Ministerstvo shání nové soukromé provozovatele letecké záchranky

Ministerstvo zdravotnictví vyhlásilo tendry na provozování letecké záchranné služby po roce 2021. Stát definitivně ustupuje od úmyslu zajistit provoz záchranářských vrtulníků vlastními silami a vrátí poměry, které panovaly před rokem 2017 – vojáci a policisté tedy budou mít po jedné základně a zbylých osm připadne soukromníkům. Počet základen ale navzdory žádostem krajů o otevření nových zůstane neměnný.

Ještě před dvěma lety se zdálo, že vše směřuje k tomu, aby stát dostal leteckou záchranku zcela do své režie – Sobotkova vláda schválila nedlouho před volbami materiál, podle něhož mělo ministerstvo zdravotnictví připravit vznik státního podniku, který by provoz vrtulníků zajišťoval. Roli soukromníků omezil stát již předtím, když se od roku 2017 zvýšil počet základen, odkud létali vojáci či policisté, ze dvou na čtyři. Teď je ale všechno naopak. Soukromníci by opět měli obsluhovat osm z deseti základen – jako do roku 2016.

Podle veřejné zakázky, kterou ministerstvo zdravotnictví vypsalo, budou od roku 2021 létat policisté pouze z Prahy (nyní i z Brna) a vojáci z Plzně (nyní i z Bechyně). Soutěžit se tedy bude o osm základen – kromě Brna a Bechyně také o Ústí nad Labem, Liberec, Hradec Králové, Jihlavu, Ostravu a Olomouc. Ministerstvo chce základny přidělovat po dvou, dohromady se tedy soutěží o Jihomoravský kraj a Vysočinu, o Olomoucký a Moravskoslezský kraj, Liberecký a Královéhradecký kraj stejně jako o Jihočeský a Ústecký kraj.

V současnosti zajišťují leteckou záchrannou službu kromě policie a armády společnosti DSA, rakouská Helikopter Air Transport a slovenská Air – Transport Europe. V minulosti létala se záchranářskými vrtulníky také společnost Alfa Helicopter, která však kvůli očekávanému převzetí letecké záchranky státem ukončila po roce 2016 činnost.

Více nočních letů

Ministerstvo zdravotnictví chce posílit noční provoz letecké záchranné služby – nově se bude od 20 do 7 hodin létat i z Hradce Králové (dále létají v noci helikoptéry z Prahy, Brna, Ostravy, Plzně a Bechyně). Zbylé čtyři budou i nadále v provozu pouze přes den. Jen na některých stanicích také bude ministerstvo vyžadovat, aby byly posádky schopné zajistit speciální záchranné akce v nepřístupném terénu s lanovými technikami.

Kraje neuspěly s požadavky, aby se počet základen zvýšil. V Karlovarském a Zlínském kraji tedy budou nadále zasahovat posádky z jiných regionů. Podle náměstka ministra zdravotnictví není na místě otevírat nové základny, když hrozí, že z nich nebude mít kdo létat.

„V celé Evropě je objektivní nedostatek pilotů, který by při rozdělení zakázky na osm dílčích zakázek mohl přinést reálné riziko malého zájmu o základny s nepřetržitým provozem a preferencí provozně atraktivnějších stanic,“ uvedl.

Větší efektivita díky státu? Soukromníci to zvládnou, věří teď ministerstvo

Snahu získat leteckou záchranku pod svoji kontrolu zdůvodňoval stát v minulosti tím, že by byl provoz stabilnější. Tehdejší ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD) očekával, že když by nebylo třeba vypisovat pravidelně veřejné soutěže, fungovala by letecká záchranka efektivněji.

Před volbami v roce 2017 podporoval vznik státního podniku zajišťujícího leteckou záchrannou službu i zdravotnický expert ANO Adam Vojtěch, který se potom stal novým ministrem zdravotnictví. Již v létě následujícího roku se ale postoj ministerstva změnil. Vyjádřilo obavu, že by založení státního podniku a převedení aktivit LZS pod něj znamenalo vysoké vstupní investice a hrozilo by i selhání systému.

Navrhlo tedy, aby buď státní podnik přebíral provoz jen postupně, nebo aby se od něj zcela upustilo. Nově došlo ministerstvo zdravotnictví k názoru, že provoz, v němž převažují soukromí provozovatelé, „je při přísném tendrování schopen zabezpečit racionální cenu služby a garantovat její kvalitní provozování při minimálním riziku selhání systému“.

Současné roční náklady na osm základen provozovaných soukromníky odhaduje ministerstvo na 363 milionů korun, tedy zhruba 45 milionů na jedno stanoviště. Provoz dvojice armádních stanovišť stojí podle dřívějších informací celkem 60 milionů korun za rok, policie létá ze dvou základen za 58 milionů ročně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Při nehodě přišla o část nohy. Život může na motorce zachránit i kvalitní výbava

Tragická bilance řidičů motocyklů – letos už jich na silnicích zemřelo čtyřicet a dva spolujezdci. Loni za celý rok jich bylo šedesát. Podle policie patří mezi hlavní příčiny tragických nehod motorkářů přecenění schopností, hlavně pak nezvládnutí stroje ve vysokých rychlostech. Přes 40 procent nehod pak zaviní řidiči osobních aut, kteří jezdce na motorce přehlédnou a nedají jim přednost. Život může zachránit i kvalitní oblečení.
před 2 hhodinami

VideoK zemi jde v tuzemsku jen malá část černých staveb. Karta se obrací, míní právník

Úřady napříč Českem ročně řeší tisíce černých staveb, ale demolici nařídí jen zhruba v deseti procentech případů. Nicméně i poté se snaží majitelé stavby bránit. Například vlastníkovi nepovolené rybářské chaty na břehu rybníka v Ostružně na Jičínsku nepomohly ani žaloby. „Neměli jsme zato, že stavíme černou stavbu, ale zato, že stavíme přístřešek, který nevyžaduje povolení,“ řekl právník a stavebník Petr Smolík. Odstranění objektu dočasně zhatila i hradba z aut kolem. Loni řešily tuzemské úřady 5240 nepovolených staveb. Nařídily odstranit 607 z nich. Většinu dalších zpětně legalizovaly. „Je dobře, že se v poslední době ta karta trochu obrací a úřady postupují i za pomoci exekutorů,“ ocenil právník a odborník na veřejnou správu Jan Šťastný.
před 3 hhodinami

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 7 hhodinami

Web Státního zdravotního ústavu napadli hackeři, zůstává nedostupný

Webové stránky Státního zdravotního ústavu (SZÚ) v sobotu večer napadli hackeři. Nedostupné pravděpodobně budou minimálně další dva dny, uvedla v neděli dopoledne instituce zřizovaná ministerstvem zdravotnictví. V sobotu o útoku informoval také Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 9 hhodinami

U ženy, která přicestovala z Ugandy, se nebezpečná nákaza neprokázala

U ženy hospitalizované od sobotního odpoledne v pražské Fakultní nemocnici Bulovka, která měla zdravotní potíže po návratu z Ugandy, se žádná nebezpečná nákaza nepotvrdila, informovalo v neděli ministerstvo zdravotnictví. Laboratorní vzorky vyhodnocoval přes noc Kochův institut v Berlíně, prověřoval celou škálu většinou tropických nemocí včetně eboly.
08:54Aktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoVeterináři v létě denně řeší osiny zabodnuté v tělech psů, nejčastěji v tlapách

Majitelé psů by po každé letní procházce měli důkladně zkontrolovat tlapky svých mazlíčků. Zejména ve městech se totiž daří ječmenu myšímu, jehož osiny se do kůže zvířat mohou snadno zabodnout. Pes je dokonce může i vdechnout. Veterináři je nejčastěji vytahují právě z tlap, ale i z uší, nosu, nebo dokonce z hloubky svalové tkáně. Pokud však osina pronikne do těla a začne jím putovat, může způsobit vážné komplikace. K jejímu odstranění je pak leckdy potřeba zákrok v celkové anestezii.
před 15 hhodinami

V EU začíná platit povinné označování obsahu vytvořeného AI

Evropská unie od neděle zavádí povinné označování obsahu vytvořeného umělou inteligencí (AI). Týká se to nejen fotografií nebo videí, ale třeba i chatovacích asistentů v internetových obchodech. Vývojáři a provozovatelé mají na uvedení nařízení do praxe tříměsíční přechodné období.
před 16 hhodinami

U ženy je podezření na vysoce nebezpečnou nákazu. Resort: Veřejnosti riziko nehrozí

U ženy, která se vrátila z Ugandy, je podezření na některou z vysoce nebezpečných nákaz, informovalo v sobotu ministerstvo zdravotnictví (MZd), podle nějž je ale pravděpodobnost potvrzení této nákazy nízká a veřejnosti riziko nehrozí. Z Fakultní nemocnice Hradec Králové pacientku převezla sanitka na specializované pracoviště pražské Fakultní nemocnice Bulovka.
včeraAktualizovánovčera v 20:45

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.