Ministerstvo shání nové soukromé provozovatele letecké záchranky

Ministerstvo zdravotnictví vyhlásilo tendry na provozování letecké záchranné služby po roce 2021. Stát definitivně ustupuje od úmyslu zajistit provoz záchranářských vrtulníků vlastními silami a vrátí poměry, které panovaly před rokem 2017 – vojáci a policisté tedy budou mít po jedné základně a zbylých osm připadne soukromníkům. Počet základen ale navzdory žádostem krajů o otevření nových zůstane neměnný.

Ještě před dvěma lety se zdálo, že vše směřuje k tomu, aby stát dostal leteckou záchranku zcela do své režie – Sobotkova vláda schválila nedlouho před volbami materiál, podle něhož mělo ministerstvo zdravotnictví připravit vznik státního podniku, který by provoz vrtulníků zajišťoval. Roli soukromníků omezil stát již předtím, když se od roku 2017 zvýšil počet základen, odkud létali vojáci či policisté, ze dvou na čtyři. Teď je ale všechno naopak. Soukromníci by opět měli obsluhovat osm z deseti základen – jako do roku 2016.

Podle veřejné zakázky, kterou ministerstvo zdravotnictví vypsalo, budou od roku 2021 létat policisté pouze z Prahy (nyní i z Brna) a vojáci z Plzně (nyní i z Bechyně). Soutěžit se tedy bude o osm základen – kromě Brna a Bechyně také o Ústí nad Labem, Liberec, Hradec Králové, Jihlavu, Ostravu a Olomouc. Ministerstvo chce základny přidělovat po dvou, dohromady se tedy soutěží o Jihomoravský kraj a Vysočinu, o Olomoucký a Moravskoslezský kraj, Liberecký a Královéhradecký kraj stejně jako o Jihočeský a Ústecký kraj.

V současnosti zajišťují leteckou záchrannou službu kromě policie a armády společnosti DSA, rakouská Helikopter Air Transport a slovenská Air – Transport Europe. V minulosti létala se záchranářskými vrtulníky také společnost Alfa Helicopter, která však kvůli očekávanému převzetí letecké záchranky státem ukončila po roce 2016 činnost.

Více nočních letů

Ministerstvo zdravotnictví chce posílit noční provoz letecké záchranné služby – nově se bude od 20 do 7 hodin létat i z Hradce Králové (dále létají v noci helikoptéry z Prahy, Brna, Ostravy, Plzně a Bechyně). Zbylé čtyři budou i nadále v provozu pouze přes den. Jen na některých stanicích také bude ministerstvo vyžadovat, aby byly posádky schopné zajistit speciální záchranné akce v nepřístupném terénu s lanovými technikami.

Kraje neuspěly s požadavky, aby se počet základen zvýšil. V Karlovarském a Zlínském kraji tedy budou nadále zasahovat posádky z jiných regionů. Podle náměstka ministra zdravotnictví není na místě otevírat nové základny, když hrozí, že z nich nebude mít kdo létat.

„V celé Evropě je objektivní nedostatek pilotů, který by při rozdělení zakázky na osm dílčích zakázek mohl přinést reálné riziko malého zájmu o základny s nepřetržitým provozem a preferencí provozně atraktivnějších stanic,“ uvedl.

Větší efektivita díky státu? Soukromníci to zvládnou, věří teď ministerstvo

Snahu získat leteckou záchranku pod svoji kontrolu zdůvodňoval stát v minulosti tím, že by byl provoz stabilnější. Tehdejší ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD) očekával, že když by nebylo třeba vypisovat pravidelně veřejné soutěže, fungovala by letecká záchranka efektivněji.

Před volbami v roce 2017 podporoval vznik státního podniku zajišťujícího leteckou záchrannou službu i zdravotnický expert ANO Adam Vojtěch, který se potom stal novým ministrem zdravotnictví. Již v létě následujícího roku se ale postoj ministerstva změnil. Vyjádřilo obavu, že by založení státního podniku a převedení aktivit LZS pod něj znamenalo vysoké vstupní investice a hrozilo by i selhání systému.

Navrhlo tedy, aby buď státní podnik přebíral provoz jen postupně, nebo aby se od něj zcela upustilo. Nově došlo ministerstvo zdravotnictví k názoru, že provoz, v němž převažují soukromí provozovatelé, „je při přísném tendrování schopen zabezpečit racionální cenu služby a garantovat její kvalitní provozování při minimálním riziku selhání systému“.

Současné roční náklady na osm základen provozovaných soukromníky odhaduje ministerstvo na 363 milionů korun, tedy zhruba 45 milionů na jedno stanoviště. Provoz dvojice armádních stanovišť stojí podle dřívějších informací celkem 60 milionů korun za rok, policie létá ze dvou základen za 58 milionů ročně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 9 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 13 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 14 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o zablokování sněmovny

Sněmovna v pátek nedokončila žádný z plánovaných bodů. Opozice jednání protahovala dlouhými projevy. Na žádost ANO pak komora odložila i projednávání novely stavebního zákona. Podle Marka Bendy (ODS) bude opozice blokovat sněmovnu tak dlouho, dokud koalice nesplní předchozí dohody. Poslankyně Zuzana Ožanová (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským uvedla, že obstrukční praktiky považuje za součást demokracie, ale domnívá se, že bude možné dosáhnout domluvy. Podle poslance Michala Zuny (TOP 09) již některým zástupcům opozice „přetekla trpělivost“, je dle něj na vládní koalici, aby sněmovnu odblokovala. Poslankyně Lenka Martínková Španihelová (Piráti) vidí problém mimo jiné v tom, že opozice podle ní nemá dostatek prostoru v interpelacích. „Ukazuje se, jak je nezbytné a důležité, aby se změnil jednací řád, protože tam jsou ty brzdy, které zpomalují jednání,“ míní poslankyně Renata Vesecká (za Motoristy).
před 15 hhodinami
Načítání...