko závazek dát dvě procenta HDP na obranu asi nesplní, u Trumpa má ale výhodu, míní Babiš

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.
09:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Cesta na Tchaj-wan je hodnotová i pragmatická, řekl před odletem Vystrčil

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) před odletem na Tchaj-wan řekl, že je jeho cesta hodnotová i pragmatická. Míní, že Česku přinese užitek i autoritu. Ve Vystrčilově delegaci čítající pět desítek členů jsou také podnikatelé a zástupci univerzit. Cesta se koná navzdory tomu, že kabinet pro ni odmítl poskytnout vládní letoun. Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítnutí zdůvodnil tím, že vláda chce dělat pragmatickou, ne hodnotovou politiku.
před 1 hhodinou

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 4 hhodinami

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 15 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami
Načítání...